Odborníci odkrývají zbytky kostela v centru Plzně, kvůli galerii

Kuba - Pilař Architekti, projekt nové budovy Západočeské galerie

Plzeň - Zbytky špitálního kostela svaté Máří Magdalény ze začátku 14. století už druhým dnem odkrývají archeologové v centru Plzně. S výzkumem začali v lokalitě U Zvonu v centru města, kde má vyrůst nová budova Západočeské galerie. Místo odborníci označují za významné, kostel vznikl velmi brzy po založení města. O pozůstatky svatostánku se nezajímají jako první, průzkum místa byl proveden už po druhé světové válce. ČTK to řekl Jiří Orna, archeolog Západočeského muzea.
    "Naše práce začaly na místě stavby kostela, jenž stál od vzniku špitálu v roce 1320 do zrušení za reforem Josefa II. Na jeho místě byl postaven klasicistní dům zvonaře Pernera," uvedl Orna. Nový objekt byl za druhé světové války zasažen leteckou pumou a při uklízení trosek se zjistilo, že částečně stál a částečně byl tvořen přímo stavbou kostela.
    První odkrytí zůstatků kostela se tak uskutečnilo v roce 1946. Tehdy byla použita metoda takzvané holozdi, kdy byly zdi absolutně očištěny. "Tím byly zničeny veškeré stratigrafické vztahy, které bychom mohli my dnes případně sledovat," dodal archeolog. Na druhou stranu ale existuje z té doby velmi důkladné geodetické zaměření, z něhož nyní odborníci vycházejí.
    Místo, na němž se pracuje, nebude při výstavbě galerie podsklepeno. Zjišťovací výzkum tak poslouží pro posouzení statiky objektu. "Cílem je odhalit relikty neboli zbytky kostela a určit, jak se bude řešit založení objektu galerie. V této části jde o revizní výzkum, kdy vykopeme, co již bylo vykopáno a provedeme nové odborné vyhodnocení," řekl Orna.
    V další etapě výzkumu se práce přesunou na prostor bývalého činžovního domu, kde se zatím výzkumy nedělaly. "Protože ke špitální kapli přiléhal hřbitov, čekáme, že by se tam zbytky hřbitova mohly zachovat," dodal Orna. V této části bude mít galerie dvě podzemní podlaží. "My ale nepůjdeme až tak hluboko. V momentě, kdy bude sterilní podloží, výzkum ukončíme," dodal. Hřbitov i ohradní zeď jsou zaneseny na plánu z konce 18. století.
    Do konce roku archeologové prozkoumají zhruba 80 procent plochy budoucí galerie. Jejich práci zatím komplikují inženýrské sítě, které vedou přes lokalitu. Z pozemku dosud nezmizelo ani 26 zhruba osm let starých platanů, které bude nutné porazit. Na přesazení stromů už je totiž pozdě. Čekat se musí také na rozhodnutí ohledně točny tramvaje, která přiléhá k lokalitě a která by měla být obnovena.