Jednačtyřicetiletý Go Hasegawa, který založil svoji praxi již v roce 2005, se stále řadí k mladší generaci japonských architektů. Jeho minimalistické stavby pracují s netradičními dispozicemi, nezvyklými proporcemi a nečekanými zážitky. Hasegawa má bohaté zkušenosti s výukou na evropských univerzitách ve švýcarském Mendrisio a norském Oslo, ale na dokončení první realizace jsme v Evropě čekali až do minulého roku, kdy na severu Itálie vznikla jeho drobná kaple.
Kaple se nachází na městském hřbitově situovaném na předměstí patnáctitisícového Guastalla ležícího mezi Mantovou a Modenou. Celý projekt sponzorovala a také vyrobila místní firma Pibamarmi zaměřující se koupelnové výrobky z mramoru a spolupracující s řadou světových architektů (Souto Moura, Campo Baeza, Aires Mateus,... ). Objekt s původním názvem 'Bright cloister' (Zářivý klášter) byl nejprve v roce 2017 vystaven na mezinárodním veletrhu Marmomacc a posléze převezen na západní nádvoří 'Giardino delle Rimembranze' hřbitova v Guastalla.
Třináctihraný půdorys je složen ze dvanácti identických mramorových bloků. Jeden díl zůstal vynechán a je pouze zaklenutý, aby se do kaple dalo vstoupit. Na stavbu kaple byl použitý mramorový blok o rozměrech 2 x 2 x 3 metrů z portugalského města Estremoz. Následně byly z masivu vyřezané desky tlusté 38 centimetrů, do nichž stroje vyfrézovaly niky. Tloušťka zadní stěny se snížila na pouhých 10 milimetrů. Přes mramorovou desku tak mohou prosvítat sluneční paprsky a lze vnímat odlišnou teplotu kamene.
Hasegawa se nechal inspirovat 'nicchia facciata' (fasádními výklenky), do nichž jsou umísťovány sochy světců. Vychází z prvků důvěrně známých evropskému prostředí, ale interpretuje je z japonské perspektivy. Hasegawa v každém ze dvanácti identických elementů slučuje okno, lavici a niku do jediného prvku. Uprostřed kaple pak leží černý plechový taburet.
Kruhová stavba je umístěna do čtvercového dvora vybudovaného ve druhé polovině minulého století. Dvouposchoďová železobetonová konstrukce neoplývá žádnými zvláštními architektonickými kvalitami. Zářivá mramorová kaple usazená do kruhové zenové zahrady z bílých oblázků působí nadpozemsky. Z frézami dokonale opracovaných segmentů však při bližším styku nepociťujete trpělivou a soustavnou řemeslnou práci jako u historických památek, na které se kaple odkazuje. Neboť se jedná o velmi čerstvou realizaci, nestačily se na kapli zachytit otisky užívání, postupného ohlazování hran s příslibem krásného stárnutí. Opakování stejných forem posiluje hru světla a stínu. Jednoduché tvary funerální stavby nerozptylují při rozjímání. Kaple většinou navštěvujete sami, abyste v klidu pobyli se svými myšlenkami. Pokud se uvnitř stísněné kaple setkáte s dalšími lidmi, tak si ihned připadnete bližší. Posezení v nikách však zároveň udržuje dostatečný pocit intimity.
Jízlivý návštěvník by mohl pobyt v kapli přirovnat k trénování pobytu v rakvi nebo ve vaně postavené na výšku. Z opačné perspektivy však může spatřovat, že návštěvníci posedávající v kamenných výklencích jsou situování do pozice světců vystavených v nikách. Výsledný objekt, který zvenku připomíná kamennou hrobku, nabízí uvnitř zcela opačnou atmosféru zaplněnou denním světlem a čerstvým vzduchem.