Kinokavárna

Vybudování „Kinokavárny“ v kině Varšava v Liberci je výsledkem občanské aktivity, která se snaží opravit zchátralou budovu posledního kamenného kina v Liberci a vytvořit v něm spolkový dům. Krásná budova byla navržena v roce 1922 libereckými německými architekty Effenbergerem a Noppesem v tehdejším módním stylu art-deco. Investorem byl osvícený podnikatel Franz Sieber. Třípatrová částečně podsklepená budova kopíruje svah ulice Frýdlantské a zároveň důmyslně propojuje o dvě podlaží rozdílné výškové úrovně ulic Mariánská a Frýdlantská. První dvě patra sloužila kinu, v podkroví byla autodílna. Tento progresivní funkční model byl inspirován americkým vzorem. V průběhu 20. století byla budova na pozadí významných politických změn, kterými prošlo hlavní město tehdejších Sudet-Reichenberg, několikrát rekonstruována, významněji naposledy v 60. letech 20. století. Zdobné prvky na fasádě byly odstraněny, funkční systémy přirozeného odvětrávání necitlivě zazděny, došlo k dalším často nevratným škodám. Výsledkem byl nelichotivý stavebně-technický stav, podtržený uzavřením kina v roce 2008, kdy město Liberec přestalo jeho provoz dotovat, protože komerčně neobstál v konkurenci s nově vybudovanými multiplexy.
V roce 2012 se v atmosféře, kdy město Liberec chtělo poslední kamenné kino ve městě prodat, zformovala skupina angažované veřejnosti, která založila spolek „Zachraňme kino Varšava“. Ačkoliv se úplnému prodeji bohužel nepodařilo zabránit, prodána byla vrchní část budovy, pizzerie Maškovka, spodní část budovy - kinosál, foyer a balkon si spolek od města Liberec pronajal a začal kino v provizorních podmínkách, kdy se netopilo, rozvody sítí technické infrastruktury byly v havarijním stavu a veškeré dřevěné konstrukce v sále byly napadeny dřevokaznou houbou, provozovat a připravovat rekonstrukční práce.  Zastupitelstvo města rozhodlo o  alokaci části peněz utržených z prodeje restaurace, 1,8 milionu Kč, na rekonstrukci objektu kina. Město Liberec ve spolupráci se spolkem zorganizovalo veřejnou zakázku na opravu foyer.  Částka bohužel zdaleka nebyla dostatečná, a tak byla rekonstrukce dokončena za vydatné podpory dalších subjektů. Kromě finanční pomoci to byly sponzorské dary a také obrovské nasazení desítek dobrovolníků, které dovedly práce k jejich ukončení.
Tři z pěti členů spolku jsou praktikujícími architekty a vypracovali plány rekonstrukce foyer na kavárnu. Celý projekt byl od počátku postaven na snaze propojit staré s novým a ke kultivované stavební meziválečné struktuře přidat novou kvalitativně odpovídající vrstvu. Bylo zapotřebí odstranit škodlivé nánosy z minulosti, zároveň však bylo záměrem zachovat všechno cenné, co z minulosti zbylo a konečně přidat ke stavebnímu dílu prvky zcela současné. A tak byly odstraňovány stěny, které bránily větrání do anglických dvorků, byly obnoveny vlysy na stěnách. Jemná hra obloučků na podhledu stropu byla korunována původními repasovanými svítidly, která byla nalezena pod pódiem. Dominantou prostoru kavárny se stal masivní bar s deskou z osmicentimetrové liberecké žuly, k uličnímu parteru nastavily vlídnou tvář kolemjdoucím nové masivní dubové dveře s mosaznými prvky a skleněnými fazetkami. Veškeré práce byly prováděny s maximálním zřetelem na ducha stavby, který prostupuje celek i její jednotlivé detaily.
Snahou bylo poučení z historie, ne její adorace, ale ani její popření. Rekonstrukce tak obohatila historické stavební dílo o současné prvky a snažila vyhnout se pokleslým stavebním zásahům, kterých jsme dnes tak často svědky jak na rovině stavební, tak na rovině architektonicko-výtvarné. Velká část stavebních a projekčních prácí byla dokončena díky obrovskému úsilí desítek dobrovolníků, kteří pracovali bez nároku na honorář. Svým nasazením pro věc potvrzují občanskou poptávku po smysluplnosti existence spolkového domu ve městě, ve kterém žijí.

Na realizaci se podíleli při dobrovolných brigádách: Tereza Bartošová, Vít Beneš, František, Bielik, Marie Čáslavská, Petra Dobešová, Jana Dřevěná, Zdeněk Dřevěný, Pavel Exner, Martina Fišerová, Anna Fürstová, Barča Havrdová, Kateřina Hejralová, Rudolf Hůlka, Jiří Hořínek, Tobiáš Hrabec, Sára Kordová, Jiří Kozák, Wojciech Lesiak, Tereza Lešniovská, Jiří Novotný, Jan Novák, Jan Odvárka, Martin Odvárka, Vanessa Paskovská, Ondřej Pchálek, Pavel Petr, Lenka Procházková, Michal Prokop, Tomáš Prokop, Jitka Proušková, Kája Pánková, Anežka Straková, Tomáš Stránský, Věra Střižíková, Verča Sulková, Kamil Jan Svoboda, Ondřej Synek, Markéta Tůmová, Anna Volková, Tomáš Votoček, Jan Vrabec, Anna Žihlová