Aj Wej-wej zahalil Zvěrokruh do fólie, aby upozornil na běžence

Praha - Své dílo Zvěrokruh odkazující k čínské i evropské historii včera představíl jeho autor, světově známý čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej. Den před vernisáží zvířecí hlavy vystavené u Veletržního paláce zahalil do termofólie, kterou dostávají uprchlíci zachránění z moře na své cestě do Evropy. Chtěl tak upozornit na migrační krizi, která ho podle jeho slov velmi znepokojuje. V té souvislosti se pozastavil nad tím, že většina české společnosti není nakloněna pomoci uprchlíkům.

"Vím, že Češi jsou v opozici proti přijímání uprchlíků," řekl novinářům Aj Wej-wej. Překvapilo ho to a zmínil zodpovědnost, kterou by vůči sobě a světu lidé měli mít. V této souvislosti vzpomněl i na "velkého myslitele", někdejšího disidenta a českého prezidenta Václava Havla, který podle čínského aktivisty uváděl odpovědnost jako jeden z pilířů demokracie.

Počátkem ledna Aj Wej-wej oznámil, že chce na řeckém ostrově Lesbos vytvořit památník, který bude připomínat osudy migrantů připlouvajících do Evropy. Už prý ostrov navštívil a pronajal si na něm ateliér, nyní shání sponzory, kteří by na vznik památníku přispěli. Dílo by podle něj mělo nést poselství o tom, jak důležitá je pomoc lidem v nouzi. "Je to skutečná krize. Máme přes milion lidí, kteří přicházejí do Evropy, ale na celém světě je 60 milionů uprchlíků," prohlásil dnes v Praze.

Před několika dny zveřejnil snímek, na kterém je ve stejné poloze, v jaké byl na tureckém pobřeží nalezen utonulý syrský chlapec Ajlan Kurdí. Fotografie jeho těla pak obletěla svět. Minulý týden se Aj Wej-wej v reakci na nové azylové zákony v Dánsku, které umožňují zabavování cenností imigrantům, rozhodl stáhnout svá díla z tamních muzeí a galerií.

Do Prahy přijel na dva dny na pozvání Národní galerie v Praze, která Zvěrokruh vystavuje před svou expozicí ve Veletržním paláci. Dvanáct zvířecích hlav v nadživotní velikosti vytvořil Aj Wej-wej podle plastik, které v 18. a 19. století zdobily císařský palác, podlehly ale nájezdu evropských vojáků při opiových válkách.

Na rok 2017 počítá ředitel NG Jiří Fajt se vznikem nového Aj Wej-wejova díla přímo pro Národní galerii. S umělcem o jeho dílech jednal přes rok, začal ještě v době, kdy Aj Wej-wej neměl pas a nemohl z Číny odjet.

Návštěva umělce v Praze je představením jiné stránky Číny než té oficiální, kterou prezentují čeští politici včetně prezidenta Miloše Zemana. Právě ředitel NG má se Zemanem spor kvůli neudělení profesury. Prezident jako důvod uvádí údajné Fajtovo nemorální jednání při získávání sponzoringu, Fajt má za to, že důvodem je jeho kritika Zemana při prezidentské volbě.

Aj Wej-wej je znám svými uměleckými a architektonickými díly, je ale také zastáncem svobody slova a práva na spravedlivý proces. Sám strávil tři měsíce ve vězení bez soudu, úřady mu zabavily pas a za údajné daňové podvody dostal vysokou pokutu. I v době, kdy byl v domácím vězení, se jeho díla objevovala v prestižních světových galeriích.