Rekonstrukce tradiční jizerskohorské chalupy byla od začátku vedena snahou o skloubení požadavků designu, genia loci horské vsi a současného životního stylu investora. Figura domu na hranici pozemku, přímý kontakt s ulicí a největší lípa v Jizerkách na dvoře byly od počátku určujícími prvky návrhu.
Klasické rozdělení na denní přízemí a podkrovní ložnice se dobře vyrovnává s faktem blízkého kontaktu domu a jeho okolí, dichotomií společenské otevřenosti a relaxační intimity. Přístavky v intencích původních přílepků vstupu a mačkárny (jejíž komín využívá dvorní posezení u udírny) pomáhají artikulovat venkovní prostor – skrytou jižní terasu za kuchyní s výhledem do údolí a dvůr mezi domem a kolnou s různou kvalitou prostorů předzahrádky, posezení pod lípou a u udírny. Nové vikýře, tvarově i umístěním hledající inspiraci v tradici místních regionálních architektonických forem, rámují výhledy z podkroví do údolí a do koruny lípy. Les ve svahu za domem čeká na umístění trucovny do skalní rozsochy.
Pojednání exteriéru i interiéru je v souladu se vkusem stavebníka střídmé v paletě od tmavě šedé krytiny střechy a severního štítu domu přes přirozeně šednoucí prkna fasády k prosté kráse betonových a kamenných zídek a zdí.
Dům se nově otvírá dialogu s okolím, světlu, výhledům, majestátní lípě a dechberoucím scenériím okolí.