Kostel blahoslaveného Odorika z Pordenone

Chiesa del Beato Odorico da Pordenone

Kostel blahoslaveného Odorika z Pordenone
Autor: Mario Botta
Řízení stavby:Piero Beltrame, Giorgio Raffin
Adresa: Via Beata Domicilla 2, Pordenone, Itálie
Investor:Parrocchia di Beato Odorico di Pordenone
Projekt:1987
Realizace:1988-92
Užitná plocha:1020 m2
Plocha pozemku:3800 m2
Obestavěný prostor:8800 m3


Blahoslavený Odorik z Pordenone (též Oldřich, Čech z Furlánska) byl středověký mnich, misionář a autor cestopisu, který četl i Kryštof Kolumbus. Byl synem vojáka Mattussiho, který sloužil ve vojsku Přemysla Otakara II. na italském území, které bylo ve 13. století součástí českého království. Odorik se narodil se ve městě Pordenone, v patnácti letech vstoupil do františkánského řádu a po přípravě nastoupil dráhu misionáře. 1300-14 putoval po Turkestánu. 1316-30 byl vyslán do Persie. Číny. Stal se prvním známým Evropanem, který se dostal do Tibetu a jeho spis sloužil jako hlavní zdroj informací o tomto místě až do konce 18. století. Po návratu do františkánského kláštera v Pordenone v roce 1330 sepsal všechny Odorikovy zážitky řádový kněz Guillelmus de Solana. Tyto zápisky chtěl Odorik předat tehdejšímu papeži v Avignonu, ale po cestě ho v Udine zastihla smrt a byl pohřben v místním kostele Panny Marie Karmelské.
číst dále
Mario Botta navrhl několik kostelů, kaplí a dalších sakrálních staveb nejen v Evropě. Jeho sakrální stavby jsou často charakteristické jednoduchými geometrickými tvary, symetrií a přírodními materiály jako je dřevo, kámen nebo sklo. Bottovy stavby jsou navrženy tak, aby byly propojené s okolní krajinou a aby dokázaly vyvolat pocit klidu a harmonie.
Kostel Chiesa del Beato Odorico da Pordenone je zasvěcen blahoslavenému Odoricu z Pordenone, františkánskému misionáři, který v 14. století cestoval na Dálný východ.

Kompozice
Vyznačuje se jednoduchou a kompaktní kompozicí, dle architekta budova tvoří jakýsi městský sokl, který se skládá z arkádové promenády, vnitřních prostor a horní části kostela ve tvaru komolého kužele. Centralita půdorysu se propisuje z vnějších čtverců do vnitřních kružnic, a to ať už v hlavní lodi, či v půdorysu atria. Obvodová kolonáda obklopuje celý kostel a vytváří intimní dimenzi, která působí jako prostorový filtr vůči okolnímu prostředí. Uvnitř atriového portika přerušuje v hlavní ose průčelní stěny její kontinuitu puklina, na jejímž vrcholu jsou kostelní zvony, a zároveň slouží jako vstup do interiéru. Vnější obraz chtěl architekt zachovat co nejjednotnější, aby tak zdůraznil právě ten jednoduchý charakter, ve srovnání s fragmentací celého okolního městského kontextu. Vnitřní prostor se odehrává pod centrálním kónickým objektem a mezi nízkými obvodovými prostory, které se zvenku sbíhají v obvodu obdélníkového tvaru, který vymezuje celý komplex.

Kontrast
Dle některých zdrojů by právě výškový kontrast mezi hmotami mohl znamenat právě dva aspekty křesťanské víry, aspekt pozemský a aspekt nebeský, které jsou propojeny malou škvírou.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Kostel blahoslaveného Odorika z Pordenone od Maria Botty
Vladimír Procházka
22.07.23 06:08
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Mario Botta