Richard Paulick

1903 - narodil se 27. listopadu v Rosslau/Kreis Zerbst
1917 - součást literárních kruhů v Desavě
1918 - po návratu z fronty píše reportáže pro Volksblatt
1919 - člen desavské školní rady, návštěva Bauhausu ve Výmaru
1920 - činnost proti Kappovu pokusu o převrat
1923-27 - studium architektury v Drážďanech a Berlíně (m.j. u Hanse Poelziga)
1924 - první kontakty s vedoucími osobnostmi státního Bauhausu
1925-26 - spolupráce s Georgem Muche na sídlišti Törten v Desavě
1926 - práce pro berlínský Humboldt-Film
1927 - spolupracovník v soukromém ateliéru Waltera Gropia, kde byl stavbyvedoucím na projektu pracovního úřadu v Desavě.
1927-30 - vedl desavskou architektonickou kancelář Waltera Gropia, projekty a realizace sídlišť, spolupráce na výstavě “Bydlení v přírodě“ v Berlíně-Haselhorst   
1929 - společně s Walterem Gropiem navrhl pro spolkovou výstavu v Paříži projekt velkého obytného domu
1930 - otevřel si v Berlíně a Desavě vlastní kancelář, spoluzakladatel Socialistické dělnické strany
1931 - projekt čtyř velkých obytných domů
1932 - kvůli rozepřím s nacisty zorganizoval společně s funkcionáři KPD stávku    na staveništi
1933 - politická činnost pro socialisty. Po dvou vražedných atentátech emigroval do Šanghaje, kde pracoval jako vedoucí architekt v kanceláři Modern Homes
1934 - založil v Šanghaji zpravodajskou ageturu
1935 - návrhy interiérů obytných domů, hotelů a barů v Šanghaji
1936 - pod pseudonymem Peter Winslow spoluzaložil časopis "Voice of China"
1937 - cesta do Japonska, založil v Šangaji Německou emigrantskou organizaci    , postavil a vedl německojazyčné divadlo
1938 - Třetí říše Paulickovi odebrala německé státní občanství
1940 - společně s bratrem Rudolfem založil vlastní kancelář a stal se profesorem na americké St.John´s University v Šanghaji
1945 - vedoucí úřadu urbanistického plánování Šanghaje a později také útvaru pozemních staveb na stavbě železnice ze Šanghaje do Nankingu.
1949 - útěk z Číny, příjezd do Marseille a cesty po Francii a Itálii
1950 - příjezd do Berlína, zaměstnán jako vedoucí oddělení zásobování ústavu stavebnictví na Akademii věd v Belíně, člen plánovací komise magistrátu na projektu Velkého Berlína, návrhy obytných domů na Gaugenzerstrasse.
1951 - vedoucí třetí mistrovské dílny nové založené Německé stavební akademie (DBA) v Berlíně. Zmocněn pro vybudování staveb III. světového festivalu studentů a mládeže v Berlíně. Účastní se soutěže na vybudování Stalinallee. Za sportovní halu v Berlíně získal Goethovu cenu.
1951-54 - vedl práce na obnově Německé státní opery v Berlíně
od 1952 - ředitel Ústavu pro bytovou výstavbu Německé stavební akademie
1953 - spolupráce na ustálení zásad při obnově Drážďan
1954 - návrh vysoké školy dopravní v Drážďanech
1955-65 - viceprezident der Německé stavební akademie v Berlíně
1956 - získal státní cenu za výstavbu Německé státní opery
1957 - hlavní architekt úřadu výstavby v Hoyerswerda
1959 - vytvořil na Stavební akademii oddělení typizace
1960 - člen vědecko-technického poradního sboru ministerstva kultury
1962 - hlavní architekt ve Schwedt
1963 - člen oddělení řešení návrhů, typových projektů a norem stálé komise výstavby RGW, získal medaili za zásluhy v NDR, čestný doktorát Stavební akademie, hlavní architekt výstavby Halle-Neustadt.
1964 - člen kolegia ministerstva stavebnictví, realizuje poslední návrhy pro Schwedt a navrhuje první územní projekt Halle-Neustadt.
1967 - cesta do Francie a účast na pařížské architektonické konferenci, získal zlatou medaili Johannes R. Becher.
1968 - pověřen hlavním architektem okresu Halle, ředitel urbanistického ateliéru v Halle, cesta do Švédska, účast na konferenci UIA v Praze, vyznamenán Zástavou práce.
1969 - vedoucí Vzorové a experimentální dílny na Stavební akademii v Berlíně, Státní cena na plán města Halle-Neustadt.
1970 - návrhy a projekty divadla v Hoyerswerda, rekonstrukce státní opery, národního divadla ve Výmaru a studie zvonupostavení berlínského dómu.
1979 - zemřel 4. března v Berlíně