Procházka Libercem podél Jizerského potoka
Naše procházka měla za cíl prozkoumat neexistující cestu městem podél existujícího zatrubněného Jizerského potoka. Hledali jsme společně s občany nový rozměr pěšího pohybu Libercem, který býval v historii využíván, ale v současné době zmizel pod nánosem soukromých zájmů.
Sešli jsme se na malém náměstíčku u řeky Nisy ve středu města v místě, kde se vlévá Harcovský potok do Nisy. Odtud jsme se Tramvají T3 přesunuli do Lidových sadů k místům, kde pramení Jizerský potok. V místech zoologické zahrady jsme potok vidět poprvé a až do konce procházky také naposled. Cestou městem podél kanálů, ve kterých šuměl náš potok, jsme formou obrázků z historie a našich jednoduchých návrhů s občany rozebírali tyto témata:
Údržba bohatství, které nám tu zbylo.
Jako příklad posloužil park za ZOO, založený a spravovaný Spolkem přátel přírody a Horským spolkem. Parky v této části města vznikaly většinou na objednávku obce, která pozemky od soukromníků vykoupila a pomocí architektonické soutěže předala spolkům návrh k zrealizování. Spolky měli ve své kompetenci také starost o tyto parky. Mnoho těchto spolků se skládalo z dobrovolníků. Z lesoparku parku se bez údržby stal les, na který je připraven projekt revitalizace na lesopark za evropské účasti.
Plochy, které „se“ vytvořily a zřejmě budou dlouho prázdné.
Kanály zatrubněného potoka trčí z vysoké trávy. Dnes zarostlé louky vzniklé zbouráním budov libereckého výstaviště. Pozemky jsou většinou soukromé a čekají na své naplnění developery. Myslíme si, že tyto plochy jsou důležité pro rozšíření plnohodnotného městského života. V čase, kdy pozemky budou ležet ladem, by šlo realizovat pár drobných zásahů. Tím by vznikl park, který ve městě prakticky není. Stačí zachovat poetiku zbytku, probudit radost v zanedbanosti a odkryt část potoka nebo zaplavit plochu malým jezírkem. Zde jsme ukazovali náladové návrhy, jak by pomocí jednoduchých drobných zásahů mohly tyto plochy vypadat.
Lokální centra podél potoka.
Záměrně zakládaná malá centra, kterých jsme podél potoka viděli více. Jako nejlepší příklad posloužilo náměstíčko na zastávce Botanická-Zoo. Tvoří ho Hotel U Jezírka se svým pivním dvorem, vstup do zoologické zahrady, hráz jezírka gondol a nezbytný kiosek. Voda a hráz dodává atmosféře tohoto náměstíčka poetickou podobu.
Domy na vodě.
Mnoho domů podél Jizerského potoka přímo pracovalo s vodou. Lázně ji využívali přímo, vily manželek továrníků měli loďky na zahradách tak jako majitelé Palladiových vil, pavilonky ZOO čerpali vodu pro zvěř, restaurace a kavárny stále ještě užívají vodu k příjemnému posezení. Na začátku cesty jsme viděli zcela nevhodný dopad norem na nový dům u Nisy.
Nový pohyb městem podél Jizerského potoka.
Potok trefně protéká morfologicky složitým městem. V Liberci se běžně chodí velbloudem, to je nahoru a dolu. Využíváním obnovené cesty podél Jizerského potoka bychom se mohli rychle a po rovině dostat se ze středu města okolo důležitých institucí až k Jizerským horám.
Pěšky by to bylo lepší, rychlejší, pohodlnější, zkrátka méně potu.
Byť pro nás byla důležitá spíše cesta městem podél potoka s vazbami na město, přítomnost vody by tomuto pohybu jistě pomohla. Takto nám nezbylo než koukat skrz víka kanálů, ze kterých se linul zvuk čvachtání našeho potoka a svítících čidel, které jsme tam nainstalovali.
Liberec byl městem vody. Dnes je městem kanálů, v nichž tečou stoky. Podzemní kanály jsou sice lákavou atrakcí, ale nadzemní život je pro nás radostnější. Proto je poslední obrázek námětem na nové logo města, aspoň do doby než tomu bude jinak.
Za zpřístupnění potoka a vytvoření cesty budeme bojovat dál!
Den architektury pořádá občanské sdružení Kruh věnující se propagaci architektury od roku 2001.
Sešli jsme se na malém náměstíčku u řeky Nisy ve středu města v místě, kde se vlévá Harcovský potok do Nisy. Odtud jsme se Tramvají T3 přesunuli do Lidových sadů k místům, kde pramení Jizerský potok. V místech zoologické zahrady jsme potok vidět poprvé a až do konce procházky také naposled. Cestou městem podél kanálů, ve kterých šuměl náš potok, jsme formou obrázků z historie a našich jednoduchých návrhů s občany rozebírali tyto témata:
Údržba bohatství, které nám tu zbylo.
Jako příklad posloužil park za ZOO, založený a spravovaný Spolkem přátel přírody a Horským spolkem. Parky v této části města vznikaly většinou na objednávku obce, která pozemky od soukromníků vykoupila a pomocí architektonické soutěže předala spolkům návrh k zrealizování. Spolky měli ve své kompetenci také starost o tyto parky. Mnoho těchto spolků se skládalo z dobrovolníků. Z lesoparku parku se bez údržby stal les, na který je připraven projekt revitalizace na lesopark za evropské účasti.
Plochy, které „se“ vytvořily a zřejmě budou dlouho prázdné.
Kanály zatrubněného potoka trčí z vysoké trávy. Dnes zarostlé louky vzniklé zbouráním budov libereckého výstaviště. Pozemky jsou většinou soukromé a čekají na své naplnění developery. Myslíme si, že tyto plochy jsou důležité pro rozšíření plnohodnotného městského života. V čase, kdy pozemky budou ležet ladem, by šlo realizovat pár drobných zásahů. Tím by vznikl park, který ve městě prakticky není. Stačí zachovat poetiku zbytku, probudit radost v zanedbanosti a odkryt část potoka nebo zaplavit plochu malým jezírkem. Zde jsme ukazovali náladové návrhy, jak by pomocí jednoduchých drobných zásahů mohly tyto plochy vypadat.
Lokální centra podél potoka.
Záměrně zakládaná malá centra, kterých jsme podél potoka viděli více. Jako nejlepší příklad posloužilo náměstíčko na zastávce Botanická-Zoo. Tvoří ho Hotel U Jezírka se svým pivním dvorem, vstup do zoologické zahrady, hráz jezírka gondol a nezbytný kiosek. Voda a hráz dodává atmosféře tohoto náměstíčka poetickou podobu.
Domy na vodě.
Mnoho domů podél Jizerského potoka přímo pracovalo s vodou. Lázně ji využívali přímo, vily manželek továrníků měli loďky na zahradách tak jako majitelé Palladiových vil, pavilonky ZOO čerpali vodu pro zvěř, restaurace a kavárny stále ještě užívají vodu k příjemnému posezení. Na začátku cesty jsme viděli zcela nevhodný dopad norem na nový dům u Nisy.
Nový pohyb městem podél Jizerského potoka.
Potok trefně protéká morfologicky složitým městem. V Liberci se běžně chodí velbloudem, to je nahoru a dolu. Využíváním obnovené cesty podél Jizerského potoka bychom se mohli rychle a po rovině dostat se ze středu města okolo důležitých institucí až k Jizerským horám.
Pěšky by to bylo lepší, rychlejší, pohodlnější, zkrátka méně potu.
Byť pro nás byla důležitá spíše cesta městem podél potoka s vazbami na město, přítomnost vody by tomuto pohybu jistě pomohla. Takto nám nezbylo než koukat skrz víka kanálů, ze kterých se linul zvuk čvachtání našeho potoka a svítících čidel, které jsme tam nainstalovali.
Liberec byl městem vody. Dnes je městem kanálů, v nichž tečou stoky. Podzemní kanály jsou sice lákavou atrakcí, ale nadzemní život je pro nás radostnější. Proto je poslední obrázek námětem na nové logo města, aspoň do doby než tomu bude jinak.
Za zpřístupnění potoka a vytvoření cesty budeme bojovat dál!
Den architektury pořádá občanské sdružení Kruh věnující se propagaci architektury od roku 2001.
0 komentářů
přidat komentář
