Praha - Národní technické muzeum v Praze na Letné (NTM) si koncem týdne připomene sto let existence, i když za zavřenými dveřmi. Vzhledem k rekonstrukci, která začala v roce 2003, od roku 2006 pak bez návštěvnického provozu, zůstane většinu letošního roku uzavřeno a své atraktivní expozice bude postupně zpřístupňovat veřejnosti v příštích dvou letech. "Kolaudace budovy je plánována na léto, pak bude následovat vybavování expozic a postupné otevírání muzea," řekl ČTK generální ředitel NTM Horymír Kubíček. Cílem je obnova stavby v duchu původních představ architekta Milana Babušky z 30. let 20. století. Výstavní plochy vzrostou o 2500 metrů čtverečních. Zrušením starších stavebních úprav vzniknou čtyři nové velké expoziční sály, každý o rozloze téměř 600 metrů. Krátkodobým výstavám budou sloužit dva menší sály v přízemí a v suterénu. Poprvé se objeví expozice tiskařství a expozice architektury, stavitelství a designu. Zásadní modernizací projde dopravní hala i rudný a uhelný důl, rozšířena bude expozice astronomie a fotografické a filmové techniky. Výročí si muzeum připomnělo vydáním pamětní stříbrné dvousetkoruny a speciální emisí známek. Vyjdou i příležitostné publikace. Připravuje se například výpravný katalog 150 trojrozměrných i archivních pokladů ze sbírek muzea. Mezi nimi bude například Bürgiho sextant, vědecké přístroje z doby Rudolfa II., Lumiérův kinematografický přístroj, první automobil vyrobený v českých zemích Präsident i automobil Benz-Victoria, první továrně vyrobený vůz, který jezdil na našem území. Z archivních dokumentů půjde o architektonické plány a výkresy Josefa Schulze, Josefa Zítka, Josefa Kotěry a Josefa Gočára. Na textové části se podílí přes dvě desítky odborníků působících v muzeu. Katalog vyjde i v anglické verzi. Stoletou historii přiblíží výpravná obrazová kniha Jana Hozáka a Jana Králíka s názvem Příběh Národního technického muzea, která zmapuje jeho vývoj a proměny. Vědečtí pracovníci a kurátoři sbírek jsou autory 25 odborných studií, které soustředí dvousvazkový sborník. Řada textů se bude věnovat dopravě - například text Karla Zeithammera o parních lokomotivách plzeňské Škodovky či stať Arnošta Nezmeškala o prvních závodních motocyklech Jawa. Na podzim bude NTM jedním z pořadatelů mezinárodního vědeckého semináře Dědictví tříbarevné fotografie, který doprovodí dvě výstavy; jedna z nich se uskuteční v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci. V průběhu příštího roku bude návštěvníkům zpřístupněna výstava ke stoletému výročí muzea. Nabídne autentické dokumenty, fotografie, archiválie i trojrozměrné exponáty. Odhalí osudy některých sbírkových předmětů i cesty, jimiž se do sbírek dostaly. Podle Kubíčka nové expozice zaujmou i návštěvníky bez hlubšího zájmu o techniku. Například v sále Technika v každodenním životě naleznou všechny možné i nemožné technické pomocníky v domácnosti za posledních 150 let. V oblíbené dopravní hale návštěvníci už neuvidí některé stálice. Především vybrané exponáty železniční sbírky, s nimiž se počítá pro budované muzeum na Masarykově nádraží. Uvolněné místo zaujmou automobily a letadla, dosud uložené v depozitářích. V současné době pečuje Národní technické muzeum o 50.000 evidenčních jednotek, 135.000 archiválií a 250.000 knih z oblasti strojírenství, stavitelství, hornictví a elektrotechniky. Technické muzeum království českého bylo založeno 5. července 1908. Cílem zakládací schůze bylo upozornit na výrazný podíl českých zemí na technickém a kulturním pokroku. Záměr se zdařil a 28. září 1910 bylo muzeum se sídlem ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech otevřeno veřejnosti. Budova na Letné určená muzeu byla vybudována v letech 1938 až 1942. Za války ji obsadila německá okupační správa. Sbírky putovaly na Invalidovnu v Karlíně, kde v nevhodných prostorách vznikly provizorní expozice, otevřené na podzim 1942. Po skončení války se přesunuly na Letnou, kde však dvě třetiny objektu zabraly jiné instituce. Rekonstrukce proto znamená i návrat k původní architektonické dispozici.