Komunitní centrum

Při hledání architektonické formy jsme stáli před úkolem, aby jednoduchá a neokázalá stavba, odpovídající svému poslání, působila přiměřeně v sousedství administrativních budov zcela jiného měřítka. I do té doby v areálu nejmenší budova wellnes klubu Brumlovka je stavbou mnohem větší. Jako prostředek pro vyrovnání se s měřítkem okolních staveb jsme nalezli velkorysý formát jediného "okna" do pronaos, exteriérového krytého prostoru před vstupem. Jeho horizontální proporce je přímo odvozena z elementárního hranolu celého objektu, obdobně horizontálního. Okno je hlavním motivem severní fasády i celého domu, postavy lidí za ním procházející nebo postávající jsou od městského ruchu částečně kryty za žaluzií z bambusových keřů.
Srdcem budovy je sál - v tom se odehrává základní život církve - bohoslužby, křty a další obřady. Sál je otevřen i jiným aktivitám - koncertům, přednáškám apod. Do jeho prostoru je vložen balkon, přístupný z prvního patra foyeru. Sál modlitebny potřebuje při určitých programech i rozdílné množství denního světla, to poskytuje střešní trojúhelníkový světlík a velké okno v čele.
Další náplní domu jsou aktivity a kurzy pro veřejnost. Ty probíhají v  klubovnách navržených okolo dvoupodlažního foyeru před sálem. Samostatnou část domu tvoří mateřská školka v obou podlažích objektu a byt kazatele.
Základní bílá barva stavby přechází v pronaos do dlažby ze světlého travertinu, která pokračuje dál do interieru foyeru. Světle tonované barvy pak prochází až do modlitebny, jsou zde neseny podlahou, akustickými obklady a nábytkem ze světleného buku.