Lázeňský dům čp. 47, původně nazývaný Bílá Labuť, nyní Chopin, se nachází v centrální části Mariánských Lázní. Je součástí západní uliční fronty, která přiléhá k centrálnímu lázeňskému parku. Dobou svého vzniku (1819-1820) spadá do první etapy výstavby města - je to jeden z prvních 3 domů na Hlavní třídě. Od roku 1958 je zapsanou nemovitou kulturní památkou. Ve skutečnosti se jedná o 3 budovy a společný dvůr, přístupný domovním průjezdem.
Hlavní budova A, umístěná podél Hlavní třídy, byla původně určena k ubytování lázeňských hostů. Roku 1836 zde byla ubytována rodina polských šlechticů Wodziňských, jejichž hostem byl i skladatel Fryderyk Chopin, jehož jméno dnes dům nese. Budova byla mnohokrát upravována, přestavována přistavována. Uliční průčeli nese novogotickou výzdobu. Dvorní křídlo B z roku 1899 má novorenesanční podobu a zahrnovalo původně ubytovací jednotky, později kanceláře. Druhé dvorní křídlo C, původně z roku 1896 vybudované jako fotografický ateliér, bylo v 50. letech strženo a na jeho místě byla vybudována nová budova s tzv. Malou scénou, sálem pro cca 80 návštěvníků. Po vyhnání původních majitelů a znárodnění v letech 1952 – 1954 byla budova adaptována pro účely umístění Chopinova muzea a koncertního sálu. Další rekonstrukcí dům prošel v polovině 70. let 20. století.
Urbanistická role domu Chopin v organismu města je zejména ve svědectví stavebního vývoje. Zatímco oba sousední domy, stejně jako většina dalších v centru města, v průběhu epoch změnily svou podobu a byly až o dvě podlaží navýšeny, dům Chopin si zachoval své původní hmotové řešení, včetně tvaru střech. Důležitým prostorem je i veřejně přístupný dvůr. Tradičně se zde konají příležitostné společenské a kulturní akce, jejichž návštěvníci mohou využívat zázemí v domě. Jedná se tedy o cenný soubor, připomínající nejen podobu města těsně po jeho založení, ale i další stavební fáze jeho vývoje.
Projekt rekonstrukce byl zahájen studií v roce 2016 z důvodu havarijního stavu budovy B a celkové schátralosti. Realizace proběhla ve dvou etapách od roku 2020 s kolaudací v létě 2023. Cílem návrhu byla nejen obnova a oživení cenných architektonických prvků a detailů, ale především hledání funkční náplně a způsobu využití, aby dům nebyl jen statickou památkou, ale živým kulturně-společenským centrem. Kromě Chopinova muzea a sálu tak zahrnuje městské infocentrum, obnovenou Malou scénu, komunitní kavárnu a další klubové prostory, vše s bezbariérovým přístupem. Každá ze 3 hlavních budov si zachovává svůj charakter a svébytnost, což podpořilo i odstranění nepůvodních přístaveb a krčků.
V průběhu rekonstrukce byla provedena celková stavební obnova souboru, opravy či nahrazení dožilých prvků a konstrukcí, domovních technologií a dílčí úpravy funkčního využití. Součástí návrhu je i zlepšení komunikačních vazeb zejména s ohledem na zajištění bezbariérovosti celé budovy vybudováním dvou výtahů. Největší změnou prošla budova C, u které bylo obnoveno panoramatické okno do Malé scény, doplněné arkýřem, s doplněnou přístavbou nového vstupu a šaten.
Významnou součástí návrhu bylo doplnění dekorativních osvětlovacích prvků, jejichž autorem je ak. sochař
Laco Sorokáč.
Ondřej Tuček