"Kdyby v době stavby katedrál byla památková péče v dnešní podobě, vůbec by nevznikly," prohlásil Borák. Bože, lidé s takovými názory se podílejí na novém památkovém zákoně?
Bože, co je na tom tak strašného?
Těch pár slov přece vcelku dobře vystihuje základní otázky kolem památkové péče. Třeba smysl a cíl (většinou) striktní a pro investora velmi drahé ochrany památek (často všeho starého), případně mandát, kritéria i postupy památkářů při ovlivňování podoby současné architektury (často její úplná neutralizace). Zastánci (soudobého pojetí) památkové péče sice podobně prvoplánovou argumentaci odmítají, ovšem něco pravdy na tom je...
Vloni se k tématu trochu diskutovalo třeba zde http://www.archiweb.cz/news.php?type=8&action=show&id=3681
Citat: "Kdyby v době stavby katedrál byla památková péče v dnešní podobě, vůbec by nevznikly," je zavadejici proto, ze v dobe katedral zadna pamatkova pece, jak ji my dnes rozumime, nebyla zapotrebi. To, ze se poskozena mista opravovala, ci i obnovovala v tradici v niz byla postavena bylo brano jako zcela namiste, v dobe tradicni architektury.
Nase architektura ale povetsinou neni jiz druhe stoleti tradicni, ale moderni a neni nahodou, ze vznik pamatkove pece u nas neni o moc mladsi. V tradicni architekture vztahovost k mistu byla zpravidla samozrejma, v moderni architekture je toliko obcasnou vyjimkou. Tradicni architektura byla ponejvice tvorbou mista, moderni je mnohem vice tvorbou predmetu, cili je vlastne cesky ten "dyzájn".
Nejlepe to vyjadruji tzv. panelaky. Do posledniho hrebiku nemlich to same, od Ase az po Humenne. Ale i treba to Kaplickeho knihovno, ci ta londynska okurka, chceme li byti vskutku svetovi.. Ty by take trcely naprosto stejne na Letne, v Londyne, ci nekde v polich, ci na sidlisti, bez jakehokoliv vyjadreneho vztahu ke svemu okoli.
Neni divu pak, ze kdyz misto se nedoplnuje a postupne nevyviji a dale zhodnocuje (viz, treba prazsky barok, na stale jeste stredovekem mestskem jadru) ale zcela se meni, tzv. "od piky", ze spolecnost se snazi branit pamatkovou peci.
To, ze pamatkova pece nekdy nekdy zachazi az do nesmyslnych vystrednosti neni jeji vinou, ale vinou tech kdo ji maji vykonavat a bud to neumi a nebo nechteji a nebo oboji.
Na skole nas ucili, ze nejvetsi nepritel pamatek je portlandsky cement. Moje dalsi, postupne nabyta zkusenost pro mne byla, ze jeste vetsi nebezpeci pro pamatky je prilis mnoho penez. Nic se pak nesetri, vsechno musi byti "fungl" nove. Dokonce i ty "zachovane" pamatky. Ale po vice nez triceti letech "v poli" jiz vim, z vlastni zkusenosti, ze nejvetsi pamatkove skody mohou napachat sami pamatkari.
Závěr Vašeho příspěvku skutečně ukazuje, že diskuse je potřebná. Jenže to by musela být nějaká taková opravdická diskuse, otevřená a bez odsudků vůči těm, kdo nějak přišli k jinému názoru (není to ani jejich vina, ani zásluha). Při Vašich zkušenostech bych ale byl rád, kdybyste tedy volal i po diskusi mezi památkáři samotnými. Ale na to je možná už pozdě, když už památkový zákon píše pan ministr tak, že ho za to chválí architekti.
Pan ministr je (pokazde) jenom politik. Ten zakon pisi jini, bohuzel verejnosti patrne zcela neznami. To je ta potiz. Samozrejme, kdyby jej psal treba Dr. Stulc, tak vysledek by byl naprosto opacny, nez kdyby jej psal napriklad pan Knezinek. Proto take pouze vymena rozdilnych nazoru je prospesna, jinak se o zadnou vymenu nejedna. Kdybych pro ni volal jenom ja, tak na tu dalku by mne asi tam u Vas "na hnojisti" nikdo neslysel. Ale nikdy neni pozde a dobry zakon by museli chvalit nejen pamatkari ale i architekti.
Vedoucí pracovní skupiny, která píše památkový zákon znám je: JUDr. František Mikeš, úspěšný regionální politik, t.č. 1. náměstek ministra kultury. Tato osoba se proslavila v poslední době i tím, že (zjednodušeně řečeno) poslala k ledu (tedy k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže) výstavbu Národní knihovny na Letné.
Pan Průcha má pravdu. Pseudokomora česká ovšem tkví v tom, že se nejenom tváří jako komora. Ale je to fakticky fungující obchodní firma se vším všudy, včetně zisku. Nejprve se stálými zaměstnanci - volenými orgány. Prostě jak si bafuňáři v Josefsko vykládají demokracii? Přesněji samosprávu? Česky. Předseda se sice volí na jeden rok, ale abbé Borák, jak tu kdosi "architekta s copánkem", jak ho překřtil Kaplický Kaplický tu v čele komory kráčí již celá léta. Pravda, jako "junior" ve firmě byl nejprve vicepředsedou a zaskakoval za Honzu Štípka... Podobně je to ovšemže s trvalými úvazky "značkové" Komory kolegů Mergera nebo Rady, ale i Karla Doležela, atd. Krystalicky čistě, v centru Prahy si zkrátka dobře pilní cechovní kolegové zakládají obchodní podnik - to kdyby došly zakázky. Jak tu kdosi popsal, vejvar byl vloni 2 mega. Ale co další peníze. Cestovné a hlavně náhrady, jak se říká pravidelné mzdeě našich reprezentantů - přičinlivých kolegů, které tak nějak pořád volíme na valných hromadách a oni se (neradi) nechávaní volit. Ale co další peníze, které přitékají cestou různých výkonů? Komu všemu (kromě Pankráce nebo Národní knihovny) pomáhá jurista a historik dr. Plos, sekretář generální? Prachy, prachy. Bulletin je nacpanej inzercí, fajn, proč ne. Klient je klient a chce se propagovat, bránit mu nebudeme. Ale proč se nesrazily tedy už dávno povinné příspěvky? Za to.
Nejpůvabnější je sám předseda, když halasí ¨v ČTK proti neprůhlednosti. A zvedá prapor transparence. Rád by řekl jako že tak nějak proti korupci! To je teda sílal.
Chtělo by to Moravce v neděli k obědu v TV. Témat je hodně. Třeba, kam archiltektonická komora zamíří dál? A kde to skončí?
Každý, kdo přišel do styku s médii, ví, že si novináři rádi vytrhávají z kontextu věty, které bez porozumění servírují laické veřejnosti. Problematikou památkového zákona se zabývá Pracovní skupina pro památkovou péči při ČKA - http://www.cka.cc/oficialni_informace/Pracovni-skupiny/ps-pr o-pamatky/
Představte si tu hrůzu když si architekti odhlasují na valné hromadě svého pseudocechovního spolku roční příspěvky ve výši 1 Kč. Borákova klika půjde do kytek a s ní i tak zvaná "komora".
Jenže působení této skupiny rovněž není bez kritiků. Je pravdou, že někteří halasní či potenciálně vlivní oponenti do ní byly vtaženi, aby jakoby jejich názor mohl být respektován, ale připomínky, které třeba ČKA uplatnila k věcnému záměru památkového zákona jsou nesystémové. Hlavně se v nich ovšem opakovaně zdůrazňuje, že architekti jsou jedinou zárukou světlých zítřků našich historických sídel i krajiny. Jakoby to neviděl každý kolem sebe...!
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Těch pár slov přece vcelku dobře vystihuje základní otázky kolem památkové péče. Třeba smysl a cíl (většinou) striktní a pro investora velmi drahé ochrany památek (často všeho starého), případně mandát, kritéria i postupy památkářů při ovlivňování podoby současné architektury (často její úplná neutralizace). Zastánci (soudobého pojetí) památkové péče sice podobně prvoplánovou argumentaci odmítají, ovšem něco pravdy na tom je...
Vloni se k tématu trochu diskutovalo třeba zde
http://www.archiweb.cz/news.php?type=8&action=show&id=3681
Nase architektura ale povetsinou neni jiz druhe stoleti tradicni, ale moderni a neni nahodou, ze vznik pamatkove pece u nas neni o moc mladsi. V tradicni architekture vztahovost k mistu byla zpravidla samozrejma, v moderni architekture je toliko obcasnou vyjimkou. Tradicni architektura byla ponejvice tvorbou mista, moderni je mnohem vice tvorbou predmetu, cili je vlastne cesky ten "dyzájn".
Nejlepe to vyjadruji tzv. panelaky. Do posledniho hrebiku nemlich to same, od Ase az po Humenne. Ale i treba to Kaplickeho knihovno, ci ta londynska okurka, chceme li byti vskutku svetovi.. Ty by take trcely naprosto stejne na Letne, v Londyne, ci nekde v polich, ci na sidlisti, bez jakehokoliv vyjadreneho vztahu ke svemu okoli.
Neni divu pak, ze kdyz misto se nedoplnuje a postupne nevyviji a dale zhodnocuje (viz, treba prazsky barok, na stale jeste stredovekem mestskem jadru) ale zcela se meni, tzv. "od piky", ze spolecnost se snazi branit pamatkovou peci.
To, ze pamatkova pece nekdy nekdy zachazi az do nesmyslnych vystrednosti neni jeji vinou, ale vinou tech kdo ji maji vykonavat a bud to neumi a nebo nechteji a nebo oboji.
Na skole nas ucili, ze nejvetsi nepritel pamatek je portlandsky cement. Moje dalsi, postupne nabyta zkusenost pro mne byla, ze jeste vetsi nebezpeci pro pamatky je prilis mnoho penez. Nic se pak nesetri, vsechno musi byti "fungl" nove. Dokonce i ty "zachovane" pamatky. Ale po vice nez triceti letech "v poli" jiz vim, z vlastni zkusenosti, ze nejvetsi pamatkove skody mohou napachat sami pamatkari.
Nejpůvabnější je sám předseda, když halasí ¨v ČTK proti neprůhlednosti. A zvedá prapor transparence. Rád by řekl jako že tak nějak proti korupci! To je teda sílal.
Chtělo by to Moravce v neděli k obědu v TV. Témat je hodně. Třeba, kam archiltektonická komora zamíří dál? A kde to skončí?