V Česku je zápis na UNESCO stále především prestiží

Praha - Se 12 zápisy na seznam světového kulturního dědictví UNESCO patří Česko k úspěšnějším zemím. Sousední a mnohem větší Německo má na seznamu tři desítky položek. V Německu se v poslední době objevují pochybnosti o tom, zda v některých případech nemůže být závazek v podobě takového členství spíše přítěží bránící rozvoji města, v tuzemsku převládá stále pozitivní pohled. Zapsaná města vnímají členství jako jednoznačný přínos pro svou kulturu i cestovní ruch.
    Rozdíl je v tom, že české zápisy se týkají hlavně menších historických měst či jejich částí; v Německu měly problém Drážďany či Kolín nad Rýnem, velká města s velkou potřebou stavět. Podobně by se mohla ozývat Praha, která nyní řeší otázku výškových staveb na Pankráci. "Jednoznačně převažují pozitiva. Zápis nemá konkrétní přínos, zásadně se ale projevuje na cestovním ruchu. Cestovní agentury své klienty informují o tom, že Praha je součástí seznamu UNESCO," řekl ČTK ředitel magistrátního odboru památkové péče Jan Kněžínek. Praha podle něj o smyslu zápisu nepochybuje.
    UNESCO podle něj není "strašák", s jeho úředníky se dá jednat. Magistrát kritizovala odborná veřejnost i občanská sdružení kvůli plánované výstavbě na pankrácké pláni. Nakonec i ministerstvo kultury zrušilo loňské magistrátní povolení stavět a Praha musí znovu rozhodovat. Na jaře příštího roku do Prahy přijedou zástupci UNESCO, aby si svůj názor udělali na místě. Otázka toho, zda členství na seznamu UNESCO brání stavebnímu a architektonickému rozvoji města, je vždy problémem konkrétním, nelze ji podle odborníků zobecňovat. Novostavbě v chráněném území či v jeho okolí by vždy měla předcházet diskuse, připomíná Kněžínek.
    Více než pankrácká pláň ale je předmětem diskusí českokrumlovská točna - na listině UNESCO je historické centrum Krumlova a zámecký areál včetně zahrady. Několik let se vedou v Česku spory o tom, zda kvůli točně hrozí městu vyškrtnutí ze seznamu, či ne. Nové vedení města to teď nechce komentovat, protože na ministerstvu kultury i v dalších kompetentních úřadech se situace stále mění. "Každopádně by byla veliká chyba dopustit, aby došlo k jakýmkoli změnám na listině UNESCO ve vztahu k Českému Krumlovu. Je to odkaz do budoucna a přijít o něj by bylo nezodpovědné," řekla místostarostka Českého Krumlova Jitka Zikmundová.
    Český Krumlov byl s Prahou a Telčí na seznam zapsán v roce 1992. Nyní ho ročně navštíví zhruba milion turistů. Do Krumlova láká UNESCO mnoho turistů z Japonska. Mají obvykle málo času a jedou po ose, která garantuje, že na ní bude co k vidění. Krumlov má štěstí, že leží na cestě mezi Prahou a Vídní či Salcburkem, míní místostarostka.
    Mnoho českých měst, která se později stala součástí seznamu, byla památkově chráněná již předtím. Starosta Telče Roman Fabeš připomíná, že řada stavebních omezení proto platila už dříve. Největším problémem je podle něj posuzování nových staveb. "Závisí často na posudku jednotlivce. Pokud mu chybí odborné argumenty, zaštítí se vyškrtnutím ze seznamu UNESCO. Není pak divu, že se zápis v očích veřejnosti stává brzdou rozvoje," míní Fabeš. I Telč zaznamenala nárůst počtu turistů, hlavně z východní Asie.
    V kraji Vysočina jsou zapsané ještě kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Do Žďáru jezdilo před zápisem kolem 16.000 turistů. Letos to bude podle starosty Jaromíra Brychty na 40.000 lidí, kteří navštívili i další městské památky.
    Kvůli žďárskému kostelu však město, podnikatelé i občané nemohou stavět v bližším okolí památky v takzvaných pohledových osách. "Chtěli jsme například připravit pozemek mezi centrem města a místní částí Stržanov pro výstavbu rodinných domů, ale kvůli památce to nebylo možné. Problémy mají i soukromníci, ale přesto podle mě klady vysoce převažují," uvedl Brychta.
    Jako obrovskou propagaci vnímají zápis na seznam UNESCO představitelé Kutné Hory. Za více než deset let, co je město na tomto seznamu, každoročně stoupá jeho návštěvnost zhruba o deset procent. Velký vliv to má zejména na rozhodování turistů, kteří přijíždějí z větší dálky, třeba Ameriky, Japonska nebo Asie," uvedl starosta Ivo Šalátek.
    Lednicko-valtický areál je zapsán od roku 1997 a podle starosty Lednice Libora Kabáta má cestovní ruch s tímto faktem spojený obrovský význam pro rozvoj města. Dvoutisícová obec má díky statisícům přijíždějících turistů i jako jedno z mála takto malých sídel vlastní městskou policii, vznikají nové obchody a hotely. Památkáři jsou ale podle Kabáta někdy příliš přísní, starosta mluví o "nadbytečném způsobu ochrany". Samotný zámek ale má oproti 180.000 návštěvníků před zápisem letos 280.000 lidí.
    Brněnská vila Tugendhat je kapitola sama o sobě, i tato jediná památka moderní architektury zapsaná v rámci Česka na seznam UNESCO ale zaznamenala nárůst počtu návštěvníků. Opět to jsou často Japonci či "poučení" a specializovaní turisté z celého světa.
    Z členství v prestižní společnosti se radují i Olomouc se Sloupem Nejsvětější Trojice a Kroměříž s arcibiskupským zámkem a zahradami. Zámek v Litomyšli na Svitavsku je v UNESCO sedm let. Podle místostarosty Litomyšle Jana Janečka se účast ve "vybrané společnosti" neprojevuje na počtu návštěvníků města, ale ani nezpůsobuje překážky jeho rozvoji.