Dnešní svět lze chápat jako neustálou změnu. Některé jsou tak závažné, že se nedají přehlédnout a ignorovat. Jako třeba kůrovec nebo válka. Ještě před třemi lety jsme jezdili na Vysočinu na houby, teď už není kam. Je třeba znovu sázet, lépe. Byli jsme zvyklí cestovat po celém světě, Covid nás nechal chvíli doma. Byli jsme zvyklí, že na stavbách pracují ukrajinští muži. Už ne. Musí bránit své domovy, a tím možná i naše domovy. Současné trendy v architektuře a designu čelí mnoha různým výzvám. Od metodických,
technologických, ekonomických,
až po sociální a politické. V
ICE jsme se začali poohlížet po nových možnostech inovací, kde by se dala uplatnit naše dlouholetá zkušenost s automatizací.
3D concrete printing (3DCP) se ukázalo jako zajímavý směr. Stavitelství a architektura jsou silně zanedbané obory, která se za posledních 60 let téměř nepodařilo inovovat a automatizovat.
Za posledních 10 let se vývoj ve výpočtové rychlosti počítačů tak posunul, že se komprimace dat stala obsoletní. Umíme pracovat s obrovským množství dat, umíme provádět simulace, používáme umělou inteligenci. V souběhu s těmito zásadními posuny v technologii se posouvá i ekonomické paradigma. Konflikt, který se odehrává v české architektuře je velmi zajímavý. Uzavřenost a konzervativnost vs inovace a česká zručnost a schopnost adaptace jsou zajímavé protiklady, které je třeba vyzvat k přehodnocení.
V posunu ekonomického a výrobního modelu se dostáváme k zcela nové rovnici. Modernistická a fordistická matematika přestává platit. V
aditivním designu je jedno kolik kopií vyrobíte. Není zde forma a kopie. Kopyto a Stavba. Každý výtisk je originál. Tedy cena každého modulu je podobná, přičemž každý může být svým způsobem jiný. Kontextualizovaný. Následně tedy nevytváříme finální statický model, ale spíše dynamický, animovatelný či parametrizovatelný. Uživatel se může stát spolukurátorem návrhu a na druhou stranu není omezen formou - cenou. Artikulované se nestává dražším. Design není za příplatek. Hranatý dům již není levnější než kulatý. Ale debata o budoucnosti architektury není o kruzích a čtvercích. Je o tom, jestli budeme trvat na starých formách, nebo využijeme získaných znalostí a zkušeností moderny a postmoderny a posuneme se do 21.století. Trvání na archetypech se vlastně stává novým formalismem.
V ICE Architects & Constructions jsme začínali testováním tisku na menších objektech jako je mobiliář, elementy zdí, sloupů a podobně. Unikátnost projektu tkví ve vývoji kompletního hardwaru a softwaru pro 3DCP, tj. vývoj tiskové hlavy, čerpadel, materiálu, sliceru i architektury.
Z prvních dotažených produktů vznikla linie Mies pro výstavu
Biomorphic Machines ve
vile Tugendhat. Pokračování vývoje bylo ovlivněno konfliktem na Ukrajině, kde jsme se rozhodli pomoci způsobem, kterým dokážeme. Místo laviček jsme začali navrhovat bariéry proti automatickým zbraním lehké a střední ráže.
MoDeSty - Modulární defezní systém. Digitální design ve spojení s aditivní technologií umožňuje vysokou
variabilitu a adaptaci produktu, schopnost okamžité
změny. Křivka masové produkce přestává platit, protože každá další kopie bude stejně drahá, zásadní je individualizace při stejné ceně.
MoDeSty.CheckPoint Pavillion pro
Designblok 2022Check point pavilion vychází ze systému
MoDeSty, který je navržen jako mobilní obranný systém. Systém je složen ze základních
komponentů a lze z něj skládat jednoduché bariéry, komplexnější zdi a objekty. Check point je objekt určený pro hlídky u infrastruktury, domů a cest, pro armádu, policii, celníky i obecné použití. Je složen z 7 různých komponentů. Pro Designblok vybavujeme jeho vnitřní stranu artikulovaným patternem s inspirací mezi lesem a secesí. Pro vytvoření finálního patternu jsme zvolili v současné době čím dál víc populární AI platformu Midjourney, která umožňuje generování obrázků pomocí textu. Prompt byl:
“ukrajinské děti schovávající se v secesním lese malované gustavem Klimtem a Alfonsem Muchou”. Výsledné obrázky jsme použili pro generování patternů tj. drah robota. Narativ byl důležitý nejen z politicko sociálního kontextu probíhajícího konfliktu, ale i z hlediska kontextu zahrady Uměleckoprůmyslového Muzea.
(Proto Secese, Klimt a Mucha). Rozdíl mezi vnitřkem a vnějškem upozorňuje na
konflikt, ve kterém se Evropa právě nachází. Zatímco co my popíjíme naše café latte se sojovým mlékem, posedáváme a lamentujeme po kavárnách, vedeme intelektuální debaty, téměř za našimi hranicemi probíhá válka.
Objekt byl během procesu modifikován. Původní checkpoint, který byl odvezen na Ukrajinu, po zasazení do kontextu místa, vykazoval nekontextualitu a konflikt, který nebyl systematický, ale spíše ignorační. Narativ moderny, kdy je jedno, kam jaký objekt umístíme, je pro naši tezi současné digitální architektury nevhodný. Bylo nutné objekt sestavit jiným způsobem, tak aby nesl stále prvky MoDeSty, ale uměl se přizpůsobit novému kontextu.
Pro umístění bylo uvažováno se čtyřmi apsidami, kde každá bude kontextualizovaná. Vstup do zahrady, byl původně konkávně artikulován, vstup do pavilonu byl od zahrádky restaurace, apsida na Rudolfinum obsahovala binární střílnu a část která vedla k fontáně byla rozvlněná záhyby, které se rozvíjejí i po výšce a manifestují možnosti 3DCP, poetičnost a roztančení hmoty. Vykonzolování stěny nejsou primitivní a vzhledem k použití vlastního materiálu výborně prezentují jeho vlastnosti. Výklon je více jak 20 cm, úhel kolem 15 stupňů. Celý objekt tím dostal velmi přesvědčivý výraz odkazující k narativu digitálního baroka 4.0.
Při montáži na místě zahrady se potvrdil náš předpoklad, že zahrada je velmi svěží a intimní prostor a i vzhledem k charakteru DesignBloku by uzavřený objekt, pouze s jedním vstupem, zahradu zabil a měl velmi negativní výraz. Rozhodli jsme se podpořit kontext místa a otevřít vrchlíky apsid tak, aby byly umožněny průchody a průhledy. Hlavní osa: vstupní brána - zahrádka kavárny, Kolmá osa Rudolfinum a relaxační část zahrady.
Sofy jsou umístěny tak, aby šlo dobře pozorovat západ slunce a v průhledu je patrná socha na sloupu u Rudolfina. V okolí objektu jsou umístěny prvky mobiliáře vycházející z taburetu a sofy Miese van der Rohe z vily Tugendhat. Prvky jsou z jednoho materiálu, velmi efektivní struktury
bez vyztužení. Strukturu tvoří klenba, která podepírá rovné části. Sofu a taburet jsme vytvořili i ve verzích bezpečnostních mobiliáru, tedy jsou vyplněny betonem tak, aby odolali nárazu automobilu. Mohou tedy sloužit jako ochranné prvky, nejen jako relaxační prvky městského interiéru.
Design se stává přidanou hodnotou, která nemusí prodražovat výsledek. Naopak, našimi designy ověřujeme, že organické tvary jsou strukturálnější a efektivnější, než naše modernistická představa.
Efektivita přírody je dokonalá, distribuuje materiál a sílu tam kde je třeba, nepřejídá se, neřeší depresi nakupováním, je manifestací radosti a života.
Stejně tak nová architektura by měla otevřít cestu k radostnějšímu bytí a pochopení našeho soužití mezi sebou, s planetou, se zdroji, což reflektuje i naše značka Coral.
Je na čase se skutečně efektivně zaměřit na citlivé využívání energií, cyklické procesy, využívání dobré orientace ke slunci, přírodě, vodě. Efektivní strukturu nejen pro naši vlastní budovu, ale i pro celek ve kterém žijeme, od ulice, rizomu, clusteru, obce, města, země. A to je naše mise: towards the new architecture in synergy with planet Earth.