Praha - Soutěž na podobu Vítězného náměstí v Praze 6 zná vítěze. Střed Vítězného náměstí v Praze 6 se otevře lidem a bude osazen stromy, tramvaje budou jezdit po západní straně náměstí a pod náměstím budou podzemní garáže. Náklady na úpravy náměstí, které by mohly začít za pět let, jsou odhadované na 500 milionů korun. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha.
Nejlepší vypracovali Pavel Hnilička, Eva Macková a Josef Filip. Porota, ve které zasedli architekti i představitelé města a městské části, kladně ohodnotila umístění stromů, které oddělují silnici od středu náměstí, kam se chodci dostanou díky novému výstupu z metra a přechodům. Kruhový objezd bude mít tři pruhy. Návrh počítá s podzemními garážemi na severozápadní straně náměstí.
V centru náměstí bude obelisk, který byl i v původních plánech Antonína Engela, který ve 20. letech minulého století vyprojektoval podobu náměstí. Podobu monumentu by podle poroty měla určit výtvarná soutěž. Pomník zahraničním vojákům druhé světové války bude přesunutý k Technické ulici. "Dalším krokem je oslovení autora vítězného návrhu k dopracování koncepční studie. V ní bude možné zapracovávat případné připomínky a upřesňovat návrh. Poté budou řešeny další navazující fáze projektu," sdělil ČTK Vácha s tím, že podle hrubého odhadu by práce na úpravách náměstí mohly začít za pět let.
Do architektonické soutěže na novou podobu Vítězného náměstí v Praze 6 přišlo 43 návrhů, z nichž tři byly vyřazeny kvůli dodání po termínu. Autory šesti návrhů byly týmy ze zahraničí, a to ze Srbska, Švédska, Německa, Španělska a Nizozemska. Do finále postoupilo pět návrhů.
Předmětem soutěže bylo řešení problémů s dopravou a uspořádání náměstí tak, aby bylo pro obyvatele bezpečnější. Mezi hlavní problémy náměstí patří velké dopravní zatížení a nepřehledné křížení automobilové a pěší dopravy. Jedním z pokynů bylo to, aby architekti respektovali původní plán architekta Engela.
Vítězné náměstí vzniklo v roce 1925 a nyní do něj ústí několik komunikací - Evropská, Čs. armády, Jugoslávských partyzánů, Svatovítská a Dejvická. Ve své historii neslo několik názvů, mimo jiné v letech 1952 až 1990 se jmenovalo Říjnové revoluce. Mezi Pražany se pro něj vžil název Kulaťák.