Co materiály chtějí? Agence betonu, oceli a skla v díle Jaroslava J. Polívky mezi Evropou a Amerikou. Ocel a sklo jsou v moderní architektuře velmi populární, ale z technického hlediska se jedná o zcela nevhodnou kombinaci, myslel si architekt a konstruktér Jaroslav J. Polívka. Přesto je autorem konstrukce československých pavilonů na světových výstavách v Paříži a New Yorku, kde dominovala ocelová konstrukce kombinovaná se skleněnými tvárnicemi. V případě betonu se celý život snažil prosadit typizaci železobetonových prvků, přesto jsou jeho nejslavnější projekty založeny na jedinečném tvarovém gestu, odporujícím veškerým systémovým ekonomizačním snahám. Pokud volba materiálů a jejich tvarování a kombinace tedy v případě jeho nejslavnějších projektů nebyla tvůrčím rozhodnutím, jaká jiná rozhodnutí a zájmy za ní stály? Přednáška na příkladu Jaroslava Polívky prozkoumá interpretační možnosti materialitních přístupů v dějinách moderní architektury.
0 komentářů
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.