K devadesátinám Gustava Peichla
V těchto dnech oslavila úctyhodné jubileum legenda rakouské architektury. Gustav Peichl se prosadil nejen jako autor nezaměnitelných postmoderních budov, ale také jízlivý karikaturista glosující společenské dění pod pseudonymem Ironimus. Se stejným nadhledem, s jakým nazíral na politické dění, navrhoval i domy, do jejichž funkčního řádu vkládat drobné naschvály a cizorodé prvky.
Čerstvý devadesátník Gustav Peichl vystudoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Clemense Holzmeistera. Následně spolupracoval s Rolandem Rainerem, aby si v polovině 50. let založil ve Vídni samostatný ateliér. Společně s Hansem Holleinem, Walterem Pichlerem a Oswaldem Oberhuberem založil žurnál pro architekturu a urbanismus “Bau“. Od poloviny 60. let přispíval svými kresbami do novin a časopisů. V roce 1973 stanul v čele mistrovského ateliéru na vídeňské Akademii výtvarných umění, kde setrval více než dvě dekády.
Peichlova tvorba je úzce spjatá s rakouskou televizí ORF, pro níž vytvořil sérii regionálních studií kombinujících modernistický vzhled s technicistní estetikou. I v dalších projektech rozvíjel duch meziválečné moderny, aniž by podobně jako rakouští kolegové sklouzl k tehdy módní postmoderně či dekonstruktivismu.
U této příležitosti jubilea přichystalo vídeňské umělecko-průmyslové muzeum MAK výstavu “Gustav Peichl : 15 Bauten zum 90sten“, kterou při včerejší slavnostní vernisáži otevřel Wolf D. Prix. Již v roce 2013 věnoval Peichl MAKu celý archiv zachycující dosavadní více než půl století trvající profesní dráhu. MAK se u příležitosti oslav rozhodl vybrat ze sedmdesáti Peichlových realizací patnáct staveb z období 1958 – 2001 a představit je na výstavě, která potrvá až do poloviny srpna. Na výstavě je kromě 141 originálních skic k vidění také snímky od fotografky Pola Sieverdin, která zachytila aktuální stav dnes již legendárních Peichlových budov.
Více informací >
Čerstvý devadesátník Gustav Peichl vystudoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Clemense Holzmeistera. Následně spolupracoval s Rolandem Rainerem, aby si v polovině 50. let založil ve Vídni samostatný ateliér. Společně s Hansem Holleinem, Walterem Pichlerem a Oswaldem Oberhuberem založil žurnál pro architekturu a urbanismus “Bau“. Od poloviny 60. let přispíval svými kresbami do novin a časopisů. V roce 1973 stanul v čele mistrovského ateliéru na vídeňské Akademii výtvarných umění, kde setrval více než dvě dekády.
Peichlova tvorba je úzce spjatá s rakouskou televizí ORF, pro níž vytvořil sérii regionálních studií kombinujících modernistický vzhled s technicistní estetikou. I v dalších projektech rozvíjel duch meziválečné moderny, aniž by podobně jako rakouští kolegové sklouzl k tehdy módní postmoderně či dekonstruktivismu.
U této příležitosti jubilea přichystalo vídeňské umělecko-průmyslové muzeum MAK výstavu “Gustav Peichl : 15 Bauten zum 90sten“, kterou při včerejší slavnostní vernisáži otevřel Wolf D. Prix. Již v roce 2013 věnoval Peichl MAKu celý archiv zachycující dosavadní více než půl století trvající profesní dráhu. MAK se u příležitosti oslav rozhodl vybrat ze sedmdesáti Peichlových realizací patnáct staveb z období 1958 – 2001 a představit je na výstavě, která potrvá až do poloviny srpna. Na výstavě je kromě 141 originálních skic k vidění také snímky od fotografky Pola Sieverdin, která zachytila aktuální stav dnes již legendárních Peichlových budov.
Více informací >
 |
0 komentářů
přidat komentář
