Zelených střech je v České republice proti roku 2015 dvojnásobek

Projektil architekti: Pavilon prvního stupně ZŠ a ZUŠ Líbeznice (realizace 2015)

Brno/Praha – Plocha zelených střech v České republice se za posledních pět let více než zdvojnásobila. Ke konci roku 2019 zabíraly rozlohu o 1,58 milionu metrů čtverečních, vyplývá z měření odborníků z brněnského Svazu zakládání a údržby zeleně. Zelené střechy vznikají na školách, školkách, nemocnicích či knihovnách, uvedla dnes v tiskové zprávě ředitelka svazu Jana Šimečková.

V roce 2019 přibylo v České republice 256.000 m² zelených střech. Meziročně je to nárůst o 9000 m². "Naším snem jsou zelené střechy na kilometrech čtverečních spedičních firem rozesetých po celé republice, které tam developeři chtějí sami od sebe a budují je bez dotací," uvedl zahradník Josef Zapletal.

Obrat sektoru zelených střech v roce 2019 dosáhl 460 milionů korun, což představuje meziroční růst o 11 procent. "Růstové tempo v odvětví zelených střech je 5,5krát silnější než tempo růstu pozemního stavitelství, z čehož vyplývá, že stále více zamýšlených staveb vzniká se zelenými střechami," uvedla Šimečková.

Podle ní si například díky aktivitám, jako je soutěž Zelená střecha roku, lidé více uvědomují, že střechy nabízejí volný prostor s ideálními podmínkami pro pěstování určitých typů rostlin i šanci, jak zvýšit podíl zeleně v rozšiřující se zástavbě. "Více vegetace na střechách umožňuje efektivnější zadržování vody a její následné odpařování, díky kterému se okolí ochlazuje a výrazně se snižuje prašnost. Na zelených střechách také vzniká prostředí, ve kterém nalézá domov mnoho užitečných druhů hmyzu a další fauny, což přispívá ke zvyšování biodiverzity," uvedla Šimečková.

Zelené střechy převažují na novostavbách. Ozelenění nově navrhované konstrukce je technicky snazší než u již hotových staveb. Investory zelených střech jsou nejčastěji soukromé osoby nebo firmy, ale přibývá i veřejných zakázek. Mezi soukromými zakázkami výrazně dominují rodinné a bytové domy, mezi veřejnými zejména školy, školky, nemocnice, budovy úřadů či knihovny.

Trendem zůstává využívání zelených střech jakožto opatření, která stavebníkovi pomáhají vyhovět legislativě a zadržet srážkovou vodu na pozemku. "V české legislativě však stále chybí konkrétní úprava, která zelené střechy zasadí do kontextu výpočtu množství odváděných srážkových vod, což způsobuje aplikační nejednotnost v praxi," poznamenala Šimečková. Silným trendem je ozeleňování pohledových ploch, a pokud možno i zpřístupnění takových ploch pro příležitostný pobyt.

Podle České rady pro šetrné budovy by stát i města měly zelené střechy na nových i renovovaných budovách podporovat. Rada zahrnula požadavek na započítávání zelených střech do povinného koeficientu zeleně u připravovaných projektů mezi svá doporučení New Green Deal, uvedla její ředitelka Simona Kalvoda.

"Započítávání zelených střech do koeficientu zeleně pomůže motivovat developery k tomu, aby je daleko více na svých novostavbách projektovali. Nová výstavba tak nebude zhoršovat problém tepelného ostrova, který města vytvářejí díky kumulaci tepla nad klasickými střechami a asfaltovými povrchy silnic a prostranství," dodala Kalvoda.