K úmrtí Günthera Feuersteina
Na počátku prosince přišla rakouská architektonická scéna o jednoho z největších vizionářů a klíčovou osobu, která dala vzniknout avantgardním sdružením jako Coop Himmelb(l)au, Haus-Rucker-Co nebo Zünd-up.
Günther Feuerstein byl vídeňský patriot. Narodil se tu, vystudoval, pracoval, žil a v sobotu 4. prosince 2021 v úctyhodném věku 96 let také zemřel. Architekturu vystudoval na vídeňské technice na počátku 50. let minulého století. Na přelomu 50. a 60. let pracoval v ateliéru modernistického architekta Karla Schwanzera, kde se podílel na ikonickém projektu rakouského pavilonu pro světovou výstavu Expo 1958 do Bruselu. V 60. letech byl Schwanzerovým asistentem na Ústavu teorie a navrhování staveb Technické univerzity ve Vídni. Pořádal Klubové semináře studentů architektury a měl na starosti letní workshopy navrhování experimentálních staveb. Jeho přednášky působily jako katalyzátor ve vývoji vídeňské architektury v 60. letech. V rámci svých přednáškových cyklů si zval kontroverzní hosty, což vedlo až k jeho propuštění z univerzity (dnes nese přednáškový sál 14a jeho jméno). Následně pořádal v letech 1970-72 ve svém soukromém ateliéru mimouniverzitní diskuzní fóra překračující obor architektury. V období 1973-96 působil jako profesor prostorového ztvárnění na univerzitě v Linci. V roce 2008 přešel na Institut experimentální architektury na Univerzitě v Innsbrucku, která mu loni udělila čestný doktorát.
Kromě pedagogické činnosti byl aktivní také na mediální scéně. V polovině 60. let byl společně s Gustavem Peichlem a Hansem Holleinem součástí redakce časopisu BAU. V průběhu 70. a 80. letech redigoval časopis Transparent a přispíval do řady novin.
Güntheru Feuersteinovi věnoval vzpomínku také Wolf D. Prix na domovských stránkách svého ateliéru následujícím sdělením: „Günther byl nejlepší učitel – nejen pro mou generaci. Tehdy ještě jako Schwanzerův asistent (a vždy v bílém plášti) byl to on, kdo téměř v americkém stylu shromáždil na takzvaném ‚Klubovém semináři‘ podle něj nejtalentovanější studenty. A v rozhovorech, které dalece přesahovaly tehdejší technické přednášky, vysvětloval, že architektura je více než 7,50 m modulová síť. Nikdy nezapomenu na osobní rozhovory – tehdy ještě nazývané korektury – v jeho asistentské kanceláři. Jeho komentáře k našim projektům byly vždy laskavé. Občas mohl být také velmi drzý, ale jeho poznámka 'žádné modely, žádná rozhovor' rezonuje v mém stylu výuky a mé práci na projektech dodnes."
Českému publiku se Günhter Feuerstein představil výstavou Měnit svět o rakouské vizionářské architektura 60. a 70. let, kterou připravil v roce 1999 pro pražskou Galerii Jaroslava Fragnera.
Více informací >
Günther Feuerstein byl vídeňský patriot. Narodil se tu, vystudoval, pracoval, žil a v sobotu 4. prosince 2021 v úctyhodném věku 96 let také zemřel. Architekturu vystudoval na vídeňské technice na počátku 50. let minulého století. Na přelomu 50. a 60. let pracoval v ateliéru modernistického architekta Karla Schwanzera, kde se podílel na ikonickém projektu rakouského pavilonu pro světovou výstavu Expo 1958 do Bruselu. V 60. letech byl Schwanzerovým asistentem na Ústavu teorie a navrhování staveb Technické univerzity ve Vídni. Pořádal Klubové semináře studentů architektury a měl na starosti letní workshopy navrhování experimentálních staveb. Jeho přednášky působily jako katalyzátor ve vývoji vídeňské architektury v 60. letech. V rámci svých přednáškových cyklů si zval kontroverzní hosty, což vedlo až k jeho propuštění z univerzity (dnes nese přednáškový sál 14a jeho jméno). Následně pořádal v letech 1970-72 ve svém soukromém ateliéru mimouniverzitní diskuzní fóra překračující obor architektury. V období 1973-96 působil jako profesor prostorového ztvárnění na univerzitě v Linci. V roce 2008 přešel na Institut experimentální architektury na Univerzitě v Innsbrucku, která mu loni udělila čestný doktorát.
Kromě pedagogické činnosti byl aktivní také na mediální scéně. V polovině 60. let byl společně s Gustavem Peichlem a Hansem Holleinem součástí redakce časopisu BAU. V průběhu 70. a 80. letech redigoval časopis Transparent a přispíval do řady novin.
Güntheru Feuersteinovi věnoval vzpomínku také Wolf D. Prix na domovských stránkách svého ateliéru následujícím sdělením: „Günther byl nejlepší učitel – nejen pro mou generaci. Tehdy ještě jako Schwanzerův asistent (a vždy v bílém plášti) byl to on, kdo téměř v americkém stylu shromáždil na takzvaném ‚Klubovém semináři‘ podle něj nejtalentovanější studenty. A v rozhovorech, které dalece přesahovaly tehdejší technické přednášky, vysvětloval, že architektura je více než 7,50 m modulová síť. Nikdy nezapomenu na osobní rozhovory – tehdy ještě nazývané korektury – v jeho asistentské kanceláři. Jeho komentáře k našim projektům byly vždy laskavé. Občas mohl být také velmi drzý, ale jeho poznámka 'žádné modely, žádná rozhovor' rezonuje v mém stylu výuky a mé práci na projektech dodnes."
Českému publiku se Günhter Feuerstein představil výstavou Měnit svět o rakouské vizionářské architektura 60. a 70. let, kterou připravil v roce 1999 pro pražskou Galerii Jaroslava Fragnera.
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
