Jurkovičova vila v Brně bude opravená a přístupná příští rok

Brno - Vzácná Jurkovičova vila v Brně, kterou loni koupila Moravská galerie a chystá její rekonstrukci, se veřejnosti otevře na konci příštího roku. Opravy budou stát až 40 milionů korun. Stavební a historické průzkumy, které skončily v posledních dnech, ukázaly, že celkový stav secesní dřevostavby s prvky lidové architektury je dobrý, většinu zásahů a změn lze alespoň částečně navrátit. Novinářům to dnes řekli odborníci z galerie.
"Dnešní podoba domu poměrně dobře odpovídá projektu z roku 1906. Zvláště poslední majitelé přistupovali k vile velmi šetrně," uvedl vedoucí průzkumných prací Petr Všetečka. Doporučuje odstranit podhled, kterým některý z bývalých vlastníků překryl dřevěný strop vstupní haly. Odstranit vlhkost ze suterénu, který je jedinou zděnou částí budovy, prý nebude obtížné, stejně jako dílčí opravy krovů. Nezbytné je posílení statiky, dům byl stavěn pouze pro rodinný provoz.
Nenávratně ztracena je skleněná mozaika s pohádkovými motivy draka, která zdobila jednu z vnějších stěn vily. Historici v archivech nezjistili, kdo ji nechal odstranit. "Existuje sice předloha, ale ne tak detailní, aby se mohla mozaika obnovit věrně," uvedl Všetečka. Moravská galerie nyní plánuje, že objedná u některého z renomovaných umělců novou mozaiku, která bude barevně i stylově odpovídat Jurkovičovu slohu.
Překvapením byla pro znalce skutečnost, že stěny vily, která působí mohutným dojmem, jsou ze dřeva krytého korkovými pláty a omítkou. Podle Všetečky jde o unikátní řešení a svérázný stavební prototyp. "Přitom je to aktuální, dřevostavby jsou znovu v  centru pozornosti," připomněl odborník.
Slovák Dušan Samo Jurkovič (1868 až 1947) patří k nejvýznamnějším architektům, kteří v českých zemích působili na přelomu 19. a 20. století. Osobitým způsobem spojoval secesi a další moderní směry s tradicí lidové architektury. Proslulé jsou jeho stavby na beskydských Pustevnách, lázeňské objekty v Luhačovicích nebo úpravy zámku v Novém Městě nad Metují. Vilu v Brně-Žabovřeskách projektoval a postavil pro svou potřebu. "Její význam spočívá v tom, jak architekt dokázal skloubit nejaktuálnější trendy, vlivy z Anglie i Vídně a inspiraci lidovým uměním," řekla kurátorka Martina Straková.
Jurkovič vilu ještě za svého života prodal, později několikrát změnila majitele. Od 60. let je kulturní památkou, nadále ji ale obývala rodina vlastníků. Moravská galerie získala objekt loni za více než 15 milionů korun. Finance na stavební a historické průzkumy poskytlo ministerstvo kultury. Rekonstrukci chce galerie zaplatit prostřednictvím dotace z takzvaných norských fondů. "Pokud víme, projekt je hodnocen dobře, a věřím, že peníze získáme," uvedl ředitel galerie Marek Pokorný.
Jurkovičův dům není jedinou pozoruhodnou vilou ve městě nad Svratkou a Svitavou. V rezidenční čtvrti Černá Pole postavil architekt Ludwig Mies van der Rohe vilu Tugendhat, která je dnes jedinou brněnskou památkou na seznamu kulturního dědictví UNESCO a město připravuje rekonstrukci. Odborníci si cení i Reissigovy vily, takzvaného Zámečku na výstavišti nebo staveb Bohuslava Fuchse. Moravská galerie zvažuje, že z  Jurkovičovy vily učiní součást architektonické naučné stezky, která by vedla k  dalším pozoruhodným objektům v Žabovřeskách, Masarykově čtvrti či na Kraví hoře.