Tyhleti (ne)zákonní "dinosauři" už opravdu nejdou vystát. Kdo píše tyto šílenosti a kdo mu dává pravomoc je psát? Copak bylo v posledních několika letech málo konferencí o veřejném prostoru a potřebě zahušťování města? Copak se málo iniciativ snaží omezit automobilismus v centrech měst, aby vzniklo prostřední vhodné pro život? Jak je možné, když se masy odborníků i iniciativních občanů snaží o jednu věc, že si několik konkrétních lidí pořád vede svou (kolik jen cyklistů v Praze vyráží každoročně na cyklojízdy, aby ukázali, co ve městě chtějí místo aut)? To je naprostá neodbornost a ignorace občanů, odborníků, evropské zkušenosti, všeho, ve prospěch starosocialistických smyšlenek. Doufám, že to vyvolá takovou reakci, která smete pány autory ze stolu i s jejich předpisy.
kde jsem slyšel názory, že sídelní kaše je přirozená, že předměstí jsou životodárná hranice mezi městem a krajinou, že pozemky u domků jsou výborné pro samozásobení obyvatel a že v případě 3. světové jsou z hlediska bombardování bezpečnější, než kompaktní zástavba ve městě, mi tento text zní jako rajská hudba.
No nevím pánové, jestli víte, o čem píšete! Ta opovrhovaná OTP třeba brání tom,u aby vám někdo postavil dům přímo před okna, nebo převýšil markantně zástavbu.
to Vích: Pro toho, kdo na IU nebyl, je Váš příspěvěk dost zavádějící...ohledně bombardování jsem to nejen já pochopil jako konstatování, nikoliv názor. A pozemky u domků jsou výborné pro samozásobení obyvatel, to je prostě fakt, nevím co se Vám na tom nezdá.
...Tak ona sídelní kaše vzniká pro to, aby se obyvatelé mohli "samozásobit"! Schválně, kolik znáte satelitních městeček, kde se tamní zelené vdovy z vlastní zahrádky "samozásobí"?...
No, ale možná jsem jen podcenil dějinotvornou úlohu Evropské unie ve snaze dosáhnou trvalého míru a porozumnění mezi národy, když jsem zapomněl, že je to stavěno pro případ té třetí světové... ) :- p )
Souhlasím s prvním příspěvkem, co můžeme udělat pro to aby se to nedostalo do praxe? Nechvalují to náhodou stejní lidé co schvalují například garáže pod Klementinem?
Kompaktní město je skutečně vážně diskutovaná a realizovaná strategie Evropské politiky architektury a mnoho měst Evropy obtisklo pojem do svých architektonických a urbanistických strategií. Zdánlivě "protipřírodní termín kompaktní město" je ve skutečnosti zásadní vize udržitelných měst a měla by být vážným tématem každého většího města nad 10 000 obyvatel (můj odhad), neboť řeší otázky sociální udržitelnosti, stejně jako udržitelnosti z hlediska moderního slova nahlíženého pouze "ekologicky". Jsem toho názoru, že veliký zmatek paradoxně vychází z lobistické síly resortu životního prostředí, který silově nastavuje nesmyslné koeficienty zeleně v zastavěném území, okupuje pojmem krajinného rázu i tam, kde nemá co dělat, respektive odepírá jej kvalifikovaným, kterými jsou například architekti. Otázka stromořadí a stromů ve městech obecně je pak problém, který nepatří do protiargumentu ke kompaktnímu městu a je to například tím, že stavební zákon neumí se stromořadím či stromem nakládat mimo jiné jako s prostorotvornou infrastrukturou města. Stromořadí rovněž nemá svá ochranná pásma, což vede k tomu, že jej po odstranění snadno vytěsní jiná technická liniová stavba. Pak jsou stromy mnohdy vytlačovány zbytečně do volných míst, které by zcela jistě mohla zaujímat kvalitní veřejná stavba či objekt bydlení. Společnost je obecně zmatená z argumentací občanských sdružení, mnoha památkářů, různých městských ekologů a podobně. Dobře řešená architektura má místo pro kompaktní město při zajištění dostatku světla, vzduchu i vegetace. Pokud bude fungovat koncept územního systému ekologické stability a plochy parků v sídlech budou mít řád, směr a kvalifikovaný názor, nebude nutno hledat argumenty proti logice praxe "kompaktního města". Pane architekte Hniličko, je třeba začít vážně prezentovat odborný výklad pojmu KM. Držím Vám palce.
Jsou to dvě různé cesty, je to střet dvou myšlenkových proudů - tradiční město versus moderní desurbanizace.
1. vychází z lidské synergie v kompaktním městě, z výhody, že všude máte blízko a někoho, kdo se specializuje na to, co vy neumíte, nebo chce od vás to, co umíte vy. A vychází z faktu, že pro zemědělství jsou výhodnější nezastavěné plochy.
2. nás připravuje na třetí světovou, rozptýlenou zástavbu všude po krajině a svépomoc samozásobení na záhumenku.
Je to dvě odlišné koncepce, v tradičním městě je třeba omezovat dopravu, v desurbanizovaném městě si naopak bez auta neškrtnete. A kombinace obou je kočkopes, kde máte města se zácpou a předměstí taky se zácpou. Stav, že by lidi setrvali ve svém satelitu a nikam každodenně nemigrovali je nereálný, pokud teda nenastane ta avízovaná válka a muži neodejdou na frontu a ženy nezůstanou doma s dětmi. To se mi nezdá jako ideální.
to šakal: To co píšete právě může vyplynout z příspěvku p.Vícha. Nikdo na IU neobhajoval sídelní kaši z těchto důvodů. To, že se během studené války města v USA začala rozmnělňovat mohlo být způsobeno hrozbou jaderného útoku, to je zřejmě holý fakt, nikoliv současný problém. To, že zahrada kolem domu může poskytnout obživu, je také holý fakt (pouze počítam 1 a 1) a možný budoucí problém. Nic víc, nic míň. Návrh nových předpisů opravdu ničí Prahu, ale reakce p.Vícha není moc profesionální, asi se mu nelíbilo, že s ním na IU moc lidí nesouhlasilo...
Povím Vám, jak vznikla americká rozvolněná města, jimiž se s patřičným zpožděním daným jinými zvyklostmi i ekonomickými podmínkami inspirovala ke své velké škodě Evropa se svou suburbanizací:
Americká vláda se rozhodla, že veteráni druhé světové války musejí být za svou službu vlasti náležitě odměněni, takže bylo stanoveno, že každý má nárok na malý pozemek, kde si může zbudovat "svůj dům, svůj hrad". Měla to být jakási obdoba přidělování trafik válečným invalidům.
Takto byly naparcelovány ohromné rozlohy erární půdy, kde si sice každý obdarovaný mohl postavit to své vytoužené bydlení, ale vše rostlo z pochopitelných důvodů ve strašlivém chvatu, bez jednotící koncepce, ale také bez spontánního růstu, jakým vznikala přirozená lidská sídliště Starého světa. Z toho důvodu v takových případech nevyrostlo město s klasickými ulicemi lemovanými obchodním parterem, s běžnou hierarchií prostorů a s obvyklou formou užívání, jak jsme na ni zvyklí u měst, která mají své centrum, širší centrum a předměstí.
De fakto tak vznikla rozsáhlá sídliště, která sama o sobě nejsou ničím jiným než jednou velikou periférií, jež je pro potřeby nezbytné občanské vybavenosti doplněna jedním ohromným nákupním střediskem, které je dosažitelné pouze automobilem. Amerika si tuhle marnotratnost při nakládání s půdou mohla ze známých důvodů dovolit, a tak jediným výsledkem tohohle urbanistického omylu je v USA to, že takto vznikly z pohledu tradičně uvažujícího Evropana nudné, nezajímavé a ve své podstatě velice nehostinné obytné enklávy, které slouží skutečně jen jako noclehárny, z nichž se musí denně složitě a zdlouhavě dojíždět za prací.
A jelikož stále platí: "In America we see our future - the good and the bad one," Evropané tuhle - v podstatě humanitární, nouzovou - akci mylně pochopili jako symbol luxusního životního stylu. A levicové avantgardě, ikdyž sice horovala pro princip kolektivního bydlení, na tomto přikladu učaroval princip provozního oddělení jednotlivých městských funkcí. To vnímala jako úsvit obdivovaných zásad, které předznamenal L´Corbusiér horečnatými vizemi Zářícího města či Melnikov svým pásovým městem, které se spíše než pro život hodí pro pásovou výrobu...
...Takže nejde o produkt studené války, jako o nechtěný důsledek té horké (7;- ))
To nebyly názory, ale pouze provokující nakopnutí debaty a jinak to také nebylo myšleno. Poslechněte si znovu záznam z konference a nepřekrucujte její obsah.
Však já jsem výrok od Jana Jehlíka, že satelity jsou přirozené, jako nakopnutí debaty bral, i jsem hned reagoval, že se mu to povedlo, ale ozvaly se další hlasy, že je to strategická výhoda pro válečný stav, a to už mi zatrnulo. Samozřejmě je možné, že jsem jedl poslední týden málo masa a že nepoznám fór, ale žádný smích jsem nezaregistroval. V pátek byla většina příspěvků v duchu kompaktního tradičního města, oto byl pro mne překvapující ten obrat v sobotu o 180°. Nerad bych to nějak překroutil, jaký byl Váš dojem z debaty?
"Slovník cizích slov" z roku 1966 překládá pojem "urbanizace" mimo jiné coby "poměštění" ale podobný slovník vydaný o 40 let později již mluví jen o "soustřeďování hospodářského i kulturního života do velkých měst, na úkor venkova". Zajímavé proto je i to, že zde probíraná "desurbanizace" (dle slovníku z roku 1966 pak vlastně "odměštění"?!?) je rovněž viděna coby na úkor venkova. To k úvodu.
“moderní desurbanizace." (Vích)
Nevím co přesně kolega Vích míní pod pojmem moderní desurbanizace ale tento jev jde zpět mnohem dále, alespoň až do středověku. Již tehdy bylo zcela obecně známo, že pobyt na venkově byl zdraví clověka prospěšnější, obzvláště v době morových nákaz (jak každý kdo četl "Dekameron" asi ví). Leč v případě jeho holého života tomu bylo jinak. Proto již mnohem dříve vznikla města opevněná (hrazená). Ale kde hrozba vnějšího nebezpečí pominula (např. v 16. století již sjednocené Britanii) nutnost hrazených měst pominula s tím a města na svých okrajích se počala rozmělňovat, vedoucí ke vzniku předměstského osídlení v tzv. "suburbs". Tento způsob osídlení pak byl postupně přenesen do britských osad v zámoří.
Ale i tam (alespoň v Americe a alespoň z počátku) trvalá sídla musela býti hrazena, neboť nebezpečí útoku se nacházelo u nejbližšího okraje lesa (většinou zpropadeně blízko). Manhattan byl koupen doslova za "pár šupů” ale i tam, "Nový Amsterdam" zakládající Holanďané přesto opevnili městskou hradbou (city wall) jak dodnes to místo tam dosvědčuje Wall Street. Nizozemci ovšem počítali více s útokem jiných evropských mocností, než původních obyvatel. Později odpor původního obyvatelstva byl natolik zlomen že města tzv. "Divokého západu" druhé poloviny 19. století byla již otevřená. Shluk veřejných, obchodních a soukromých budov, podél uježděné "ulice" vedoucí od nikam do nikam.
“To, že se během studené války města v USA začala rozmnělňovat." (Tomáš Zdvíhal)
Tento vývoj začal již před První světovou. To, jak daleko a za jak dlouho bylo možno dorazit koňmo, či s koňským potahem, mělo rozhodující vliv na rozsah tehdejších předměstí. Vývoj železnic tomuto jevu byl nápomocen ale až příchod automobilu, obzvláště pak jeho hromadná výroba (Ford T) z před již sto lety, umožnil "suburbanizaci" téměř do nekonečna (či alespoň kam jeden dojel za ještě přijatelný čas - spotřeba pohonné hmoty pro svoji láci tehdy důležitá nebyla).
U nás vývoj hromadného automobilismu začal až v poslední třetině minulého století, právě v čas aby po "plyšáku" se mohl rozšířiti mor "kapitalistických vesniček" do české krajiny, kol velkoměst, ale zároveň aby také "udusil" starší čtvrtě (v Praze např. Král. Vinohrady, dnes doslova ucpané chlorestolem tam na ulici "uložených" vozidel).
Zajímavé, že můj syn jako jeho závěrečný (diplomní) projekt zvolil přeměnu golfových hřišť (jichž je v jeho rodišti jako když nase...je, v každém suburbu alespoň jedno a on golfu zcela jasně neholduje) na z malé části bydlení střední hustoty a z většiny na plochy úsilovného pěstování potravin. Nastupující pokolení nevidí (jako my) nedostatek energie, či vody ale jídla coby největší nebezpečí pro budoucnost lidstva, neboť rozsah zemědělské půdy je ohrožován jak novým způsobem těžby (např. tzv. "fracking") tak zprůmyslněním půdy, tak desurbanizací.
A to, ještě více jak ostatní neblahé výsledky rozmělňování městského životního prostředí, mluví o nerozumnosti tohoto nepřímého "bourání" města.
Zaujalo mne, kolik vás řeší tu vojenskou strategii urbanismu města, jestli je projevem studené nebo horké války, nebo naopak projevem mírového stavu a zažehnání válečných nájezdů. V době, kdy stačí otrávit zdroj vody, vypnout elektřinu, rušit bezdrátovou komunikaci nebo vyhodit do povětří pár mostů, že by se někdo zatěžoval s namáhavou fyzickou destrukcí domů?
Myslim, že města vznikají především v době rozvoje obchodu a nezemědělského způsobu života, že jsou po všech stránkách ekonomičtější, než roztroušená zástavba. Dnes by se řeklo udržitelnější.
Moderní desurbanizace, jak já ji chápu, je důsledkem laciné dopravy. Za první republiky to byly u Prahy třeba Černošice nebo Klánovice napojené na železnici, nebo vilové čtvrti, kde se dá ještě hovořit o tzv. garden city se svou specifickou a vysoce kultivovanou atmosférou. Až masové šílenství z aut dělá tu pravou sídelní kaši, tu plíseň krajiny a zadušení měst, nebýt aut, tak ten problém vůbec není.
Nebyt aut, tak bychom si je museli vymyslet. Tak jako ohen je dobry sluha ale zly pan, tak je to s kazdym vynalezem, vcetne aut. Auto je v tom nevine. MY ale musime vyuzivat vice usilovne ten sval co nam byl dan, mezi nasima usima, jinak nase auta sezerou nase mesta, jak naznaceno v nazvu filmu ("Cars that Ate Paris" 1974) ktery je (ale jen trochu) o necem jinem.
Vojenské důvody vedly naopak k hrazení trvalého bydliště a tím vzniku města. Vznik zemědělství vyžadoval trvale usedlý způsob života, který odstranil utěk do jiného kraje, coby možný způsob obrany. Počátky města jsou proto spjaty s tzv. zemědělskou revolucí, z před asi deseti milenii. Např. keltská opidia na našem území byla natolik veliká, aby poskytla útočiště nejen jeho trvalým obyvatelům, převážně řemeslníkům a členům válečné družiny, ale i okolnímu zemědělskému obyvatelstvu a i jeho dobytku. Zhuštěný způsob zastavění měst byl výsledkem nákladnosti pozdějších středověkých a pak ozvláště barokních opevnění.
Tu zde zmíněný názor, že "studená válka" přispěla k rozpadu hutnosti měst vidím jako naprosto nepodložený. Důsledek atomového útoku by byl na obyvatelstvo v podstatě stejný, ať stojíce na balkonu na desátém poschodí, nebo uprostřed zelinářského záhonu u rodiného domku.
Článek mi připomíná dort pejska a kočičky, do kterého naházeli vše, co jim chutnalo.
Není v něm uveden zdroj, citace splývají s komentáři. Pocity převažují nad fakty.
Pro své racionálněji založené kolegy architekty připojuji několik postřehů z praxe:
- vyhlášky MHMP nejsou neprůstřelné, není výjimkou, že jsou v rozporu s nadřazeným právním předpisem
- to se týká výše zmíněných odkázů na normy, které nejsou závázné
- v praxi se mi potvrdilo, že v odvolacím řízení správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu stížnost na nesoulad s normou NIKDY neuznal jako opodstatněnou, s odůvodněním, že norma není závazná
- těm, kteří projektují, se v dnešní džungli předpisů vyplatí sledovat judikáty ve stavebním právu. Výklady, byť dobře míněné (ministerské či vypracované odborníky ČKA či jiných institucí) mohou být zavádějící
- jak bojovat s nepohodlnými městskými vyhláškami dlouhodobě předvádějí pražští taxikáři, stačí tužka, papír a vydržet až k ústavnímu soudu
Na závěr si neodpustím poznámku k používání slovního spojení "sídelní kaše". Není divu, že se nedomluvíme s kolegy z jiných oborů, když samoúčelně vymýšlíme novou hantýrku...
"Urban sprawl" je jistě výstižnější a zavedený pojem...
Is the correspondent (mh) suggesting to drop the use of Czech language altogether and employ the current "lingua franca" in all communication, particularly among the experts, instead?
Osobne, vyraz "sidelni kase" povazuji za velmi vystizny, ba primo trefny. "Urban sprawl" vyjadruje toliko roztekly zpusob vyvoje mestskeho osidleni, bez zadnych zjevnych zabran. "Sidelni kase" jde mnohem dale, az do nitra tohoto zivelneho ukazu.
komponovat jako garden city (Vích). Pro mne je znepokojující ta devastace prostředí původně malebných satelitů Černošice, Jevany a vlastně většiny vesnic 40 km kolem Prahy. Obce se rozšiřují do pole a zde selhal systém, kdy územní rozhodování bylo přeneseno na obce a potomkům bývalých sedláků bylo umožněno rozprodávat zemědělskou půdu jako stavební pozemky. A to v situaci, kdy obce neměli zpracované urbanistické studie. Bez vize se začalo hromadně a rychle stavět podle katalogů. Se zahušťováním sídlišť v Praze a plošným zvyšováním zástavby nesouhlasim.
Smazání rozdílu mezi městem a venkovem bylo jasně prohlašovaným snem minulého režimu, jak tomu dodnes dosvědčuje náš paneláky zamořený venkov. Zazvonění klíčů sice zarazilo paneláky ale jízda ve stejné koleji jede dál, ale nyní již ve slohu podnikatelského baroka a jiných katalogových výpotků. Výsledek to ale bude stejný. Město i venkov zaplaví ta sídelní kaše*).
Ze zkušenosti posledních 20 let se obávám, že ty předpisy by byly stejně málo platné. Ať již dobré či zlé. Kdo maže, ten jede a ten kouzelný hrneček hned tak rychle tu kaši vařit nepřestane.
*)
Jak vidno, tak mi take výraz "sídelní kaše" učaroval. Jak nám nebylo nutno germanizmů a rusizmů tak se snad domluvime i bez anglicizmů (nicht war?)
Hlavním úkolem naší arcitektury není přesvědčovat o smysluplných myšlenkách. A už vůbec ne o tom, že nějaké myšenky existují. Proto svým architektům vděčně děkujeme za všechny dary.
Výklad pana Roberta je významně zjednodušující. Ale to nemusí vadit, protože není žádného dokladu, že by jeho zkomplikování vedlo k přínosnějšímu výsledku.
Čím déle se zabývám architekturou, tím méně rozumím tomu co je jejím hlavním úkolem. Ba, dnes již vidím, že jsem tomu nikdy nerozuměl. Proto si dovoluji Vám pane Sommer předem poděkovat za to. že po tom co jste nám, již sdělil co není, nám zde také vyzradíte i ten zbytek: Co je hlavním úkolem naší architektury?
Já jen reaguji na to, co všechno tvrdí architekti, že architektura obstarává. Ve skutečnosti by měla být pohledná, ohleduplně, ale i vtipně rozvíjející prostředí, dobře použitelná, s pečlivě vyřešenými a řemeslně zpracovanými detaily.
To je konec diskuse? To se mi párkrát podařilo rozkolnictvím domněle nadějnou diskusi úplně zabít. Asi to nebyl úspěch. Ale nemohu za všechny katastrofy.
Ještě jednou děkuji za Vaši odpověď i když musím přiznat, že jem doufal v trochu více než Váš popis účelu architektury připadající mi spíše spotřební předmět, ve svém úzkém vymezení a navíc i částečně mimo vliv architekta.
Např. řemeslné zpracování závisí na zdatnosti řemeslníků samých, kterých je dnes (na rozdíl od např. architeků) jako šafránu. Když vidíme prováděcí výkresy dob dávno minulých, tak zpravidla ukazují toliko žádoucí výsledek, neboť technické provedení mohlo býti bezpečně ponecháno v rukou schopného řemeslníka (dnes, co ve výkresech neukážete, tak nebude).
Já osobně tvrdošíjně trvám na tom, že architektura je umění stavět (baukunst) přesto že dnes již valná většina architektů o stavění moc neví, natož aby jej mistrně (což od umělců očekáváno) ovládala. Navíc, je nás dnes zbytečně mnoho (množství samo úroveň nenahradí) jak mi zrovna nedávno potvrdil i bývalý děkan té fakulty u nás největší.
Závěrem ale trvám na tom, že nejen odborníci, ale každý člen veřejnosti má právo na svůj úsudek o věcech architektury, zrovna tak jako každý architekt má právo na svůj úsudek o čemkoliv jiném.
Překvapuje mně, že se o tomto problému mluví až nyní, četl někdo vyhl. 269/2009 Sb., která upravuje 501/2006? Tam na konci v §25 vkládá odst. 4 ... mrkněte na to, Praha jen přejímá to, co již platí pro celou ČR od 26.8.2009! A je to fakt hnus, stejně jako "nová / stará" norma na schodiště, která se stává celá závaznou i se všemi nesmysly, protože OTP se odkazují na normové hodnoty... :-o
jsem slyšel na přednášce arch. Jana Soukupa o stavbě kláštera v Novém Dvoře. Muselo to být dost dávno, protože si pamatuji, že jsem si pak koupil videokazetu o tom. Pan Soukup byl tehdy čerstvě plný té stavby a popisoval vše do detailu. A mluvil o satori o smyslu své práce, anebo alespoň to jako satori vyznělo na oné přednášce. Totiž kláštěr v Novém dvoře vznil jako moderní přestavba ruiny barokní usedlosti či velkostatku. A refektář měl vzniknout na místě bývalých chlévů, prostory zaklenuté křížovou klenbou do pískovcových sloupů. Zadání logické a jasné, jenže...podlaha refektáře takto vyšla 3 schody pod úrovní podlahy ambitu. Tedy panu architektovi bylo řečeno : "Bratři Trapisté chodívají k jídlu rituálně v řadě za sebou a zpívají při tom. Není možné takto sestupovat po třech schodech. Vše zbourej a postav zase přesně znovu, ale o kousek výš." A pan architekt protestoval a stavěl se na hlavu. A pak přišlo satori. Vše zboural a postavil znovu tak, jak bylo před tím, ale o kousek výš. A satori zní : JSME TU OD TOHO, ABYCHOM SE LIDEM USNADNILI ŽIVOT.
A já to píšu celé proto, aby bylo jasné, co je to "lidem" a co je to "usnadnili" a co je to "život".
To je skvělé, jak se od předpisů ničících Prahu možno obloukem dostat k úkolu architektury, mě na ní vždycky fascinovalo, stejně jako na tradičních městech, jaké úsilí je věnováno pravdivosti vnitřní logiky v závislosti na čase a prostoru a jak utváří genia loci.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
No, ale možná jsem jen podcenil dějinotvornou úlohu Evropské unie ve snaze dosáhnou trvalého míru a porozumnění mezi národy, když jsem zapomněl, že je to stavěno pro případ té třetí světové... ) :- p )
1. vychází z lidské synergie v kompaktním městě, z výhody, že všude máte blízko a někoho, kdo se specializuje na to, co vy neumíte, nebo chce od vás to, co umíte vy. A vychází z faktu, že pro zemědělství jsou výhodnější nezastavěné plochy.
2. nás připravuje na třetí světovou, rozptýlenou zástavbu všude po krajině a svépomoc samozásobení na záhumenku.
Je to dvě odlišné koncepce, v tradičním městě je třeba omezovat dopravu, v desurbanizovaném městě si naopak bez auta neškrtnete. A kombinace obou je kočkopes, kde máte města se zácpou a předměstí taky se zácpou. Stav, že by lidi setrvali ve svém satelitu a nikam každodenně nemigrovali je nereálný, pokud teda nenastane ta avízovaná válka a muži neodejdou na frontu a ženy nezůstanou doma s dětmi. To se mi nezdá jako ideální.
Povím Vám, jak vznikla americká rozvolněná města, jimiž se s patřičným zpožděním daným jinými zvyklostmi i ekonomickými podmínkami inspirovala ke své velké škodě Evropa se svou suburbanizací:
Americká vláda se rozhodla, že veteráni druhé světové války musejí být za svou službu vlasti náležitě odměněni, takže bylo stanoveno, že každý má nárok na malý pozemek, kde si může zbudovat "svůj dům, svůj hrad". Měla to být jakási obdoba přidělování trafik válečným invalidům.
Takto byly naparcelovány ohromné rozlohy erární půdy, kde si sice každý obdarovaný mohl postavit to své vytoužené bydlení, ale vše rostlo z pochopitelných důvodů ve strašlivém chvatu, bez jednotící koncepce, ale také bez spontánního růstu, jakým vznikala přirozená lidská sídliště Starého světa. Z toho důvodu v takových případech nevyrostlo město s klasickými ulicemi lemovanými obchodním parterem, s běžnou hierarchií prostorů a s obvyklou formou užívání, jak jsme na ni zvyklí u měst, která mají své centrum, širší centrum a předměstí.
De fakto tak vznikla rozsáhlá sídliště, která sama o sobě nejsou ničím jiným než jednou velikou periférií, jež je pro potřeby nezbytné občanské vybavenosti doplněna jedním ohromným nákupním střediskem, které je dosažitelné pouze automobilem. Amerika si tuhle marnotratnost při nakládání s půdou mohla ze známých důvodů dovolit, a tak jediným výsledkem tohohle urbanistického omylu je v USA to, že takto vznikly z pohledu tradičně uvažujícího Evropana nudné, nezajímavé a ve své podstatě velice nehostinné obytné enklávy, které slouží skutečně jen jako noclehárny, z nichž se musí denně složitě a zdlouhavě dojíždět za prací.
A jelikož stále platí: "In America we see our future - the good and the bad one," Evropané tuhle - v podstatě humanitární, nouzovou - akci mylně pochopili jako symbol luxusního životního stylu. A levicové avantgardě, ikdyž sice horovala pro princip kolektivního bydlení, na tomto přikladu učaroval princip provozního oddělení jednotlivých městských funkcí. To vnímala jako úsvit obdivovaných zásad, které předznamenal L´Corbusiér horečnatými vizemi Zářícího města či Melnikov svým pásovým městem, které se spíše než pro život hodí pro pásovou výrobu...
...Takže nejde o produkt studené války, jako o nechtěný důsledek té horké (7;- ))
“moderní desurbanizace." (Vích)
Nevím co přesně kolega Vích míní pod pojmem moderní desurbanizace ale tento jev jde zpět mnohem dále, alespoň až do středověku. Již tehdy bylo zcela obecně známo, že pobyt na venkově byl zdraví clověka prospěšnější, obzvláště v době morových nákaz (jak každý kdo četl "Dekameron" asi ví). Leč v případě jeho holého života tomu bylo jinak. Proto již mnohem dříve vznikla města opevněná (hrazená). Ale kde hrozba vnějšího nebezpečí pominula (např. v 16. století již sjednocené Britanii) nutnost hrazených měst pominula s tím a města na svých okrajích se počala rozmělňovat, vedoucí ke vzniku předměstského osídlení v tzv. "suburbs". Tento způsob osídlení pak byl postupně přenesen do britských osad v zámoří.
Ale i tam (alespoň v Americe a alespoň z počátku) trvalá sídla musela býti hrazena, neboť nebezpečí útoku se nacházelo u nejbližšího okraje lesa (většinou zpropadeně blízko). Manhattan byl koupen doslova za "pár šupů” ale i tam, "Nový Amsterdam" zakládající Holanďané přesto opevnili městskou hradbou (city wall) jak dodnes to místo tam dosvědčuje Wall Street. Nizozemci ovšem počítali více s útokem jiných evropských mocností, než původních obyvatel. Později odpor původního obyvatelstva byl natolik zlomen že města tzv. "Divokého západu" druhé poloviny 19. století byla již otevřená. Shluk veřejných, obchodních a soukromých budov, podél uježděné "ulice" vedoucí od nikam do nikam.
“To, že se během studené války města v USA začala rozmnělňovat." (Tomáš Zdvíhal)
Tento vývoj začal již před První světovou. To, jak daleko a za jak dlouho bylo možno dorazit koňmo, či s koňským potahem, mělo rozhodující vliv na rozsah tehdejších předměstí. Vývoj železnic tomuto jevu byl nápomocen ale až příchod automobilu, obzvláště pak jeho hromadná výroba (Ford T) z před již sto lety, umožnil "suburbanizaci" téměř do nekonečna (či alespoň kam jeden dojel za ještě přijatelný čas - spotřeba pohonné hmoty pro svoji láci tehdy důležitá nebyla).
U nás vývoj hromadného automobilismu začal až v poslední třetině minulého století, právě v čas aby po "plyšáku" se mohl rozšířiti mor "kapitalistických vesniček" do české krajiny, kol velkoměst, ale zároveň aby také "udusil" starší čtvrtě (v Praze např. Král. Vinohrady, dnes doslova ucpané chlorestolem tam na ulici "uložených" vozidel).
Zajímavé, že můj syn jako jeho závěrečný (diplomní) projekt zvolil přeměnu golfových hřišť (jichž je v jeho rodišti jako když nase...je, v každém suburbu alespoň jedno a on golfu zcela jasně neholduje) na z malé části bydlení střední hustoty a z většiny na plochy úsilovného pěstování potravin. Nastupující pokolení nevidí (jako my) nedostatek energie, či vody ale jídla coby největší nebezpečí pro budoucnost lidstva, neboť rozsah zemědělské půdy je ohrožován jak novým způsobem těžby (např. tzv. "fracking") tak zprůmyslněním půdy, tak desurbanizací.
A to, ještě více jak ostatní neblahé výsledky rozmělňování městského životního prostředí, mluví o nerozumnosti tohoto nepřímého "bourání" města.
Myslim, že města vznikají především v době rozvoje obchodu a nezemědělského způsobu života, že jsou po všech stránkách ekonomičtější, než roztroušená zástavba. Dnes by se řeklo udržitelnější.
Moderní desurbanizace, jak já ji chápu, je důsledkem laciné dopravy. Za první republiky to byly u Prahy třeba Černošice nebo Klánovice napojené na železnici, nebo vilové čtvrti, kde se dá ještě hovořit o tzv. garden city se svou specifickou a vysoce kultivovanou atmosférou. Až masové šílenství z aut dělá tu pravou sídelní kaši, tu plíseň krajiny a zadušení měst, nebýt aut, tak ten problém vůbec není.
Tu zde zmíněný názor, že "studená válka" přispěla k rozpadu hutnosti měst vidím jako naprosto nepodložený. Důsledek atomového útoku by byl na obyvatelstvo v podstatě stejný, ať stojíce na balkonu na desátém poschodí, nebo uprostřed zelinářského záhonu u rodiného domku.
Není v něm uveden zdroj, citace splývají s komentáři. Pocity převažují nad fakty.
Pro své racionálněji založené kolegy architekty připojuji několik postřehů z praxe:
- vyhlášky MHMP nejsou neprůstřelné, není výjimkou, že jsou v rozporu s nadřazeným právním předpisem
- to se týká výše zmíněných odkázů na normy, které nejsou závázné
- v praxi se mi potvrdilo, že v odvolacím řízení správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu stížnost na nesoulad s normou NIKDY neuznal jako opodstatněnou, s odůvodněním, že norma není závazná
- těm, kteří projektují, se v dnešní džungli předpisů vyplatí sledovat judikáty ve stavebním právu. Výklady, byť dobře míněné (ministerské či vypracované odborníky ČKA či jiných institucí) mohou být zavádějící
například:
http://zlinskykraj.eu/lstDoc.aspx?nid=2774
- jak bojovat s nepohodlnými městskými vyhláškami dlouhodobě předvádějí pražští taxikáři, stačí tužka, papír a vydržet až k ústavnímu soudu
Na závěr si neodpustím poznámku k používání slovního spojení "sídelní kaše". Není divu, že se nedomluvíme s kolegy z jiných oborů, když samoúčelně vymýšlíme novou hantýrku...
"Urban sprawl" je jistě výstižnější a zavedený pojem...
Osobne, vyraz "sidelni kase" povazuji za velmi vystizny, ba primo trefny. "Urban sprawl" vyjadruje toliko roztekly zpusob vyvoje mestskeho osidleni, bez zadnych zjevnych zabran. "Sidelni kase" jde mnohem dale, az do nitra tohoto zivelneho ukazu.
Smazání rozdílu mezi městem a venkovem bylo jasně prohlašovaným snem minulého režimu, jak tomu dodnes dosvědčuje náš paneláky zamořený venkov. Zazvonění klíčů sice zarazilo paneláky ale jízda ve stejné koleji jede dál, ale nyní již ve slohu podnikatelského baroka a jiných katalogových výpotků. Výsledek to ale bude stejný. Město i venkov zaplaví ta sídelní kaše*).
Ze zkušenosti posledních 20 let se obávám, že ty předpisy by byly stejně málo platné. Ať již dobré či zlé. Kdo maže, ten jede a ten kouzelný hrneček hned tak rychle tu kaši vařit nepřestane.
*)
Jak vidno, tak mi take výraz "sídelní kaše" učaroval. Jak nám nebylo nutno germanizmů a rusizmů tak se snad domluvime i bez anglicizmů (nicht war?)
Ještě jednou děkuji za Vaši odpověď i když musím přiznat, že jem doufal v trochu více než Váš popis účelu architektury připadající mi spíše spotřební předmět, ve svém úzkém vymezení a navíc i částečně mimo vliv architekta.
Např. řemeslné zpracování závisí na zdatnosti řemeslníků samých, kterých je dnes (na rozdíl od např. architeků) jako šafránu. Když vidíme prováděcí výkresy dob dávno minulých, tak zpravidla ukazují toliko žádoucí výsledek, neboť technické provedení mohlo býti bezpečně ponecháno v rukou schopného řemeslníka (dnes, co ve výkresech neukážete, tak nebude).
Já osobně tvrdošíjně trvám na tom, že architektura je umění stavět (baukunst) přesto že dnes již valná většina architektů o stavění moc neví, natož aby jej mistrně (což od umělců očekáváno) ovládala. Navíc, je nás dnes zbytečně mnoho (množství samo úroveň nenahradí) jak mi zrovna nedávno potvrdil i bývalý děkan té fakulty u nás největší.
Závěrem ale trvám na tom, že nejen odborníci, ale každý člen veřejnosti má právo na svůj úsudek o věcech architektury, zrovna tak jako každý architekt má právo na svůj úsudek o čemkoliv jiném.
A já to píšu celé proto, aby bylo jasné, co je to "lidem" a co je to "usnadnili" a co je to "život".