Pekárna a kavárna Paneolit jsou součástí širšího konceptu Pekárenský dvůr, který Studio Identity Designers navrhovalo komplexně – od architektonického řešení až po interiéry jednotlivých provozů.
Projekt Pekárenský dvůr vznikl v městské části Brno-Zábrdovice, na místě, kde se před 100 lety zrodily první brněnské pekárny. Paměť parcely se tak stala přirozeným východiskem celého návrhu.
Už na samém začátku bylo jasné, že koncept nemůže zůstat jen v rovině symbolu. Společné prostory pro rezidenty i komerční část domu musely tuto historii nést dál v reálné, každodenní podobě. Pekárenský dvůr proto nemohl existovat bez pekárny jako své neodmyslitelné součásti.
Nakonec zde našla svůj nový domov pekárna Paneolit – současná interpretace původní funkce místa, která přirozeně propojuje minulost s dnešním životem rezidenčního komplexu.
Prostory pekárny a kavárny jsou přirozeně propojeny se vstupním lobby rezidenční části domu, recepcí a rezidenčním loungeem. Vzniká tak plynulá sekvence veřejných a poloveřejných prostor, kde se sezení v lounge přirozeně prolíná s kavárnou a rozšiřuje její atmosféru i do dalších částí objektu.
Paneolit je značka, jejíž název v sobě nese celý příběh. 'PAN' jako chléb a 'NEOLIT' jako období, kdy se jeho výroba stala základem civilizace. Právě tento návrat k počátkům, k podstatě a k elementárním principům pekařství se stal nosnou myšlenkou našeho architektonického přístupu.
Chléb je v prostoru vnímán jako hlavní aktér. Interiér mu proto vědomě ustupuje a vytváří jednoduché, surové pozadí, které mu umožňuje vyniknout. Přiznané betony, cihlové obklady a černé stěny tvoří neutrální rámec, na němž kontrastně vystupuje přirozená oranžovo-žlutá barva křupavé kůrky. Právě chléb se tak stává hlavním vizuálním i významovým akcentem celého prostoru.
Materiálový jazyk je záměrně elementární a pravdivý. Volně stojící nábytek, zejména stoly, je navržen ze surového, neopracovaného kamene s nepravidelnými tvary a přirozenými hranami. Jejich hmotnost a nedokonalost odkazují na práci s přírodním materiálem bez snahy o jeho estetizaci. Minimalismus zde neslouží jako styl, ale jako nástroj soustředění pozornosti – na jídlo, vůni a samotný proces.
Atmosféra prostoru má působit příjemně, teple a otevřeně, avšak bez zbytečné dekorativnosti. Hlavním motivem, který propojuje pekárnu i kavárnu, je sušené obilí. Jako tichá, téměř archetypální dekorace připomíná úplný začátek celého cyklu – původ chleba, vztah k půdě a k surovině. Interiér tak funguje jako přirozené pokračování filozofie značky Paneolit: nenápadný, soustředěný a ukotvený v podstatě.