Památkářská sdružení kritizují přípravu zákona, MK to odmítá

Praha - Asociace na ochranu památek i sdružení profesionálních památkářů kritizují návrh památkového zákona. Říkají, že snižuje rozsah památkové ochrany, nedefinuje ochranu hmotného kulturního dědictví jako veřejný zájem a nepřináší požadované systémové změny. Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) žádá ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), aby odvolal svou náměstkyni pro oblast památkové péče Annu Matouškovou. Ministerstvo kritiku odmítá.
    Nový památkový zákon by měla současná vláda po několika neúspěšných pokusech vlád minulých předložit ještě letos. Zákon má nahradit mnohokrát novelizovanou normu z roku 1987, která neodpovídá nejen současným majetkovým poměrům, ale i mnoha dalším aspektům současné ochrany kulturního dědictví.
    "Výzvu ASORKD je třeba zcela odmítnout již jen proto, že pro svá tvrzení neuvádí ani jeden konkrétní důkaz či nepoukazuje na konkrétní znění navrhovaného zákona o ochraně památkového fondu, které by mělo být závadné - výzva se utápí pouze v obecných formulacích," sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
    Ministerstvo odmítá výtku sdružení, že návrh konzultuje jen s těmi, kdo s ním souhlasí a odkazuje na své webové stránky, kde jsou záznamy z jednání "svědčící o kontinuálním a velmi zodpovědném diskutování mnoha problémů v širokém názorovém spektru". Za "nehorázné" považuje MK tvrzení, že návrh zákona má snižovat rozsah památkové ochrany. "Naopak návrh reaguje na celou řadu skutečností, které dnes nelze na poli památkové péče nijak vymoci," hájí se ministerstvo.
    "Stávající zákon z roku 1987 má 47 paragrafů, návrh zveřejněný v lednu má paragrafů 151. Zákon bobtná, vše komplikuje a umožňuje takřka nekonečné množství výkladů, což povede k řadě právních sporů. Zároveň vytváří podhoubí pro korupční a netransparentní jednání," říká viceprezident ASORKD Martin J. Kadrman.
    Proces přípravy zákona není podle kritiků transparentní. Celým zákonem podle nich prostupuje přenesení odpovědnosti za ochranu hmotného kulturního dědictví ze státu na jiné subjekty. Do návrhu také prý nejsou zapracovány normy obecné povahy, což je především stavební řád a občanský zákoník, které jsou specializovanému zákonu nadřazené, uvádí ve svém stanovisku Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče (SPPPP).
    "V případě občanského zákoníku jde o zcela zásadní věc - definici hmotné a především nehmotné věci. Součástí každé památky jsou totiž hodnoty definované jako hmotné a jako nehmotné; mezi nehmotné patří pojmy jako stáří, umělecká hodnota, autenticita, charakter, genius loci, specifické vlastnosti jako je například zvuk u památek typu zvon či varhany," uvádějí kritici.
    Tvůrce zákona podle nich zcela přehlíží nejen nadřazenou právní normu, ale především fakt, že v mezinárodních smlouvách přijatých Českou republikou i v metodických materiálech památkové péče se termíny popisující nehmotné hodnoty běžně vyskytují.