Dostavba věže kostela sv. Floriana

Kolem věže v Kozmicích jezdím často. Vážím si citlivého novodobého zásahu v tak konzervativní části severní Moravy. Musím však vyjádřit svůj názor, který si potvrzuji pokaždé, když vyjíždím z Hlučína do Kozmic a z kopce vidím velkou vesnici jako na dlani. Jsem si jist, že: 1) věž je moc vysoká a příliš vyčnívá z panoramatu. Teď nehájím nějaký konzervativní postoj, ale zdá se mi, že věže křesťanských kostelů nejsou většinou tak dominantní jako je věž v Kozmicích, až na významově vyjímečné kostely.
2) dle mého názoru se nepodařilo vystihnout archetypální podstatu věže křesťanského kostela, o které zde autor mluví. Archetypální věž možná je, ale jde spíše o něco, co připomíná islámský minaret. Je to prostě chyba. Nebýt kříže na vrcholu, věž by byla ukázkou typické islámské architektury marockého minaretu. Proporčně, tvarem zakončení, přehnanou výškou (orientační bod a aby bylo slyšet muezzina) a materiálovým řešením - plocha stěn věže přechází ve stejném materiálu do střechy - ťak přesně vypadají minarety po celé severní Africe. Nevím, jestli si to autor uvědomuje tuto základní sémantickou chybu. Možná je na čase vypravit se do světa.
(Škoda, že zde nelze vložit fota, Kozmických minaretů z Afriky mám spousty)

Ad 1) Výška Kozmické věže byla několikrát zkoumána na modelu a zákresech ve vztahu a) ke kostelu, b) k okolí. Ustálila se na realizované výšce a jsem si jist, že správně. Jistě znáte místo před její výstavbou a po ní. Věž jasně toto místo definovala. Z Vámi popisovaného místa je snad jako jediného vidět z nadhledu.
Ad2) V původním návrhu je ukončení lucerny 4metrovou sochou anděla, od níž bylo během stavby bohužel upuštěno. Vámi zmiňované srovnání je teď opravdu možné. Nevím jestli mi vadí.
Do Afriky si tedy zajedu, třeba budou potřebovat nějakou věž.
P.S: Gratuluji k silnému rodinnému domku u Hlučína.

Jenom jsem chtěl už dlouho říct, co mi věž v Kozmicích připomíná....já si jí vážím. Vím, jak moc jsou lidé na hlučínsku věřící a jak je důležitá. Každá takováto veřejná architektura si zasluhuje obdiv. Vždyť se už staví jen supermarkety.
Úpravy kolem kostela včetně rampy jsou skvělé a chytré a jde vidět, že se celý areál oživil a funguje. Vesnice je na věž a kostel pyšná, což dokládá fakt, že předsíň kostela je vždy otevřená a grandiozní chrámová loď vystavená na obdiv. Jsem rád, že se úkolu neujal prznič Moravskoslezské sakrální architektury architekt Kovář, který si na podobných stavbách ukájí své nabubřelé ego.

Z Vaší reakce jsem vytušil, že máte k Hlučínsku srdečný vztah a pravděpodobně v něm i své kořeny.
Jsem rád, že jste zmínil architekta Kováře. Myslím, že on a hrstka jeho kolegů by si zasluhovali stať na téma polopatických symbolů, tvarových kreací a podvědomých osobnostních důvodů tvorby. Toto téma částečně již zpracovali v kolektivu doktor Studený, stavitel Křesina a architekt Kovář ve své knize. Doporučuji !!! Již dlouho jsem se tak při textech o stavění nepobavil. Doufám jen, že vliv těchto na sakrální architekturu je otázkou již minulých 90-tých. let.

Bohužel musím dát panu Nasadilovi za pravdu. Má první reakce byla: "proč mi to nepřipomíná věž kostela ale spíše raketu připravenou k letu do vesmíru". Pak jsem si vzpomněl, že i Hagia Sofia mi díky minaretům trochu připadá jako kosmodrom. Nedá se nic dělat, prvotní asociace prostě o nečem vypovídají. Vaše věž nevyznává fenomén okraje střechy, není zde naznačeno ani patrování. A vzpomenu-li si na citlivé nasazení barokní helmic a luceren na vlastní tělo věže (teď hájím konzervativní postoj) musím říci, že mě vámi zvolené řešení značně znepokojuje (včetně řešení lucerny a jejích oken). MŠ

Musím se přiznat, že jsem se zde ocitl omylem, očekávaje Kozmice na benešovsku u Prahy, kam se před sto lety zakoupil jeden vzdálený příbuzný.
Leč když již tady, tak také mi připadá věž kostela přehnaná. Vršek její hranolové části bych považoval za přiměřenou výšku celé věže, ten "minaretní" přístavek mi připadá jakoby navíc. ale jak známo, víra lidu země Moravskoslezské je nesrovnatelně silnější než lidu polopohanského českého ďolíku. Proto snad pak zde "výše k nebesům" má své opodstatnění ?
Závěrem: Komu je kostel zasvěcen ? Z hodin náboženství v útlém dětství (než jsem byl z nich vyloučen) si žádného archanděla Lamla nepamatuji.

Také se mi tato dostavba věže nelíbí. Nehodí se do české krajiny svojí podobností k islámským stavbám. V původním realizovaném návrhu kostela je vidět inspirace tvarováním v románském slohu, ke kterému se nová věž už nehlásí.

Čím víckrát obcí procházím, tím více si kladu otázku: co tím chtěl architekt říci?! Kdo takový paskvil schválil? Proč není v historii obce více detailů, a o kostele a hřbitově více?

Schematické planární pohledy mezi publikovanými fotografiemi vypadají jakoby patřily k jiné stavbě - alespoň podle mne působí vyváženě a patřičně. Napadlo mě, že něco podobného, jsem už viděl - a nemyslím tím jen italské historické kampanily, ale např. i hejčínský kostel v Olomouci (http://www.farnost-olomouc-hejcin.cz/historie.php).
Problém mám tedy s trojrozměrným řešením zakončení věže, tzn. válcovou lucernou a kuželovým zastřešením věže. Válcové zvonice i lucerny jsou raritní, většinou jde o nejrůznější typy hranolů). Podobnou kombinaci si vybavuju na prostějovské radnici, ale to je světská stavba (http://cs.wikipedia.org/wiki/Prost%C4%9Bjov).
Nenapadla mě analogie s minarety, ale s dětskými dřevěnými stavebnicemi - možná by vzhledem k maximální objemové simplifikaci stavby nebylo od věci jednotlivé geometrické útvary barevně odlišit. Vedle prvoplánového vizuálního efektu by to mohlo být i zdrojem výrazné a srozumitelné symboliky.