Železniční stanice Santa Lucia se nachází v centru města ve čtvrti Cannaregio, na západním konci Grand Canalu. Jedná se o jednu z největších a nejrušnějších stanic v Itálii, odjíždí odsud nejen vnitrostátní spoje, ale i vlaky mezistátního charakteru. Denně tudy projde 82 000 lidí a projede 450 vlaků. Na stanici navazuje most
Ponte della Costituzione od architekta
Santiaga Calatravy, který ji spojuje s autobusovým nádražím. S pevninou je nádraží spojeno starodávným mostem přes lagunu z roku 1846, vedoucím souběžně se silničním mostem Ponte della Libertà.
Původně na místě dnešního nádraží stával kostel a klášter. Když se ale začala stavět nová železnice, byly obě stavby v letech 1861 až 1863 zbořeny. Na památku kostela byla stanice pojmenována Venezia Santa Lucia.
Současná struktura je výsledkem řady projektů, které začal v roce 1924 racionalistický architekt
Angiolo Mazzoni. Přes 10 let studoval možná řešení a vypracovával plány pro stavbu nádraží. V roce 1934 byla vyhlášena soutěž, kterou vyhrál se svým návrhem architekt
Virgilio Vallot. Jeho projekt však zůstal pozastaven až do roku 1936, kdy byla výstavba centrální části budovy pro cestující svěřena oběma architektům dohromady. Konečné řešení bylo dokončeno o několik let později v roce 1952 podle návrhu architekta
Paola Perilliho.
V listopadu 2009 začala renovace stanice, zahrnující lepší organizaci prostoru, dopravy a obnovu některých architektonických prvků. Cílem zásahu je nejen optimalizace prostoru a oblastí určených veřejnosti, ale i reorganizace vnitřního tranzitního toku. Rekonstrukční práce vedly k otevření nových průchodů, které usnadní pohyb cestujících a rychlý přístup k nástupištím.
Anna Kotlabová