Krematorium Kakamigahara leží v japonské prefektuře Gifu. Organicky zvlněná stavba nahradila původní zašlé krematoria za místo, kde lze důstojně složit nebožtíkovi poslední poctu. Ito svůj koncept popisuje jako „proměnu typizované strnulosti do tekoucího organického prostoru, který věstí nekonečné množství nových možností ve vzájemném vztahu mezi architekturou a lidmi.“ Ito hledal takovou formu, která by stavbu dematerializovala, a konstrukci, která by promlouvala klidně a vyrovnaně. Inspiraci nakonec našel ve zvolna plujících mracích na obloze a tento obraz přenesl do železobetonové skořepiny spočívající na dvanácti kónických sloupech. Zastřešení krematoria zapadá do obrazu okolních kopců. Obzvlášť v zimě, kdy jsou vrcholky pokryté sněhem, je harmonie krajiny se zvlněným bílým betonem dokonalá. Přestože se forma tváří nespoutaně, tak její tvar vychází z přesně určeného algoritmu vytvořeného výběrem optimálního strukturálního řešení. Ito konstrukci přirovnává k rostlinám, které docilují velice komplexních výsledků překvapivě jednoduchými prostředky. Konečné formy bylo na stavbě dosaženo za pomocí dřevěného bednění, na které se uložila ocelová síť postříkaná betonem. Aby co nejvíce vyzněly křivky 20 cm silné železobetonové desky, tvoří většinu obvodového pláště bezrámově osazené tabule jednoduchého skla.