Archeologické muzeum Narona

V polovině 90. let se podařilo ve městě Vid u bosenských hranic nalézt jedinečné pozůstatky antického chrámu z období císaře Augusta. Před více než tisícem let vtrhli do úrodné nivy řeky Norin barbaři a vyplenili římskou osadu Narona, o níž se první písemné zmínky objevují již ve 4. stol.př.n.l. a v době své největší slávy zabírala rozlohu 25 hektarů. Mohutné říční koryto následně zahladilo stopy a zaneslo vypálenou vesnici nánosy písku. Na ruinách starodávného města později vznikla středověká vesnice s okolními olivovými háji a vinicemi. S prvními archeologickými průzkumy započali vídeňští historici již na počátku minulého století. Po druhé světové válce vykopávkové práce převzali archeologové ze Splitu.
Se začátkem nového milénia proběhla architektonická soutěž na archeologické muzeum, které by zastřešilo cenné rozvaliny a poskytlo adekvátní prostor k vystavení šestnáct cenných mramorových bezhlavých soch životní i nadživotní velikosti. Během pečlivé rekonstrukce chrámu se podařilo k mramorovým sochám dohled i jejich hlavy.
Vítězný návrh představoval nejmenší zásah ze všech soutěžících. S realizací projektu záhřebského architekta Gorana Rako se začalo 19. července 2004. Po řadě komplikací, které stavbu doprovázely, bylo muzeum dokončeno 18. května 2007. Jde o první archeologické muzeum v Chorvatku, které vzniklo přímo v místech naleziště. Mohylová stavba obratně reaguje na všechny složitosti spojené se svažitým pozemkem. Rako pro navrhování využil 'základní prvky mimikry'. Během prací se na přilehlém pozemku našla mozaika, která musela být k muzeu dodatečně přičleněna, což znamenalo další komplikace spojené se zakoupením sousední parcely, stržením stávajícího domu a pozměněním celého tvaru muzea. Na celém území se nachází takové množství historických cenností, že pro architekta bylo obtížné najít volné místo, kam by mohl umístit provozní místnosti se zázemím muzea. Zatímco vnitřek muzea se snaží svým měřítkem přizpůsobit odhaleným římským artefaktům, tak vnější forma svou velikostí odpovídá původnímu chrámu. Po venkovním schodišti, které je pevnou součástí muzeea, se návštěvníci dostanou z rušného náměstí až na kamennou střechu, odkud je výhled do údolí i na vinice a olivové háje v kopcích nad městem.
Archeologické naleziště v Naroně lze bezpochyby (hned po Dubrovniku a Splitu) považovat za jedno z nejcennějších historických památek v Chorvatsku.