Ekologické centrum se nachází na úpatí Rychlebských hor mezi městem Javorník a obcí Bílý Potok v severozápadním výběžku bývalého Jesenického okresu, téměř při hranici s Polskem. Místo s pohnutou historií a velkou nezaměstnaností v současné době jen těžko hledá novou identitu. Tomuto hledání by mělo napomoci i Ekologické centrum Rychleby, které - až symbolicky - vzniklo na místě bývalé skládky, na kusu znehodnocené země. Centrum slouží pro pořádání denních i pobytových vzdělávacích programů zaměřených zejména na udržitelný rozvoj ve vazbě na historii regionu, environmentální programy, aktivní občanství a sociální vztahy.
Urbanistické a architektonické řešení
Na svažitém pozemku v blízkosti hlavní komunikace jsou navrženy dva samostatně stojící objekty, jejichž tvar, velikost a umístění zohledňují možnosti stavební parcely, orientaci ke světovým stranám a požadavky na nízkoenergetický standard, a to jak s ohledem na energetickou spotřebu a využití obnovitelných zdrojů, tak na využití ekologických stavebních materiálů. Vzájemné natočení dvou ortogonálních hmot dává celé kompozici jemnou dynamiku. Koncept obou objektů je založen na principu dvora - v objektu A zastřešeného (víceúčelová dvorana), v objektu B otevřeného (hospodářský dvůr).
Hlavní objekt A je umístěn ve střední části řešeného pozemku, se vstupem ze severovýchodu od příjezdové komunikace, která je zde rozšířena o parkovací stání určená pro návštěvníky centra. Dvoupodlažní, částečně podsklepená stavba čtvercového půdorysu s velkorysým proskleným atriem, kolem kterého je organizován veškerý provoz v budově, zahrnuje konferenční a přednáškové sály s kapacitou až 80 míst a stravovací zázemí, přičemž společné prostory (jídelna a foyer) jsou prostřednictvím prosklené, částečně ustupující fasády přímo propojeny s exteriérem. V druhém nadzemním podlaží jsou umístěny ubytovací jednotky (20 lůžek) a administrativní prostory, suterén je vyčleněn pro technické zázemí, kotelnu a sklad dřeva.
Provozní objekt B je navržen severovýchodně od hlavního objektu A, s hlavním vstupem z jihu a vedlejším vstupem a vjezdem do dvora ze severu. Částečně dvoupodlažní nepodsklepený objekt zahrnuje dílny, sklady, technické zázemí a ubytování orientované kolem otevřeného centrálního dvora; horní podlaží poskytuje ubytování ve čtyřlůžkových pokojích o celkové kapacitě 40 lůžek, v přízemí je doplněn dvoulůžkový pokoj pro tělesně postižené. Samotný pozemek je koncipován jako neoplocená travnatá plocha s ovocnou zahradou s místními původními kultivary stromů a keřů.
Stavebně-technické a materiálové řešení
Stavby jsou založeny na základových deskách z vodostavebného železobetonu na vrtaných velkoprůměrových pilotách. Objekt A je navržen jako částečně zděný z keramických tvarovek Porotherm (přízemí), částečně z dřevěného montovaného stavebního systému Thoma Holz 100 (patro). Rovněž fasáda objektu je opatřena dřevěným smrkovým obkladem na dřevěném roštu. Nosná konstrukce objektu B je v obou podlažích z keramických tvarovek, obvodové zdivo je omítnuto bílou, resp. červenou probarvenou vápennou omítkou. Nenosné příčky jsou z keramických tvarovek, případně z prefabrikovaných dřevěných panelů, případně sádrokartonové. Objekt A je zastřešen částečně plochou, částečně pultovou střechou tvořenou celodřevěným konstrukčním systémem Thoma Holz 100, objekt B má střechu pultovou, z železobetonu. Skladba střech je klasická, svrchní vrstva hydroizolace je přitížena kačírkem. Stropní desky a schodiště jsou železobetonové. Okna a prosklené stěny jsou dřevěné z lepených profilů upravených lazurou a lakem, zasklení venkovních oken je izolačním dvojsklem. Vnitřní dveře jsou převážně dřevěné voštinové, kde není požadavek požární odolnosti, zárubně převážně ocelové, ve společných prostorách dřevěné obložkové, v učebnách jsou navrženy dřevěné posuvné stěny, které mohou současně sloužit jako dělicí s možností složení. Veškeré klempířské výrobky jsou provedeny z titanzinkového plechu v provedení antracit, zámečnické výrobky jsou ocelové.
Skladby konstrukcí jsou navrženy s ohledem na požadavky standardů nízkoenergetických staveb. Součinitel prostupu tepla konstrukce střechy je 0,14 W/m².K¹, obvodového pláště se systémem Thoma Holz
0,20 W/m².K¹. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy je 0,33 W/m².K¹. Oba objekty jsou klasifikovány jako B - úsporné. Objekty jsou vybaveny kotlem na dřevo pro vytápění a přípravu TUV a tepelným čerpadlem bivalentně přiřazeným ke kotli. Navržený poměr dodávané energie na vytápění a ohřev teplé vody je 40% kotlem a 60% tepelným čerpadlem.