Brno v Praze - Kuba Pilař architekti

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení návratu důvěry v architektonické soutěže. Přitom zpočátku to tak vůbec nevyznívalo. Ve čtvrtek odpoledne proběhla v Národní galerii více než tříhodinová debata věnovaná mediálně vděčnému tématu vítězného projektu Národní knihovny na Letné. Hlavní moderátor Milan Knížák usiloval o ostrou diskuzi zbavenou invektiv. Se střídavými úspěchy se mu dařilo udržovat nehysterickou atmosféru. Po seznámení se formálními i věcnými nedostatky Kaplického projektu se debata stočila k tomu, jakými legálními kroky lze v současnosti zpochybnit regulérnost soutěže. Účastníci si mohli zlepšit náladu z potemnělého sálu na sluncem zalité terase NG vznášející se vysoko nad sedlovými střechami okolních  bytových domů.
Před závěrečnou přednáškou jarního cyklu Kruhu věnovaného moravským architektům mi stačil Pavel Nasadil ještě víc pokazit představu o architektonickém soutěžení u nás. Přestože jeho tým před půl rokem vyhrál s soutěži na novou podobu dvou brněnských fakult, tak nejenže není doposud jasné financování stavby, ale také jestli zakázku vůbec získají. Po uspořádání soutěže a vyplacení nemalých finančních odměn se začíná ukazovat absence dlouhodobější vize a nekoordinovanost v počínání jednotlivých částí v rámci VUT.
Do této atmosféry vystoupila dvojice architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, která měla přednášku postavenou na retrospektivě svých soutěžních projektů za uplynulých deset let. Kromě toho, že si publikum mohlo během dvou hodin udělat ucelenou představu o práci ateliéru, tak se sami architekti mohli s časovým odstupem poohlédnout a zjistit, jaké pro ně mají architektonické soutěže význam a zpětně vytvořit statistiku úspěšnosti, která nás čekala v samém závěru. Kdo zná jen trochu práci KPA, tak ví, jak vysoké nároky mají nároky od usilovného hledání konceptu, přes působivé ztvárnění myšlenky na papír až po nesmiřitelný boj s dodavatelskými firmami na staveništi. Jejich pražská přednáška nebyla v tomto ohledu výjimkou. Po obrazové stránce kvalitně připravená prezentace a rychlé přidávání si slov obou řečníků v konečném důsledku způsobilo, že se publikum po dobou celých dvou hodin nenudilo. Nespočítal jsem všechny  odprezentované návrhy, ale pokud ten večer ukázali skutečně všech 25 soutěžních projektů, které za desetileté období fungování kanceláře vyprojektovali, vycházelo by na jeden návrh méně než pět minut. Kratší to tedy ani být nemohlo. Jednotlivé projekty řadili chronologicky podle termínu pořádání soutěže. Úvod nemohli začít jinak než notoricky známou knihovnou Filozofické fakulty MU v Brně. První společně vyhraný soutěžní návrh doznal kvůli novým požadavkům klienta podstatných změn, které však projektu prospěly a jeho autoři zaslouženě získali GP OA 2002. Další velký blok tvořila čerstvě dokončená první fáze obytného souboru Na Krutci. Nebývale zdlouhavé soutěžení mělo pro KPA šťastný konec a příznivě vyhlížející druhou etapu výstavby rodinných domů. Hezky zamotaný příběh s dobrým koncem měl také soutěžní projekt na zástavbu nejexponovanější parcely v Brně. S nejlepším návrhem sice dokázali vyhrát, ale zakázka se k nim vrátila až po změně majitele pozemku. Jak už to s některými investory bývá, musel jejich návrh projít zeštíhlovací kůrou a navíc spolupracovat s nepříliš ideálním projekčním partnerem. Kromě obecně známého vítězného návrhu a výsledné realizace byly na přednášce odpromítány také vývojové mezifáze projektu. Na příkladu pardubické Fakulty chemicko-technoligické ukázali, že ne všechny projekty se daří realizovat podle jejich vlastních představ. Většina lidí v publiku měla také poprvé možnost shlédnout některé vyzvané soutěžní projekty, které zatím nebyly nikde publikovány. Například jejich projekt stavby s krkolomným názvem Kaple Panny Marie Matky evropských národů ve Znojmě, kterou nakonec vyhrála jiná brněnská kancelář, byl jednoduchou formou se silným výrazem odlehčenou tématem hvězdiček Evropské unie zasazených do této sakrální stavby.
Přednáška KPA byla zaměřena výhradně na soutěže a nedočkali jsme se tak bohužel slovního doprovodu a dalších informací k jejich rekonstrukcím nebo známým realizacím sakrálních stavbeb, což však nebylo na škodu. Už tak dlouhou přednášku nerozmělňovali dalšími aktivitami kanceláře a ve společném tandemu směřovali k předem avizovanému bonusu, který nás měl čekat v samém závěru přednášky. Bylo jím několik přehledných tabulek se statisticky vyjádřenou úspěšnosti ateliéru v soutěžích. Těžko uvěřitelný byl fakt, že se jim daleko více daří v soutěžích veřejných s desítkami účastníků než v těch vyzvaných. Zatímco vyhrávat veřejné soutěže se pro ně pomalu stává denním chlebem, tak smůlu ve vyzvaných soutěžích se jim podařilo prolomit až v minulém roce. Ve skeptické atmosféře živené diskusemi k tématu soutěže na NK, zapůsobila přednáška KPA jako životabudič. Není snadné založit a vést kancelář jejíž významný podíl tvoří zakázky vyhrané ve veřejných soutěžích. V některých případech jim trvalo roky, než se vítězný projekt zrealizoval, jindy museli svoji pozici obhajovat v dalších neplánovaných soutěžních kolech, museli zažít situace, kdy vítěz nakonec zakázku nezískal, nebo se nenašly potřebné peníze k realizaci, ale přesto jde o následováníhodnou cestu. Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem během čtvrtečního dusného večera na Wilsonově nádraží představili v závěru cyklu Brno v Praze to nejlepší z moravské metropole.
Necelých 24 hodin po pražské přednášce Kruhu jsem se setkal s architektem Kubou na "lóži" ve Fránkově ateliéru, kam Jan Tabor přizval jako hlavního hosta večera rakouského architekta Alberta Wimmera. Ať už si člověk udělal po Wimmerově přednášce závěr jakýkoliv, je potěšujícím faktem, že prezentované projekty (stejně jako většina jeho práce) jsou výsledkem vítězství v architektonických soutěžích. Petr Rezek se posléze pokoušel z Alberta Wimmera vymámit pro své liberecké studenty jeho vlastní recept na úspěchy v soutěžích. Přestože zatím nejde obě scény srovnatelně poměřovat, tak s intenzivnější konfrontací Rakouska s Českem bude u nás přibývat více mladých ateliérů, které svoji dráhu odstartovaly (podobně jako Kuba s Pilařem) úspěchem v architektonické soutěži.