Stanislav Pech – Visuté zahrady Šporkovy v Kuksu

Topografie vždy silně předurčuje architekturu. Sídla ve svahu se vyznačují soubojem s nerovností, vytvářejí vertikální komunikace -schody, výtahy, lanovky, rampy... ale především plošiny. Velmi přirozeně se z jednotlivých plošin tvoří terasy, impozantní vítězství člověka nad úhlem. Do této přirozené struktury jsem vnesl další, linie vinic. Ty vytvořili pravidelný rastr zdí v rozestupu tří metrů. Mezery mezi zdmi se začaly plnit objekty, prostor mezi zdmi dostává obsah. Zdi - linie vinic - to je jasný tvrdý geometrický koncept, jeho vyplňování je děj organický, děje se na základě potřeby a možnosti.

Barokní koncepce Kuks rozděluje oblast na stranu živých (bývalé lázně) a stranu mrtvých (hospital). Cesta od bývalého hospitalu k zámku je pak chápána jako osa života. Právě na této ose stavím novou budovu, v srdci bývalých lázní, je to jakási resuscitace strany živých.

Jedná se o hotel a přidružené provozy. Samotný hotel však tvoří pouze recepce a pokoje. Restaurace, kavárna, sauny, bazén, obchod i zahrady jsou určeny pro hotel i veřejnosti. Celý objekt, který začíná u Labe a končí na vrcholku kopce je průchozí, jsou zde uzavřené komunikace hotelu i veřejné v podobě venkovních schodišť. Především zde člověk nalezne mnoho míst k zastavení a odpočinku (zahrady, náměstíčko u pramene) a také již zmíněné provozy.