Výsledky soutěže Cena Petra Parléře 2010

Tolik změn prestižní urbanisticko-architektonická soutěž o Cenu Petra Parléře ještě nezaznamenala, jako v jejím letošním 8. ročníku. Do soutěže se registrovalo 52 zájemců a 14 z nich dodalo soutěžní návrhy. Poprvé zasedli v porotě spolu s architekty i představitelé měst, jejichž zadání se stala předmětem soutěže. O přízeň soutěžících se ucházela náves v městské části Mostu - Vtelno, Dolní náměstí v Odoleně Vodě a barokní zámek a okolí rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě. Poněkud „hubenější“ nabídka soutěži rozhodně prospěla a je velmi pravděpodobné, že ani v příštím roce se nabídka nebude příliš zvětšovat.

„Tato soutěž vnáší architekturu do našeho běžného života, ze kterého se na dlouhou dobu odmlčela, řekl předseda poroty Ing. arch. Pavel Hnilička, a zatím se jen pomalu vrací. Ukazuje, že architektura není jen jakási nadstavba pro soukromé domy, ale že je v našem společném veřejném prostoru naléhavě zapotřebí, ukazuje, že dokáže řešit problémy ve své celistvosti a složitosti, které dnešní doba přináší. Veřejný prostor si zasluhuje péči a přemýšlení, jinak je devastován“.

Porota po velmi dlouhé diskusi, která nebyla vůbec jednoduchá, rozhodla o neudělení první ceny, což bylo poprvé v celé historii Ceny Petra Parléře. Nebylo to proto, že by snad posuzované návrhy neměly potřebnou kvalitu, ale spíše proto, že nezískaly jasnější a přesvědčivější podporu celé poroty, která nakonec rozhodla udělit dvě druhé ceny a jednu třetí.

První 2. cenu ve výši 100 000 Kč získali Ing. arch. Martin Čeněk a Ing. arch. Petr Synovec za projekt úpravy a dotvoření Dolního náměstí v Odoleně Vodě.
Druhou 2. cenu rovněž ve výši 100 000 Kč získali Ing. arch. Gabriela Elichová a Ing. arch. Martin Elich za řešení prostoru návsi v městské části Most-Vtelno.
3. cenu ve výši 50 000 Kč si pak odnáší Ing. arch. Jakub Svatoň a Ing. arch. Eva Brandová za přístup k řešení Dolního náměstí v Odoleně Vodě.

Ceny budou předány 21. září 2010 v reprezentačních prostorách pražského primátora MUDr. Pavla Béma, který převzal nad soutěží záštitu spolu s ministrem pro místní rozvoj Ing. Kamilem Jankovským. V rámci slavnostního ceremoniálu budou představeny a členy poroty komentovány vítězné a postupující studie.

Cena Petra Parléře se za dobu své existence těšila jak zájmu měst, kterým byla především určena, tak i zájmu architektů, bez nichž by nemohla existovat. Za osm let přilákala 182 měst a 331 architektů. Z vítězných a oceněných studií bylo 13 již realizováno a 5 se v současné době k realizaci chystá. Soutěž prochází každý rok řadou inovací a to jak v oblasti soutěžních podmínek, tak i nabídky. Její hlavní cíl, přispět k obnově a kráse měst, zůstává.

CENA PROSTOR PRO ŽIVOT
Odolena Voda - Revitalizace Dolního náměstí, kompletní přestavba prostoru náměstí.
Návrh č.7
Autoři studie: Ing.arch.Martin Čeněk, Ing.arch.Petr Synovec
Hodnocení poroty:  Projekt úpravy a dotvoření Dolního náměstí v Odoleně Vodě je přesvědčivý jasnou a čitelnou koncepcí a jejím profesionálním podáním. Prostor náměstí definuje striktními pevnými hranicemi. Organizuje dopravu mimo střed náměstí. Vzniklou velkorysou plochu pojednává efektní hrou elips vyjadřujících kromě různých aktivit, materiálů, artefaktů i místní pospolitost. V zahuštění a dimenzování zástavby fronty náměstí vytváří předpoklad intenzivního městského života, který je hlavním předpokladem fungování městského prostoru. Nové hmoty i motivy elips jsou natolik velkorysé a výsledek je natolik efektní, že vzbudil v porotě živou diskuzi o adekvátnosti takového řešení měřítku a charakteru městečka. Zároveň bylo konstatováno, že pokud je návrh pojímán jako iniciace procesu přerodu vesnice na město, lze jej pro jeho potenciál přes všechny pochybnosti doporučit.

CENA PROSTOR PRO ŽIVOT
Most, Vtelno - Revitalizace centrálního veřejného prostranství části obce Most.
Návrh č. 11
Autoři studie: Ing.arch.Gabriela Elichová, Ing.arch.Martin Elich
Hodnocení poroty: Autoři dobře uvažují o prostoru a správně se zaměřují na vymezení hranic mezi soukromým a veřejným. Právě toto vymezí hranic je stěžejním prvkem pro kvalitu veřejných prostranství. Prostorovou úvahu doprovázejí kompozičním schématem a poctivými úvahami o širších vztazích. Na horní stranu návsi umísťují objekt a tím dávají návsi horní hranu. Ve spodní části navrhují dostavět namísto stávající samoobsluhy nový objekt s nárožní věží. Tato novostavba nesleduje původní stopu, jak je zřejmé z obtisku stabilního katastru, ale mírně ustupuje a vytváří tak v ústí ulice širší prostor. Porota nedospěla k jednoznačnému názoru, zda-li je toto rozšíření správné a přiměřené vzhledem k velikosti a tvaru veřejného prostranství. Otázkou zůstává členění prostranství na 3 zóny obchodně společenskou, odpočinkovou a sportovně rekreační. Veřejné prostranství by mělo být volné a otevřené různým způsobům využití a těžko jej vyjma parkové a dlážděné úpravy předurčovat ke konkrétní potřebě. Kladně byl hodnocen jednoduchý a přirozený systém cest. Velkou předností návrhu je určitá střídmost a půvab obyčejnosti zejména v parkové úpravě horní části prostranství. Náves je kultivována přiměřenými prostředky a návrh se tím jeví jako životaschopný. Celkově je návrh zpracován velmi kvalitně, přehledně a výstižně.

CENA ZA PŘÍNOS K ROZVOJI MĚSTA
Odolena Voda - Revitalizace Dolního náměstí, kompletní přestavba prostoru náměstí.
Návrh č.14
Autoři studie: Ing.arch. Jakub Svatoň, Ing.arch.Eva Brandová
Hodnocení poroty:  Civilnost - to byl asi první dojem z návrhu, který je velmi citlivý ke stávajícím hodnotám místa. Ať už je to střešní krajina, stopa historických cest nebo měřítko a charakter stávající zástavby. I ambice a nástroje jejich naplnění jsou na první pohled jemné. Sympaticky se dovolávají poetiky maloměsta. Přesto lze vycítit řadu rozporů. Autoři scelují plochu náměstí odsunutím dopravy k jeho západní frontě, ale jako by si s její velkorysostí nevěděli rady, drobí ji na menší motivy. Jako určitý protimluv chápala porota rozbití scelené volné plochy v severní části kaskádami se zabudovaným mobiliářem. Zvlášť, když význam plochy jako dominantního prostoru podpořili autoři přesunutím akcentu Mariánského sloupu. Určité pochybnosti také budí nuance v definování hranic náměstí, které úplně neodpovídají deklarovanému hlavnímu principu návrhu, kterým je, podle autorů: „obnovení pevných linií definujících tvar náměstí".