Za 40 let prohlásilo UNESCO téměř tisíc památek za světové dědictví
Paříž - Fakta a zajímavosti ke 40. výročí (16. listopadu) přijetí Konvence o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO:
- Tato mezinárodní úmluva byla přijata 16. listopadu 1972 na 17. generální konferenci UNESCO v Paříži 143 zeměmi a dnes má 190 signatářů; v platnost vstoupila 17. prosince 1975. Československo úmluvu ratifikovalo v listopadu 1990.
- Cílem konvence je dlouhodobá ochrana památek, k níž se zavazují země, na jejichž území se daná památka nachází, ale i ostatní státy mají za tímto účelem spolupracovat. K tomu je též vytvořen Fond světového dědictví, do něhož povinně přispívají smluvní strany a z něhož může být poskytnuta půjčka na ochranu památky, ale žádající stát musí hradit podstatnou část projektu.
- Ke zrodu této konvence přispěl mimo jiné projekt z počátku 60. let v Egyptě, kde bylo pod patronací UNESCO, i za přispění československých odborníků, kvůli stavbě Asuánské přehrady přemístěno množství starověkých památek. Spolupráce, i finanční (polovinu hradila sbírka z 50 zemí), pak vedla UNESCO k položení trvalého základu v konvenci.
- Na základě této úmluvy je místům z celého světa přidělován titul památka světového dědictví UNESCO, a to buď kulturního či přírodního (některé jsou "smíšené"). V současnosti čítá tento seznam 962 památek ve 157 zemích, z toho 745 památek je čistě "kulturní dědictví". Některé z těchto památek (nyní 38) jsou zároveň zapsány na Seznam světového dědictví v ohrožení, pokud jim hrozí závažné nebezpečí například kvůli ozbrojenému konfliktu, přírodní pohromě, ale třeba i rozsáhlému projektu rychlého urbanistického či turistického rozvoje.
- Být na seznamu v ohrožení se ale může stát předstupněm k vyškrtnutí ze seznamu památek UNESCO. Stalo se tak dosud dvakrát - v roce 2007 výbor vyřadil rezervaci přímorožců arabských v Ománu, protože tamní vláda zmenšila její území o 90 procent, a v roce 2009 bylo vyškrtnuto labské údolí v Drážďanech kvůli stavbě mostu. Příští rok se má rozhodnout o případném vyřazení Kremlu a Rudého náměstí v Moskvě - výboru se nelíbí úpravy v Kremlu a dlouhodobá neochota tamních úřadů ke spolupráci.
- O zápisu na seznam či o přidělení půjčky z fondu rozhoduje Výbor pro světové dědictví, který je složen z 21 členů volených Valným shromážděním na šest let (většina členů si ale funkční období dobrovolně zkracuje na čtyři roky, aby umožnila dalším zemím účast ve výboru). Neexistují žádné regionální kvóty, ani pořadník, členství ve výboru má být "spravedlivým zastoupením různých oblastí a kultur světa". Výbor se schází jednou za rok; od roku 2002 obvykle v červnu.
ČR má na seznamu světového dědictví UNESCO 12 záznamů, prvních se dočkala v roce 1992 - historická centra Českého Krumlova, Prahy a Telče, dále to jsou poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, jihočeské Holašovice, komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, zámecký areál v Litomyšli, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, brněnská vila Tugendhat a židovská čtvrť a areál benediktinského kláštera s bazilikou svatého Prokopa v Třebíči.
- Dalších 17 míst má ČR na takzvaném předběžném seznamu památek, z nichž poté vybírá kandidáty na nominaci do oficiálního seznamu. Takové předběžné seznamy má nyní 169 zemí, které na nich mají 1561 míst.
- UNESCO eviduje také seznam nehmotného kulturního dědictví, který se řídí konvencí UNESCO o ochraně nehmotného kulturního dědictví, jež je v platnosti od 20. dubna 2006 a k níž se dosud připojilo 146 zemí (ČR v únoru 2009). Na tomto seznamu má ČR tanec mladíků odvedených na vojnu ze Slovácka - verbuňk, masopustní průvody a masky z Hlinecka, sokolnictví (s deseti dalšími zeměmi) a Jízdu králů.
0 komentářů
přidat komentář
