Bílý byt na pražských Vinohradech

Bytová jednotka se nachází v typickém podlaží činžovního domu na pražských Vinohradech. Dům byl postaven na sklonku 19. století v jemně historizujícím slohu. Jedná se typický pavlačový dům s centrálním schodištěm a průjezdem do dvora. Na každé straně od schodiště byly umístěny dvě dvoupokojové bytové jednotky. Vstupním prostorem bytů byla obytná kuchyně orientovaná jižně na pavlač a na sever do ulice byla umístěna ložnice

V rámci rekonstrukce celého objektu bylo rozhodnuto o sloučení sousedících jednotek po obou stranách schodiště. Z původních čtyř úsporných jednotek na podlaží tak vznikly pouze dvě komfortní. Původní zasklené pavlače se tak staly lodžiemi nově sloučených bytů. Dále byl na dvorní fasádě osazen výtah a na dvoře vymezeno parkování se sadovými úpravami.

Hlavním tématem bytu je otevřená obytná hala, která slučuje všechny denní provozy v jednom prostoru. K tomuto společnému prostoru pak bylo nezbytné přiřadit klidovou zónu se soukromými prostory. Rytmus a počet uličních oken umožnil umístit oproti zadání jednu místnost navíc. Pokoje sice nejsou plošně velkorysé, ale díky vysokým stropům jsou pocitově vzdušné.

Vstup do bytu se odehrává přímo v obytné hale. Nechtěné pohledy ze schodiště jsou blokovány paravanovou stěnou s věšáky a botníkem. Ke vstupu přísluší odkládací skříňka s nezbytnou řídící elektronikou bytu. Následuje velká odkládací skříň nahrazující klasickou šatnu. Za vysokým zrcadlem je schována koupelna s vanou a umyvadlem. Vedle zrcadlových dveří jsou další celoprosklené vedoucí na lodžii. Otevřením jsou přístupná dvě místa u letního stolu, druhá dvě jsou přístupná dveřmi z obývacího prostoru. K lodžii patří ještě komora, kde se odehrává praní a sušení prádla. Hlavní pobytový prostor je umístěn při jižní lodžii a obsahuje pohovku s křesly, konferenční stolek a mediální stěnu na zadním líci vstupního paravanu. Prostor sezení plynule přechází v jídelnu pro šest osob, zatímco kuchyně je opticky odcloněna barovým pultem. Dřez a varná deska jsou z důvodu přívodu a odvodu médií umístěny při obvodové stěně. Pracovní plocha kuchyňského ostrůvku bez spotřebičů tak nabízí výhled do místnosti. Koncová sekce velké odkládací skříně přináležející ke kuchyni slouží jako spíž. V rohu za skříní je umístěna vertikální sestava pro tříděný odpad. Ložnice, která je jako šatna a pracovna používána i přes den, navazuje na obytnou část původními dvoukřídlými dveřmi. Otevřením dveří vznikne optický průhled přes celou hloubku domu, což prospívá pocitu vzdušnosti interiéru. Naopak oba dětské pokoje jsou přístupné výhradně přes šatnu, tedy dvoje dveře s dostatečným hlukovým odcloněním. Šatna s vestavěnými skříněmi propojuje jednotlivé pokoje s ložnicí, obytným prostorem a toaletou.

Interiér se díky jednostranné orientaci na jih v kombinaci s přístupem světla přes lodžii jevil od začátku jako temný. Proto bylo rozhodnuto, že interiér bude pojednán v bílé barvě. Navíc bylo nutné skloubit původní historické artefakty s novým vybavením a jednotná barva tomu velmi pomohla. Nuance jsou tak jen v odstínech a stupních lesku. Původní dveře jsou opatřeny polomatným nátěrem, zatímco nové dveře jsou nastříkány ve vysokém lesku. Lesk kuchyňské linky má zase namodralý nádech díky skleněným obkladům Lacobel. Paravan je složen z lesklých laminovaných desek s jemným nádechem žluté, která odpovídá tónu kožených sedaček.

Původní stěny byly nově přeštukovány a opatřeny bílým matným nátěrem. Nové sádrokartonové stěny jsou opatřeny reliéfními tapetami, krom dětských pokojů bílými. Šatna je opatřena dřevěným deskovým obkladem v bílém lesklém nástřiku shodným s povrchovou úpravou nových dveří.