Canal Café
Káva s příchutí Benátek
Během benátského bienále pravidelně vznikají v docích Arsenale vedle hydraulického jeřábu (technická památka z roku 1885 od britské strojní společnosti Armstrong Mitchell & Company představuje jediný dochovaný exemplář svého druhu na světě) krátkodobé instalace od různých světových ateliérů. Z posledních let stačí vzpomenout na Kwaeε (2023) od Davida Adjaye nebo Mapuche (2021) od Alejandra Araveny. Tyto pavilony nabízely prostorové zážitky bez dalšího využití (nebyly do nich instalovány sítě ani přidaná funkce) nebo místních vazeb, ale představují aktuální úvahy autorů o prostoru, konstrukci či formě.
V tomto roce byla stavba dočasného pavilonu svěřena newyorskému ateliéru Diller Scofidio + Renfro, který se myšlenku netradiční kavárny pokoušel prosadit již v roce 2008 (během 11. architektonického bienále s podtitulem Out There, kdy byl hlavním kurátorem Aaron Betsky), ale kvůli tehdejší byrokracii musel být projekt stornován. DS+R tak mohli po sedmnácti letech oživit kavárenský stroj, který k přípravě nápojů používá vodu přímo z benátské laguny. Za tento projekt získali DS+R hlavní cenu Zlatého lva za nejlepší příspěvek v mezinárodní části 19. bienále architektury v Benátkách, kdy porota vyzdvihla praktickou „ukázku toho, jak se mohou Benátky proměnit ve výzkumnou laboratoř a zároveň nabídnout příspěvek k diskuzi o veřejném prostoru v Benátkách.“
Canal Café čerpá vodu přímo z laguny v Arsenale, aby nakonec vzniklo nejlepší espresso v Itálii s výraznou příchutí Benátek. Vodní kanály a mořská laguna jsou na jedné straně hlavním zdrojem historického bohatství a krásy celého města, ale zároveň vzbuzují obavy z kontaminace a záplav, které se navíc v dnešní době masové turistiky a klimatických změn stále stupňují. Canal Café se dostává pod fotogenický plášť města. Přetváří brakickou vodu na chutné espresso, které je zdrojem italského potěšení. Canal Café je částečně kavárna a zčásti laboratoř. Hybridní systém přírodního a umělého čištění urychluje čisticí účinky přílivových mokřadů, což činí vodu z kanálu znovu pitnou. Voda se čerpá přímo z laguny a vede přes „eko-stroj“ - biofiltrační systém, který odstraňuje kaly a toxiny. Voda se poté rozděluje na dva vzájemně závislé proudy: jeden protéká přírodním membránovým bioreaktorem, „miniaturním-mokřadem“, kde halofilní rostliny a bakterie čistí vodu a zároveň zachovávají minerály; druhý proud prochází umělou filtrací, reverzní osmózou a dezinfekcí pomocí ultrafialového záření. Oba vodní proudy se poté smíchají, ohřejí a protlačí přes mletou kávu, čímž vznikne espresso. Kávová směs je složená tak, vyvážila složení vody a nabídla jedinečnou chuť kávy. Celá vodovodní soustava je neustále monitorována, testována a udržována, aby byl zajištěn stálý přísun čisté a nezávadné vody. Všichni jsou tímto zváni k ochutnání benátského espressa.
V tomto roce byla stavba dočasného pavilonu svěřena newyorskému ateliéru Diller Scofidio + Renfro, který se myšlenku netradiční kavárny pokoušel prosadit již v roce 2008 (během 11. architektonického bienále s podtitulem Out There, kdy byl hlavním kurátorem Aaron Betsky), ale kvůli tehdejší byrokracii musel být projekt stornován. DS+R tak mohli po sedmnácti letech oživit kavárenský stroj, který k přípravě nápojů používá vodu přímo z benátské laguny. Za tento projekt získali DS+R hlavní cenu Zlatého lva za nejlepší příspěvek v mezinárodní části 19. bienále architektury v Benátkách, kdy porota vyzdvihla praktickou „ukázku toho, jak se mohou Benátky proměnit ve výzkumnou laboratoř a zároveň nabídnout příspěvek k diskuzi o veřejném prostoru v Benátkách.“
Canal Café čerpá vodu přímo z laguny v Arsenale, aby nakonec vzniklo nejlepší espresso v Itálii s výraznou příchutí Benátek. Vodní kanály a mořská laguna jsou na jedné straně hlavním zdrojem historického bohatství a krásy celého města, ale zároveň vzbuzují obavy z kontaminace a záplav, které se navíc v dnešní době masové turistiky a klimatických změn stále stupňují. Canal Café se dostává pod fotogenický plášť města. Přetváří brakickou vodu na chutné espresso, které je zdrojem italského potěšení. Canal Café je částečně kavárna a zčásti laboratoř. Hybridní systém přírodního a umělého čištění urychluje čisticí účinky přílivových mokřadů, což činí vodu z kanálu znovu pitnou. Voda se čerpá přímo z laguny a vede přes „eko-stroj“ - biofiltrační systém, který odstraňuje kaly a toxiny. Voda se poté rozděluje na dva vzájemně závislé proudy: jeden protéká přírodním membránovým bioreaktorem, „miniaturním-mokřadem“, kde halofilní rostliny a bakterie čistí vodu a zároveň zachovávají minerály; druhý proud prochází umělou filtrací, reverzní osmózou a dezinfekcí pomocí ultrafialového záření. Oba vodní proudy se poté smíchají, ohřejí a protlačí přes mletou kávu, čímž vznikne espresso. Kávová směs je složená tak, vyvážila složení vody a nabídla jedinečnou chuť kávy. Celá vodovodní soustava je neustále monitorována, testována a udržována, aby byl zajištěn stálý přísun čisté a nezávadné vody. Všichni jsou tímto zváni k ochutnání benátského espressa.
0 komentářů
přidat komentář
