Od betonu k bitům a zpětNaše cesta k 3D tisku betonu nezačala u počítače, ale v reálném prostředí. Projekty
Between Conflicts nebo
Jamská byly prvními momenty, kdy jsme si ověřovali nejen technickou funkčnost, ale především
smysl a kulturní význam digitálně řízené výroby ve stavebnictví. Položily otázku: může být beton vnímán jako médium, které formujeme daty, nikoli bedněním? A můžeme navrhovat struktury, které nejsou jen statické, ale
parametrické a citlivé na kontext?
Enterprise na tyto otázky odpovídá. Jde o
první horní stanici lanové dráhy v Česku realizovanou technologií 3DCP v horských podmínkách – technologicky, konstrukčně i architektonicky náročný prototyp, který ukazuje, že digitální fabrikace už není experimentem, ale reálnou možností současné výstavby.
Jak popisuje
Mario Carpo ve své teorii
Second Digital Turn, nejde už jen o digitalizaci návrhu, ale o jeho
přímé propojení s výrobou. Masová customizace umožňuje vytvářet individuální, kontextuální a strukturálně racionální architekturu, která nemusí rezignovat na tvar, výraz a jemnost detailu.
Architektura: tvar, krajina a uživatelEnterprise je horní stanice lanovky v Kopřivné, jejíž forma reaguje na
morfologii Jeseníků a logiku skalních masivů. Nejde však o romantizující narážku na přírodu – geometrie vznikala z principů
topologické morfogeneze, které nahrazují tradiční členění stavby (stěna–střecha–fasáda) kontinuální „skořepinou“.
Objekt má maximální půdorysný rozměr 29 × 13,8 m a výšku v rozmezí 5–8,7 m. Je dvoupodlažní a částečně zapuštěný do svahu:
1. PP - technické prostory, zázemí, sanitární buňky
1. NP - veřejné infocentrum, pobytový prostor, výhledy, transparentní fasáda s ohýbaným sklem
3D tištěné stěny jsou bez
dekorativních patternů – jejich estetika stojí na „čisté vrstvené tektonice“. V místech důležitých orientačně či provozně jsou jemně deformovány, ohýbány či vytaženy do subtilních záhybů.
Jedním z ústředních motivů interiéru je téměř
jedenáctimetrový plně tištěný pult infocentra – subtilní perforovaná struktura, která propojuje ornament, strukturu, konstrukční logiku i technologii. Je výsledkem jak strukturální optimalizace, tak práce s krajinou jako inspiračním zdrojem.
Součástí objektu je
pochůzná střecha s vyhlídkou, venkovní terasa i organicky tvarovaná kontrolní kabina lanovky, vyrobená z tištěných segmentů s přidanou tepelnou izolací a zaobleným izolačním sklem.
Konstrukce: hybrid digitálního a klasického betonuObjekt je založen na skalním podloží. Nadzemní části využívají
kombinovaný nosný systém: prefabrikované 3D tištěné železobetonové prvky + monolitické části. Tištěné stěny pracují se systémem dutin, které se následně prolévají betonem. Vzniká tak
hybridní konstrukce, spojující digitálně tvarované bednění s klasickou betonáží a splňující všechny požadavky ČSN a eurokódů.
Stropy a střechy jsou vetknuty do tištěných stěn a doplněny o ocelové prvky. Nejzatíženější konzolové části stabilizují ocelové trojnožky.
Obálka splňuje tepelnětechnické normy, objekt dosahuje klasifikace
„velmi úsporná“ (PENB 90 kWh/m²·rok). Technologické zázemí zahrnuje rekuperaci, tepelné čerpadlo vzduch–voda a promyšlené vedení instalací bez porušování tištěných vrstev.
Výroba a montážVýroba probíhala v řízeném prostředí haly. Bylo vytištěno
55 segmentů – 48 základních stěnových prvků a 7 speciálních dílů pro kontrolní kabinu. Doba tisku jednoho segmentu se pohybovala mezi 90–180 minutami.
Použit byl materiál speciálně vyvíjený pro venkovní a horské prostředí: beton třídy C30/37 s vláknovou výztuží, úpravami soudržnosti vrstev a mrazuvzdornosti. Každý prvek procházel digitální kontrolou, exportem tiskových dat a verifikací kolizí.
Montáž byla logisticky přesně plánována tak, aby
přerušení provozu lanovky bylo jen mezi sezonami, tj. duben, květen. Kontrolní kabina byla osazena během jednoho týdne, tři týdny po založení byla lanovka opět v provozu.
Závěr: technologie jako kultura stavěníEnterprise není excentrický experiment. Je to
certifikovaná, provozně ověřená stavba, která dokazuje, že 3D betonový tisk je již plnohodnotnou součástí současné architektury – nejen technologickou kuriozitou.
Projekt ukazuje, že digitálně řízená výroba umožňuje navrhovat architekturu, která citlivě reaguje na místo a jeho specifický kontext, současně optimalizovat konstrukční a realizační procesy, posouvat estetiku bez ztráty racionální konstrukční logiky a v neposlední řadě přinášet veřejným stavbám novou hodnotu – jak v rovině funkční, tak kulturní a symbolické.
Enterprise přináší představu architektury jako
symbiózy technologie, krajiny a kulturní zkušenosti a otevírá cestu dalším stavbám, které mohou vznikat nejen rychleji a efektivněji, ale také citlivěji, přesněji a s větším respektem k prostředí i uživateli.
Jiri Vitek Architectural Workshop