Albánie nabídla Hodžovu vilu umělcům

Tirana – Vila bývalého komunistického diktátora Envera Hodži symbolizující represe, které Albánii po desetiletí dusily, se v centru Tirany chystá přivítat mladé umělce z celého světa. Toto místo mají proměnit v prostor svobody, tvorby a umělecké výměny, napsala agentura AFP.

"Je skutečnou ironií osudu podporovat svobodu tvorby na tomto místě, kde se v minulosti rozhodovalo o cenzuře a zákazech," uvedl Bruno Julliar, ředitel francouzské nadace Art Explora, která se podílela na přeměně Hodžovy vily v rezidenci pro umělce.

Diktatura Envera Hodži, který zemřel v roce 1985, byla jednou z nejrepresivnějších a nejkrvavějších v novodobé evropské historii. Moderní a současné umění bylo zcela zakázáno a mnoho umělců skončilo ve vězení. To však nezabránilo Hodžovi, který studoval ve Francii, aby ve své osobní knihovně – přístupné díky tomuto projektu – shromáždil desítku titulů, které by za diktatury přivedly každého Albánce do vězení nebo k ještě horšímu osudu. Jednalo se například o knihu o sexu a rasismu ve Spojených státech či o komunismu ve střední Evropě včetně Pražského jara.

Umělecká rezidence nese název Villa 31 x Art Explora a přivítá v rámci prvního ročníku 22 umělců z přibližně 15 zemí. Všichni se zavázali pracovat tématu na společenských vrstev - tématu, které bylo v době diktatury nepředstavitelné. Mladá italská badatelka a videoumělkyně Genny Petrottaová přijela před několika dny. Prostor ji podle jejích slov podporuje k introspekci i kreativitě.

"Když se ráno probudím, zapisuji si své sny, protože tady se mi zdají docela absurdní věci. Svým způsobem působí jako dramatické emocionální divadlo a ovlivňují mé psaní. Je důležité být tady, protože to do mé práce vnáší něco nečekaného," uvedla. Tento dům jí připomíná klasické hry Hamleta a Macbetha; ve vile bude pracovat na moderním představení o mocenských hrách.

Vila, kde rodina Hodžových žila až do pádu komunismu na počátku roku 1991, se tehdy nacházela v srdci čtvrti nepřístupné většině Albánců, kterou ve dne v noci střežila policie a tajní agenti. Dnes je zde spousta barů a kaváren a dům byl kompletně přestavěn, i když si zachoval část dobového nábytku a obrovské obrazy ve stylu sociálního realismu.

"Tento prostor bude využit ke všemu, co se Enveru Hodžovi hnusilo... natolik, že se bude muset v hrobě obracet," prohlásil nadšeně albánský premiér Edi Rama. "Přesně taková bude tato vila duchů dnes: dům 'modernistické degenerace'," řekl Rama při otevření rezidence v polovině ledna s odkazem na slovník, který používala tehdejší diktatura k diskreditaci umělců.

Ukrajinka Stanislava Pinčuková žijící v Sarajevu patří k první skupině umělců, kteří rezidenční program v bývalé Hodžově vile absolvují. Je známá svými kresbami, instalacemi a sochami a chce studovat způsob, jakým prostor uchovává paměť a zároveň svědčí o politických událostech porušujících lidská práva. "V tomto domě je cítit neuvěřitelná tíha, všechno v něm dýchá bolestí a napětím," říká Ukrajinka.

"Tím, že toto místo nově přivítá umělce z různých zemí, podpoří mezinárodní a mezioborovou uměleckou výměnu v srdci Balkánu," řekla agentuře AFP umělecká ředitelka nadace Blanche de Lestrangeová.

Ve skrýši za soukromým kinem se jako přímý vstup do paranoie Envera Hodži poodkrývají dveře suterénu vily, které ústí do soustavy tunelů a protiatomových krytů dlouhých několik kilometrů. Po léta opuštěné a uzavřené chodby a tunely jsou ohlodané časem a vlhkostí. Ale albánská architektka a výtvarná umělkyně Gerta Xhaferajová, která žije a pracuje ve Švýcarsku, je chce proměnit v umělecké dílo. "Co skrývají? Nejen doslova, ale i symbolicky, co představují? Chci odhalit tento podzemní svět a proměnit tajemství v umění," vysvětluje rezidentka.

Toto historické místo, které kdysi patřilo diktatuře, bude nyní ztělesňovat svobodu a budoucnost, píše AFP.