Akademie výtvarných umění Norimberk
Akademie der Bildenden Künste Nürnberg
Akademie výtvarných umění v Norimberku je nejstarší uměleckou školou v německy mluvících zemích. Založil ji v roce 1662 mědirytec a obchodník s uměním Jacob von Sandrart. Zpočátku se jednalo o soukromou malířskou školu, která sídlila v Sandrartově domě, kde se konaly především debaty o umění. Až po deseti letech převzalo záštitu a financování město Norimberk. Škola si nejprve pronajala místnosti na Kornmarkt, později obývala klášter svaté Kateřiny, chvíli sídlila také na místním zámku a koncem 19. století se přestěhovala do vlastní nové budovy na Flaschenhofstraße. Po druhé světové válce se akademie z těžce poničeného města přestěhovala na zámek Německých řeholníků v Ellingen ležící třicet kilometrů jižně od Norimberku. Do původních prostorů v centru Norimberku se již nešlo vrátit z toho důvodu, že již byla opravená budova bývalé akademie dlouhodobě pronajatá a soustavně rostl počet studentů, kteří vyžadovali prostornější ateliéry.
U příležitosti devítistého výročí založení města byly 14. července 1950 veřejnosti představeny výsledky architektonické soutěže, kam bylo odevzdáno 35 projektů a ve třech kolech vybrán návrh městského architekta a profesora místní akademie Sepa Rufa, který se řadil mezi nejvýznamnější německé modernistické. Jeho vzdušné stavby ovlivnily celou poválečnou architekturu a byly příkladem mezinárodně orientované architektury v Německu. Sep Ruf udržoval čilé kontakty s Walterem Gropiem i Ludwigem Mies van der Rohe, přičemž si modernistické myšlenky Bauhausu vykládal trochu odlišně. Ruf navrhoval Bauhausem inspirované veřejné stavby po celém Německu. Vytvořil si vlastní styl, pro nějž byla charakteristická minimalistická konstrukce, transparentní stěny a tenké střechy. Lehkost jeho staveb byla v silném protikladu k tradiční bavorské architektuře.
Nová budova norimberské Akademie byla první novostavbou umělecké školy v Německu od dokončení slavného Bauhausu (1926) v Desavě. Lehká pavilónová struktura školních objektů byla také prvním památkově chráněným objektem poválečné architektury v jižním Německu. Norimberská akademie se právem řadí mezi nejvýznamnější a nejzachovalejší stavby poválečné německé moderny. Kromě administrativní částí vzniklo deset výukových místností, místnosti pro mistrovské školy, ateliéry, přednáškový sál, sál pro kreslení aktu, knihovna, menza s jídelnou, dva služební byty. Ve druhé fázi výstavby vznikla aula, místnosti pro sochaře a manufaktura pro výrobu gobelínů. Tenké střešní konstrukce a štíhlé sloupy si brzy vyžádaly rekonstrukci, která proběhla na přelomu 50. a 60. let a vyžádala si tehdy náklady ve výši 200 000 západoněmeckých marek.
Prosklené pavilony jsou situovány na východním předměstí Norimberku ve státním polesí Zerzabelshofer Forst. Všudypřítomná zeleň proniká také do vnitřních atrií. Cesty mezi jednotlivými pavilony jsou sice zastřešeny, ale přesto procházíte venkovním prostředím. Z přísného ortogonálního členění vyčnívá jen trapézovitě se rozbíhající pavilon přednáškové auly s půlkruhovým ukončením.
Ještě před dostavbou nové akademie v Norimberku odešel Sep Ruf učit na mnichovskou akademii.
Myšlenku pavilónového uspořádání lehkých objektů uprostřed zeleně dotáhl Sep Ruf do dokonalosti v roce 1958, kdy navrhl německý pavilon na světovou výstavu Expo v Bruselu, která se však nedochovala.
Původně byl Rupův návrh dimenzován pro 150 studentů. Postupem času se škola rozrostla více než dvojnásobně, a proto musela hledat nové prostory a pomýšlet na rozšíření. V roce 2013 se norimberská akademie u příležitosti oslav 350. letého výročí od založení dočkala nových tří pavilonů od ateliéru Hascher Jehle.
U příležitosti devítistého výročí založení města byly 14. července 1950 veřejnosti představeny výsledky architektonické soutěže, kam bylo odevzdáno 35 projektů a ve třech kolech vybrán návrh městského architekta a profesora místní akademie Sepa Rufa, který se řadil mezi nejvýznamnější německé modernistické. Jeho vzdušné stavby ovlivnily celou poválečnou architekturu a byly příkladem mezinárodně orientované architektury v Německu. Sep Ruf udržoval čilé kontakty s Walterem Gropiem i Ludwigem Mies van der Rohe, přičemž si modernistické myšlenky Bauhausu vykládal trochu odlišně. Ruf navrhoval Bauhausem inspirované veřejné stavby po celém Německu. Vytvořil si vlastní styl, pro nějž byla charakteristická minimalistická konstrukce, transparentní stěny a tenké střechy. Lehkost jeho staveb byla v silném protikladu k tradiční bavorské architektuře.
Nová budova norimberské Akademie byla první novostavbou umělecké školy v Německu od dokončení slavného Bauhausu (1926) v Desavě. Lehká pavilónová struktura školních objektů byla také prvním památkově chráněným objektem poválečné architektury v jižním Německu. Norimberská akademie se právem řadí mezi nejvýznamnější a nejzachovalejší stavby poválečné německé moderny. Kromě administrativní částí vzniklo deset výukových místností, místnosti pro mistrovské školy, ateliéry, přednáškový sál, sál pro kreslení aktu, knihovna, menza s jídelnou, dva služební byty. Ve druhé fázi výstavby vznikla aula, místnosti pro sochaře a manufaktura pro výrobu gobelínů. Tenké střešní konstrukce a štíhlé sloupy si brzy vyžádaly rekonstrukci, která proběhla na přelomu 50. a 60. let a vyžádala si tehdy náklady ve výši 200 000 západoněmeckých marek.
Prosklené pavilony jsou situovány na východním předměstí Norimberku ve státním polesí Zerzabelshofer Forst. Všudypřítomná zeleň proniká také do vnitřních atrií. Cesty mezi jednotlivými pavilony jsou sice zastřešeny, ale přesto procházíte venkovním prostředím. Z přísného ortogonálního členění vyčnívá jen trapézovitě se rozbíhající pavilon přednáškové auly s půlkruhovým ukončením.
Ještě před dostavbou nové akademie v Norimberku odešel Sep Ruf učit na mnichovskou akademii.
Myšlenku pavilónového uspořádání lehkých objektů uprostřed zeleně dotáhl Sep Ruf do dokonalosti v roce 1958, kdy navrhl německý pavilon na světovou výstavu Expo v Bruselu, která se však nedochovala.
Původně byl Rupův návrh dimenzován pro 150 studentů. Postupem času se škola rozrostla více než dvojnásobně, a proto musela hledat nové prostory a pomýšlet na rozšíření. V roce 2013 se norimberská akademie u příležitosti oslav 350. letého výročí od založení dočkala nových tří pavilonů od ateliéru Hascher Jehle.
0 komentářů
přidat komentář
