Exteriérová výstava: Příběh paneláku v Plzeňském kraji
Zdroj Eva Mahrezi, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Vložil Tisková zpráva
23.11.2016 07:35
Od 21. září 2016 do 1. ledna 2017 se v Plzni představí exteriérová výstava Příběh paneláku v Plzeňském kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových domů a sídlišť v Plzni (PL 60; Slovany, Doubravka, Bory, Lochotín) a v Klatovech (U Pošty, Nad Rybníčky). Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti u galerie DEPO2015, je desátou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.
„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.
Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje s jedním experimentálním domem, čtyřmi panelovými sídlišti přímo v krajském městě a dvěma rozsahem nevelkými celky v Klatovech. Experimentální dům PL 60 architekta Karla Janů v Tomanově ulici v Plzni je zajímavým dokladem vývoje prefabrikovaného stavitelství. Tento unikát ovšem zároveň představuje slepou uličku, protože z hlediska užívání a provozu neodpovídal životnímu stylu a návykům tehdejších obyvatel.
Sídliště Slovany bylo projektováno v 50. letech a jeho realizace se protáhla do začátku další dekády. Tvoří ho pět různorodých částí, v nichž se uplatnily tradiční zděné domy i první paneláky. Najdeme zde všechny tehdejší typové řady a v okrsku Slovany I nechybí ani soubor postavený v duchu socialistického realismu podle vzoru sovětské historizující architektury. Pro sídliště Doubravka je typický kontrast mezi nízkými rodinnými domy a daleko objemnějšími paneláky – většina z nich vyrostla v průběhu 60. a na začátku 70. let v prolukách mezi starou zástavbou. Část těchto „dotykových“ území byla asanována. Na sídlišti Bory prověřili architekti Miloslav Hrubec a Václav Skalník při projektování čtrnáctipodlažních věžových domů novou konstrukční soustavu PS 69, která se pak používala při výstavbě plzeňských sídlišť až do roku 1990. Borské sídliště z 60. let patří z hlediska architektury i urbanismu mezi nejkvalitnější obytné soubory tohoto typu u nás, a to především díky tomu, že měli architekti možnost realizovat jej podle svých představ. Naproti tomu Lochotín, nejmladší ze sledovaných sídlišť, se stavěl v 70. letech, kdy byl politický tlak na počet nově postavených bytů nejsilnější. Architekti měli svázané ruce, a kvantita tak převážila nad kvalitou. Dvě malá panelová sídliště v Klatovech – sídliště U Pošty ze 70. a sídliště Nad Rybníčky z 80. let – byla postavena na místě asanovaných historických předměstí. Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.
Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).
Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.
Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci. Více informací >