Centrum dialogu Przełomy
Muzeum narodowe w Szczecinie
Náměstí Solidarity není původním veřejným prostorem tohoto typu v urbanistické struktuře Štětína. Místem kde se náměstí nachází procházela původně linie barokního opevnění. Jeho pozůstatek nacházíme v podobě blízké královské brány, která představuje jeden ze čtyř původních vstupů do města. V těsné blízkosti náměstí se nachází i jedna z nejstarší církevních staveb Štětína kostel sv. Petra a Pavla.
Po zbourání fortifikace na konci 19. století bylo místo rychle zastavěno kompaktním blokem městských domů jehož velikost byla definována urbanistickým plánem. Na konci druhé světové války byl celý blok domů zničen při bombardování města a následně byly zbytky staveb zcela odstraněny. Po celý zbytek 20. století zůstalo uvolněné místo prázdné, zvětší části bylo zatravněno a částečně osázeno stromy.
V 70. letech minulého se volná plocha nedaleko centra města stala místem shromažďování stávkujících dělníků, kteří tak protestovali proti neúnosnému zvyšování cen. Místo se tak postupně stalo symbolem vznikající opozice a protestů proti totalitnímu režimu. V roce 2005 zde byl odhalen pomník obětem z prosince roku 1970, kdy bylo v průběhu demonstrací ve Štětíně zabito těžko uvěřitelných šestnáct lidí.
Idea vybudování muzea protestů vznikla již ve fázi územního plánování města. Autor návrhu muzea byl vybrán na základě architektonické soutěže z roku 2009. Z více jak padesáti došlých návrhů vybrala porota návrh studia KWK Promes architekta Roberta Koniecznego.
Dva zcela protichůdné urbánní typy, blok domů a náměstí se staly koncepcí pro hybridní městský prostor. Na ploše náměstí vznikla stavba, která svou hmotou definuje původní městský blok, ale současně vytváří volný veřejný prostor odkazující na historicky poslední funkci tohoto místa, náměstí. Skrytí velké části provozu do podzemí bylo vyvoláno potřebou zde zachovat otevřenost volné plochy. Zvednutí budovy muzea v protilehlých rozích obdélníkové plochy nad terén pomáhá odclonit centrální prostor od rušných ulic a současně vytváří amfiteátrový prostor.
Po zbourání fortifikace na konci 19. století bylo místo rychle zastavěno kompaktním blokem městských domů jehož velikost byla definována urbanistickým plánem. Na konci druhé světové války byl celý blok domů zničen při bombardování města a následně byly zbytky staveb zcela odstraněny. Po celý zbytek 20. století zůstalo uvolněné místo prázdné, zvětší části bylo zatravněno a částečně osázeno stromy.
V 70. letech minulého se volná plocha nedaleko centra města stala místem shromažďování stávkujících dělníků, kteří tak protestovali proti neúnosnému zvyšování cen. Místo se tak postupně stalo symbolem vznikající opozice a protestů proti totalitnímu režimu. V roce 2005 zde byl odhalen pomník obětem z prosince roku 1970, kdy bylo v průběhu demonstrací ve Štětíně zabito těžko uvěřitelných šestnáct lidí.
Idea vybudování muzea protestů vznikla již ve fázi územního plánování města. Autor návrhu muzea byl vybrán na základě architektonické soutěže z roku 2009. Z více jak padesáti došlých návrhů vybrala porota návrh studia KWK Promes architekta Roberta Koniecznego.
Dva zcela protichůdné urbánní typy, blok domů a náměstí se staly koncepcí pro hybridní městský prostor. Na ploše náměstí vznikla stavba, která svou hmotou definuje původní městský blok, ale současně vytváří volný veřejný prostor odkazující na historicky poslední funkci tohoto místa, náměstí. Skrytí velké části provozu do podzemí bylo vyvoláno potřebou zde zachovat otevřenost volné plochy. Zvednutí budovy muzea v protilehlých rozích obdélníkové plochy nad terén pomáhá odclonit centrální prostor od rušných ulic a současně vytváří amfiteátrový prostor.
0 komentářů
přidat komentář
