Kaple sv. Josefa ve Slavětíně

Jednolodní kaple sv. Josefa v malé obci Slavětín na okraji Jestřebích hor byla vystavěna v roce 1911. Po 2. světové válce byli její německy mluvící stavitelé a uživatelé odsunuti. Kaple byla využívána sporadicky a postupně chátrala. Stav 100 let po vzniku tehdy již odsvěcené kaple byl na první pohled beznadějný. Zcela pohlcen okolní náletovou zelení, střecha i krov zničené, strop po masivním zatékání v několika místech propadlý, interiér zdevastovaný.
V roce 2018 se podařilo stavbu v dražbě koupit úspěšnému trutnovskému podnikateli a Slavětínskému usedlíkovi Rudolfu Kasperovi a jeho ženě Renatě Kasperové. Ti se na nás obrátili s úžasným zadáním: zachránit a kultivovat kapli a její bezprostřední okolí, vytvořit místo pro setkávání a zároveň prostor pro umělecké instalace, komorní koncerty a další kulturní akce. Od počátku jsme souzněli v názoru na princip architektonického řešení. Cílem nebylo vrátit se zpět v čase a vytvořit repliku původního stavu, ale s úctou a v harmonii s původní stavbou navrhnout jedinečný soudobý výstavní a koncertní prostor v minimalistickém architektonickém pojetí.
Byl odstraněn strop i kůr nevhodně přetínající okna, těžký a zcela zničený krov s vaznými trámy a kleštinami byl nahrazen novou vzdušnou krokvovou konstrukcí s ocelovými táhly a prkenným pobitím opatřeným bílou lazurou. Chybějící okenní výplně jsme nahradili tenkými hliníkovými okny s izolačním dvojsklem a pískovcovými parapety, které vhodně doplňují původní zachované kamenné prvky- ostění hlavních dveří a průběžný schodový stupeň oddělující loď od presbytáře. Po podřezání zdiva a vložení hydroizolace byly zdi opatřeny novými omítkami a vzniklo nové podlahové souvrství s povrchem z litého průmyslového betonu a vloženým elektrickým vytápěním. Do betonu byl přimícháván bílý cement pro docílení světlejšího odstínu. Styk stěny a podlahy byl po celém obvodu kaple řešen zapuštěným žlábkem, který umožní úklid a údržbu podlahy bez nutnosti soklového nátěru či obkladu stěny a zároveň při koncertech nabízí univerzální trasu pro dodatečné kabelové rozvody ozvučení a scénické osvětlení, které tak nebudou rušit celkový dojem.
Při zadní stěně lodi byl vytvořen úzký ocelodřevěný kůr přístupný po strmém schodišti sestávajícím z konzolovitě uchycených jednotlivých stupňů, kůr je doplněn minimalistickým skleněným zábradlím.
Do zachovaného a repasovaného pískovcového portálu byly na původní ocelové zápustné trny navrženy nové dvoukřídlové dubové dveře s dílčím prosklením– soudobé a přesto souznějící s historickým tvaroslovím. Předsíň kostela je od lodě oddělena rozměrnými posuvnými bezrámovými skleněnými dveřmi, které umožňují ničím nerušený průhled návštěvníků do kaple při zachování bezpečnosti instalovaných uměleckých děl.
Osvětlení lodi a presbytáře kaple musí být s ohledem na výstavní a koncertní činnost naprosto flexibilní. Tříokruhová napájecí lišta přesně ukončující obvodovou linii zdiva je osazena reflektory, které nasvětlují prostor nepřímo přes vybělené pobití i přímo na umělecké instalace a mohou se kdykoliv doplňovat, měnit polohu a regulovat intenzitu světla.
Prostor věže byl zevnitř očištěn od omítek a povrch přiznaného režného zdiva byl konzervován protisprašujícím nátěrem. V původní schránce ve tvaru koule pod křížem na věži byla při stavbě nalezena zaletovaná nádoba z doby vzniku kaple. Uvnitř byl vzkaz starosty Josefa Kaspera (neuvěřitelná náhoda shodného jména bez příbuzenského vztahu k rodině investora) pro budoucí generace. Kopie německy psané listiny s českým překladem a novým vzkazem manželů Kasperových do dalších staletí byl uložen v nerezové schránce do nepřístupného místa ve vrcholu krovu věže.
Interiér korunuje umělecká drátková instalace akademické sochařky Veroniky Psotkové vytvořená volně na motivy oltářního obrazu sv. Josefa s Ježíškem. Ta odkazuje na známé barokní kompozice soch a obrazů okolo oltářních obrazů a přitom je svým pojetím zcela nová. Autorka hravě umisťuje postavy andělů na parapety oken a táhla krovů, a i přes značné množství ztvárněných postav zachovává v interiéru lehkost a vzdušnost.