Knihovníci kritizují opravu Klementina, ministestvo ji brání

Praha - Někteří vedoucí pracovníci Národní knihovny (NK) kritizují podobu poslední etapy rekonstrukce Klementina, která má stát přes miliardu korun. Měla by zakončit desetiletou obnovu rozsáhlého barokního areálu, hlavního sídla NK. Prohlášení, pod kterým je podepsáno osm ředitelů odborů NK, uvádí, že po opravách se zhorší provozní podmínky knihovnických služeb a ochrana knihovních fondů.

Ředitel NK Martin Kocanda se vůči výtkám ohradil a ČTK dnes sdělil, že zvolená varianta třetí etapy je nejvhodnějším kompromisem mezi využitím Klementina pro potřeby NK a ochranou národní kulturní památky. Stejné stanovisko zastává i ministerstvo kultury, sdělila ČTK jeho mluvčí Martha Häckl.

Pod odmítavým prohlášením k projektu třetí fáze revitalizace jsou podepsáni ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka, ředitelka Historických a hudebních fondů Miroslava Hejnová či ředitel Knihovnického institutu Vít Richter. Podle nich se také sníží pohotovost výpůjčních služeb a navržené řešení negarantuje rozvoj knihovny v příštích desetiletích.

Při třetí etapě se práce dotknou 52 procent plochy Klementina. Má se opravovat rozsáhlé severní křídlo knihovny do Platnéřské ulice a hala služeb ve středu areálu, která bude muset být dočasně uzavřena. Knihovna se ale podle dřívějších vyjádření ředitele nikdy neuzavře zcela.

Knihovníci již dříve kritizovali, že se Klementinum podle nich opravuje spíše konzervátorským způsobem, tedy jako památka, a nikoli jako místo, které má být živé a sloužit veřejnosti a zaměstnancům. V textu určeném řediteli NK, který dnes ČTK poskytla Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, uvádějí, že projekt třetí etapy kvůli požadavkům památkářů "destruuje racionální a bezpečný tok veřejnosti objektem (turistická trasa) a bezbariérový přístup do základních veřejných prostor".

Projekt podle knihovníků nerespektuje základní princip provozu jakékoliv knihovny - tedy zamezit křížení tras a prostor pro uložení knih s prostory pro veřejnost a pro pracovníky. Skladovací plochy a provozní vazby by v novém Klementinu podle nich byly ještě roztříštěnější a prodloužily by se expediční trasy knih. V navržené dispozici by se pohybovala veřejnost mezi sklady s konzervačními fondy. V projektu byl také zrušen dopravník na knihy jako základní logistická struktura pro propojení studoven, skladů a dalších pracovišť areálu Klementina.

Kocanda dnes uvedl, že plán na instalaci automatizovaného dopravníku za více než 80 milionů korun se ukázal jako příliš destruktivní a vedl by k závažným zásahům do památky. "Veřejnost by tak zároveň neměla možnost rekonstruované prostory navštívit," uvedl. Ke klíčovým hlediskům poslední etapy opravy podle něj patří "ochrana jedinečné barokní památky, maximální hospodárnost vynakládání veřejných prostředků a zajištění odpovídajících služeb pro uživatele knihovny".

Knihovníci kritizují i snižující se kapacitu Klementina. Po dokončení revitalizace bude v Klementinu uloženo 17 procent knihovního fondu, v roce 2069 již jen 11 procent a většina bude v depozitáři v Hostivaři, odkud se i dnes knihy musejí vozit. "Tento nepoměr bude částečně kompenzován digitalizací knih, nelze však předpokládat, že v budoucnu nebude využíván fyzický knihovní fond," uvádějí knihovníci, kteří stále vidí jako variantu novostavbu knihovny. Kocanda ji nevylučuje, žádný takový investiční záměr ale zatím ministerstvo kultury nemá.