Dostavba a rekonstrukce Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové
Koncepční řešení dostavby včetně konstrukcí rekonstrukce
Filozofická fakulta UHK se nachází na nároží ulic V Lipkách a Gočárovy třídy s průčelím orientovaným na náměstí Svobody. Jedná se o třípodlažní budovu postavenou do roku 1900 podle návrhu J. Mrázka do roku 1900. Svým polo uzavřeným tvarem vytváří budova vnitřní dvůr přístupný z ulice V Lipkách. Křídlo budovy orientované do ulice V Lipkách končí samostatně a sousedí s městským parkem Pohádka. Protilehlé křídlo pokračuje souvislou uliční zástavbou vícepodlažních budov Gočárovy třídy. Průčelí budovy tvoří nedílnou součást veřejného prostoru náměstí. Architektonický vzhled je podmíněn historizující kultivovanou zdobností fasády. Budova je horizontálně členěna obíhající kordovou římsou v úrovni druhého podlaží. Poslední podlaží je zakončeno mohutnou profilovanou korunní římsou s hladkým vlysem a zubořezem. Vertikálnímu dělení napomáhají pilastry v rizalitech budovy nejvíce patrné v hlavním průčelí, jež tvoří vysoký řád a dodávají budově patřičný důstojný vzhled. Kvádrová bosáž na fasádě prvního podlaží přechází ve vyšších patrech v pásovou rustiku. Obecně klasický vzhled budovy umocňuje trojúhelníkový stlačený fronton nad okny, řada podokenních a nadokenních říms.
Vzhledem k požadavkům univerzity bylo potřeba budovu kapacitně rozšířit. Nový návrh uvažuje jak se změnami stávající dispozice, tak s návrhem dostavby. V ní geometrický půdorys obdélníka o šířce dvou okenních os navazuje na stávající křídlo budovy z Gočárovy třídy a kompozičně téměř uzavírá stávající tvar dvora. Takto definovaná nová hmota o čtyřech podlažích směřuje svou nejvyšší vizuálně dramatičtěji pojatou štítovou stranou k parku Pohádka, boční stěnou dotváří klidný prostor dvora. Architektonický výraz dostavby záměrně reaguje na historizující zdobnost stávající formy střídmostí s apelem na měřítko a řemeslný detail. Tímto se dosahuje jednotícího vzhledu a zachování důstojnosti výrazu, které dosahuje stávající stavba. S tvarosloví m zkoseného kvádru hmoty štítu dostavby je křídlo dostavby od stávající budovy materiálově a výškově odděleno proskleným výtahem. Poslední podlaží dostavby, které se zvyšuje směrem ke štítové stěně a je zakončeno velkým proskleným oknem s výhledem na město dostavbu sice zřetelně určuje, ale tak, že nekomponuje dostavbu jen soudobým kontrastem
Nosné konstrukce původní stavby, zděné z plných cihel tl. 650–700 mm jsou zastřešeny konstrukcí dřevěného krovu valbové střechy, ve štítové a ve střední části mansardové. Půdorysně se jedná o podélný dvoutrakt s vnitřní nosnou stěnou tl. 650 mm, který dispozičně odděluje chodbu od učeben. Konstrukce stropu se skládá z dřevěných trámů výšky cca 200 mm uložených do zdiva protilehlých stěn v osové vzdálenosti cca 900 mm. Na trámech leží záklop z prken, na záklopu se nachází násyp s finální konstrukční vrstvou z podlahových prken. V návaznosti na změnu dispozice ve stávající budově se navrhly vnitřní stěny z cihel tl. 300 a tl. 140 mm. Dostavba je rovněž vyzděná s obvodovým nosným zdivem tl. 500 mm, s vnitřními příčkami tl. 140 mm. Konstrukce stropu jsou navrženy v 1–3.NP pro rozpon 6500 mm cihelnými vložkami MIAKO a keramobetonovými stropními POT nosníky. Strop 4. NP je řešen jako dřevěná trámové konstrukce a je součástí plechové střechy. Oddělení stávající budovy je od nové materiálově řešeno proskleným výtahem s navazujícími konstrukcemi ocelové konstrukce.
Hlavní vstup do budovy je kompozičně správně z náměstí Svobody hlavními dveřmi a tvoří osu celého půdorysu. Na hlavní vstupní halu navazují z pravé a levé strany dvě křídla rozdělena vnitřní podélnou stěnou. Cílem rekonstrukce bylo zmodernizovat budovu pro účely vysokoškolské výuky, zachovat a obnovit historické a kulturní hodnoty objektu.
Objekt byl už původně určen jako škola, nejedná se o změnu účelu objektu, jeho adaptace pro vysokoškolskou výuku se ukázala i při soudobých nárocích na technologie stále vhodná. Projekt jen počítal od počátku s rozšířením objektu o jedno nové křídlo – novostavbu objektu, která je připojena krčkem k původní budově z 19. Století. Půdorysná koncepce určuje dva provozy, chodbu na straně do dvora a učebny situované směrem do ulice. Od návrhu do prováděcího projektu bylo záměrem maximálně podpořit původní koncepci vycházející z konstrukčního i dispozičního dvoutraktu a s odstraněním jen účelově umístěných vnitřních příček z míst, kde vytvářely provozně nepřehledné a až ohyzdné kvazi prostory. Celá idea dostavby a rekonstrukce je založena na zjednodušení provozního hlediska v rámci nové dispozice. Katedry, které byly ve stávající budově téměř náhodně rozmístěny na různých místech, jsou v projektu umístěny vždy na konec budovy křídla a u nové dostavby navazující logičtěji na pravé křídlo podle nové ucelené koncepce jak dispozičně-provozního řešení, tak architektonického záměru.
Filozofická fakulta UHK se nachází na nároží ulic V Lipkách a Gočárovy třídy s průčelím orientovaným na náměstí Svobody. Jedná se o třípodlažní budovu postavenou do roku 1900 podle návrhu J. Mrázka do roku 1900. Svým polo uzavřeným tvarem vytváří budova vnitřní dvůr přístupný z ulice V Lipkách. Křídlo budovy orientované do ulice V Lipkách končí samostatně a sousedí s městským parkem Pohádka. Protilehlé křídlo pokračuje souvislou uliční zástavbou vícepodlažních budov Gočárovy třídy. Průčelí budovy tvoří nedílnou součást veřejného prostoru náměstí. Architektonický vzhled je podmíněn historizující kultivovanou zdobností fasády. Budova je horizontálně členěna obíhající kordovou římsou v úrovni druhého podlaží. Poslední podlaží je zakončeno mohutnou profilovanou korunní římsou s hladkým vlysem a zubořezem. Vertikálnímu dělení napomáhají pilastry v rizalitech budovy nejvíce patrné v hlavním průčelí, jež tvoří vysoký řád a dodávají budově patřičný důstojný vzhled. Kvádrová bosáž na fasádě prvního podlaží přechází ve vyšších patrech v pásovou rustiku. Obecně klasický vzhled budovy umocňuje trojúhelníkový stlačený fronton nad okny, řada podokenních a nadokenních říms.
Vzhledem k požadavkům univerzity bylo potřeba budovu kapacitně rozšířit. Nový návrh uvažuje jak se změnami stávající dispozice, tak s návrhem dostavby. V ní geometrický půdorys obdélníka o šířce dvou okenních os navazuje na stávající křídlo budovy z Gočárovy třídy a kompozičně téměř uzavírá stávající tvar dvora. Takto definovaná nová hmota o čtyřech podlažích směřuje svou nejvyšší vizuálně dramatičtěji pojatou štítovou stranou k parku Pohádka, boční stěnou dotváří klidný prostor dvora. Architektonický výraz dostavby záměrně reaguje na historizující zdobnost stávající formy střídmostí s apelem na měřítko a řemeslný detail. Tímto se dosahuje jednotícího vzhledu a zachování důstojnosti výrazu, které dosahuje stávající stavba. S tvarosloví m zkoseného kvádru hmoty štítu dostavby je křídlo dostavby od stávající budovy materiálově a výškově odděleno proskleným výtahem. Poslední podlaží dostavby, které se zvyšuje směrem ke štítové stěně a je zakončeno velkým proskleným oknem s výhledem na město dostavbu sice zřetelně určuje, ale tak, že nekomponuje dostavbu jen soudobým kontrastem
Nosné konstrukce původní stavby, zděné z plných cihel tl. 650–700 mm jsou zastřešeny konstrukcí dřevěného krovu valbové střechy, ve štítové a ve střední části mansardové. Půdorysně se jedná o podélný dvoutrakt s vnitřní nosnou stěnou tl. 650 mm, který dispozičně odděluje chodbu od učeben. Konstrukce stropu se skládá z dřevěných trámů výšky cca 200 mm uložených do zdiva protilehlých stěn v osové vzdálenosti cca 900 mm. Na trámech leží záklop z prken, na záklopu se nachází násyp s finální konstrukční vrstvou z podlahových prken. V návaznosti na změnu dispozice ve stávající budově se navrhly vnitřní stěny z cihel tl. 300 a tl. 140 mm. Dostavba je rovněž vyzděná s obvodovým nosným zdivem tl. 500 mm, s vnitřními příčkami tl. 140 mm. Konstrukce stropu jsou navrženy v 1–3.NP pro rozpon 6500 mm cihelnými vložkami MIAKO a keramobetonovými stropními POT nosníky. Strop 4. NP je řešen jako dřevěná trámové konstrukce a je součástí plechové střechy. Oddělení stávající budovy je od nové materiálově řešeno proskleným výtahem s navazujícími konstrukcemi ocelové konstrukce.
Hlavní vstup do budovy je kompozičně správně z náměstí Svobody hlavními dveřmi a tvoří osu celého půdorysu. Na hlavní vstupní halu navazují z pravé a levé strany dvě křídla rozdělena vnitřní podélnou stěnou. Cílem rekonstrukce bylo zmodernizovat budovu pro účely vysokoškolské výuky, zachovat a obnovit historické a kulturní hodnoty objektu.
Objekt byl už původně určen jako škola, nejedná se o změnu účelu objektu, jeho adaptace pro vysokoškolskou výuku se ukázala i při soudobých nárocích na technologie stále vhodná. Projekt jen počítal od počátku s rozšířením objektu o jedno nové křídlo – novostavbu objektu, která je připojena krčkem k původní budově z 19. Století. Půdorysná koncepce určuje dva provozy, chodbu na straně do dvora a učebny situované směrem do ulice. Od návrhu do prováděcího projektu bylo záměrem maximálně podpořit původní koncepci vycházející z konstrukčního i dispozičního dvoutraktu a s odstraněním jen účelově umístěných vnitřních příček z míst, kde vytvářely provozně nepřehledné a až ohyzdné kvazi prostory. Celá idea dostavby a rekonstrukce je založena na zjednodušení provozního hlediska v rámci nové dispozice. Katedry, které byly ve stávající budově téměř náhodně rozmístěny na různých místech, jsou v projektu umístěny vždy na konec budovy křídla a u nové dostavby navazující logičtěji na pravé křídlo podle nové ucelené koncepce jak dispozičně-provozního řešení, tak architektonického záměru.
0 komentářů
přidat komentář
