Školicí středisko Sonneborn
Seminární budova společnosti VELUX ztělesňuje vizi moderní architektury, pro niž jsou charakteristické kvalitní vnitřní prostředí a nízké provozní náklady.
Vložil
Tisková zpráva
26.11.2009 00:05
Tisková zpráva
26.11.2009 00:05
 |
Jan Ostermann a Heidi Fletscher, architekti firmy Ostermann, Hamburk (autoři)
Dispoziční řešení je navrženo tak, aby byla maximálně využita orientace místností k vytvoření optimálního vnitřního prostředí. Železobetonový stěnový systém s akumulační schopností je doplněn o obálku z ocelové rámové konstrukce s tepelnou izolací. Výběr vnitřních povrchů je podřízen použitému systému podlahového a stěnového vytápění a návrhu optimální akustiky seminárních místností.
Denní světlo
„Při plánování budovy je pro mne zkrátka důležité, že vůbec nepotřebuji umělé osvětlení. Po většinu dne si musí místnost vystačit pouze s denním světlem.“
Petr Andres, inženýr poradce v oblasti světelného plánování, Hamburk
Denní světlo hraje při využití budovy klíčovou roli. Převládající podíl, 85 %, tvoří difuzní světlo, které je cíleně navrženo pro účel budovy (školicí centrum) – a to jak při zcela jasné obloze, tak i při zatažené. Jak lze ale naplánovat dostupnost denního světla, aby se i při difuzním světle dosáhlo odpovídající kvality osvětlení místnosti? Výsledkem experimentu je navržení denního světla tak, aby vyhovovalo funkčnímu využití jednotlivých místností i jejich částí. Množství střešních oken umožňuje rovnoměrnější rozložení denního světla ve srovnání s fasádními okny.
Zkoumání difuzního světla
Cílem výzkumu, který se zabývá výhradně difuzním světlem, bylo potvrdit teorie, které se týkaly optimálního prosvětlení školicích prostor denním světlem. Přísun denního světla je definován pomocí kvocientu denního světla vyjadřujícího vztah intenzity vnějšího a vnitřního osvětlení, včetně započítání veškerých oslabujících faktorů, jakými jsou například znečištění oken a vnitřních reflexních ploch.
Pro výpočet byl stanoven minimální kvocient denního světla 1 %. O dostatečném přísunu denního světla se dá však hovořit teprve tehdy, kdy se po většinu dne nemusí vůbec sáhnout k umělému osvětlení.
Výzkum difuzního světla ukazuje, jak v prostorách školicích místností zabezpečit dostatek denního světla. Škála hodnot kvocientu denního světla se nachází mezi 1 a 10, přičemž hodnota 1 je označena modrou barvou, hodnota 10 pak světle žlutou barvou. Maximální hodnoty nad 10 % jsou vyznačeny bíle. Naopak minimální hodnoty nižší než 1 % jsou zbarveny černě.
 |
Simulace byla zpracována v programu Radiance. Difuzní obloha, která zde byla použita, odpovídá běžné obloze podle CIA a její rotace je symetrická, takže poloha oken byla pro tento výzkum nepodstatná.
Konečný výsledek zřetelně ukázal, že zkoumané prostory byly po většinu časového období, v němž jsou využívány, zásobeny dostatkem denního světla.
Studie slunečního svitu
 |
 |
 |
Aby bylo možné ověřit ochranu proti oslnění, bylo nutné mít na zřeteli nejen samotné oslnění slunečními paprsky, respektive nutnost stínění, ale také všechny běžné pozice pozorovatelů. Zde se používaly takzvané perspektivy rybího oka, tedy grafické znázornění mračných shluků, jejichž úhly pohledu x a y byly počítány vždy pod přímým úhlem 180°. Tyto geometricko-grafické informace byly zapracovány do diagramu stavu slunečního záření. Z něho pak bylo možné vyčíst stav slunečního svitu během celého roku. S pomocí tohoto dokumentu je stanoviště pozorovatele v centru diagramu slunečního svitu a je zobrazeno po dobu celého jednoho roku v závislosti na dráze Slunce. Diagram slunečního svitu, který jsme zde použili, byl vypočítán přesně pro stupně délky i šířky tohoto objektu.
Je tedy platný pro 10,58° východní délky a 51,0° severní šířky. Průměrná délka dne je 12 hodin a 0 minut. Maximální výška slunce byla naměřena 21. června 2007 a její hodnota byla 63°, v opačném případě, tedy v den, kdy slunce stálo nejníže, bylo naměřeno u místností obrácených na jih pouhých 15°.
Studie o stavu slunečního svitu je kombinací diagramu slunečního záření a obrázků geometrie budovy.
Všechny zkoumané místnosti kromě vstupní haly jsou navrženy s minimem přímého slunečního záření. Pro seminární místnosti a místnosti, kde si návštěvníci mohou zkoušet různé praktické ukázky montáže atd., se vyplatí doplnit střešní okna ochranou proti slunci (venkovní markýzy či předokenní rolety VELUX), aby tak bylo možné zajistit co nejlepší využití prostor. S pomocí studie o slunečním svitu může být v určitém čase využito přímého slunečního záření. Díky této studii si může každý snadno vypočítat, kdy, kde a jak dlouho danou místnost prosvětluje přímé slunce.
 |
Klima
„Přirozené větrání s řízeným otevíráním oken závislým na povětrnostních podmínkách zaručuje příhodné tepelné podmínky a kontrolování kvality vzduchu. Především v létě může být budova optimálně spravována i díky využití nočního chlazení.“
Henner Steppin, inženýr pro energetickou techniku a techniku budov, Düsseldorf
 |
 |
Noční chlazení
Aby bylo možné zajistit provoz budovy i bez tradičního klimatizačního zařízení, bylo stanoveno omezení vnitřní teploty místností v letních měsících pomocí nočního ochlazování do 26 °C. Do místností tak proudí automaticky řízenými střešními okny VELUX chladný vzduch. Rovnoměrné proudění je přitom zajišťováno pozicí a uspořádáním oken v závislosti na geometrii budovy. Není tak zapotřebí žádný podpůrný mechanizmus. K uchovávání tohoto chladného vzduchu slouží akumulační zdivo, dále pak i 8,5 cm silná dlážděná podlaha s obložením z keramických obkládacích dlaždic, jež jsou propojeny se spodním betonovým podložím. K zajištění špičkového výkonu může být navíc v létě a vždy podle potřeby využito vedení podlahového a stěnového topení, kdy médium je ochlazováno v zemním registru.
Maximální pokojová teplota do 26 °C
Nadměrnému přísunu tepla v létě je zamezováno automaticky řízenou ochranou proti slunci od společnosti VELUX, dále pak ochranu před slunečními paprsky zabezpečuje i speciální zasklení. Výsledek: s využitím popsaných prostředků, jako je ochrana proti slunečním paprskům, noční ochlazování, uspořádání oken atd., lze očekávat, že i v letním období maximální teploty v místnostech nepřesáhnou 26 °C. Jako důkaz nám zde poslouží výsledky ročního testování a reference Německé meteorologické služby.
Aby bylo možné zajistit provoz budovy i bez tradičního klimatizačního zařízení, bylo stanoveno omezení vnitřní teploty místností v letních měsících pomocí nočního ochlazování do 26 °C. Do místností tak proudí automaticky řízenými střešními okny VELUX chladný vzduch. Rovnoměrné proudění je přitom zajišťováno pozicí a uspořádáním oken v závislosti na geometrii budovy. Není tak zapotřebí žádný podpůrný mechanizmus. K uchovávání tohoto chladného vzduchu slouží akumulační zdivo, dále pak i 8,5 cm silná dlážděná podlaha s obložením z keramických obkládacích dlaždic, jež jsou propojeny se spodním betonovým podložím. K zajištění špičkového výkonu může být navíc v létě a vždy podle potřeby využito vedení podlahového a stěnového topení, kdy médium je ochlazováno v zemním registru.
Maximální pokojová teplota do 26 °C
Nadměrnému přísunu tepla v létě je zamezováno automaticky řízenou ochranou proti slunci od společnosti VELUX, dále pak ochranu před slunečními paprsky zabezpečuje i speciální zasklení. Výsledek: s využitím popsaných prostředků, jako je ochrana proti slunečním paprskům, noční ochlazování, uspořádání oken atd., lze očekávat, že i v letním období maximální teploty v místnostech nepřesáhnou 26 °C. Jako důkaz nám zde poslouží výsledky ročního testování a reference Německé meteorologické služby.
 |
| Teplotní průběh venku a teploty uvnitř místnosti. Šedě označený je pás vnímané teploty mezi 20 a 26 °C. K překročení pokojové teploty 26°C dochází ve velice výjimečných případech, takže je dosaženo velice dobrého standardu při minimálním využití techniky v budově. Modrá linka – venkovní teplota, červená linka- teplota v seminární místnosti 1 |
Školicí středisko Sonneborn je dokladem toho, že cílené využití denního světla v budovách přispívá k redukci spotřeby energie, a představuje tak jednu z možností, jak budovat architekturu pro budoucnost.
