Lázně Ginzan 'Shirogane-yu'
Malé lázně slouží místním obyvatelům a návštěvníkům malebného lázeňského údolí, v němž se nachází tradiční ryokany (dřevěné hostince budované od 17. století). Nepravidelný malý pozemek od řeky Ginzan dělí pouze úzká cesta lemující břeh. Úkolem projektu bylo prostřednictví nových prostorů ještě více zesílit propojení všech tří prvků (ulice, řeky a domu). Návrh minimalizuje vzájemné odloučení uměle vytvořených a přírodních prvků. Výsledné rozvržení však udržuje hranice mezi příslušnými funkcemi, aby odpovídající prostory mohly na sebe reagovat a ovlivňovat se. Obvodový plášť lázní se skládá z tenkých dřevěných pásů, které stírají přechod mezi vnitřkem a vnějškem a tvoří jej nejednoznačným a více propustným. Použití dřeva nepředstavuje jen pokračování v tradici japonských staveb, ale zároveň Kumovi umožnilo vzájemně oddělit prostory, aniž by blokoval vzájemné pohledy mezi nimi.
Lázně Ginzan jsou veřejným lázeňským domem pro místní obyvatele a návštěvníky historicky významné lázeňské oblasti v hlubokém údolí řeky Ginzan, kde se nachází 20 dřevěných ryokanů. Kvůli stísněným pozemkům jsou dřevěné stavby vysoké 3-4 poschodí, což v porovnání s ostatními japonskými regiony, kde převládá horizontální architektura, vytváří jedinečnou scenérii. Místo pro vybudování lázní bylo velmi stísněné. Šířka přístupové komunikce měří jen 2 metry. Také hloubka pozemku se pohybuje od 2 do 6 metrů.
Cítili jsme tak velkou potřebu navrhnout prostory, které by komunikovaly s okolní přírodou řeky, koridorem cesty a architekturou původního Onsenu. Pokud by se návrh oddělil od cesty silnou stěnou, pak by oba prostory ztratily dojem celkové hloubky a vznikla tísnivá atmosféra. Bylo jasné, že oddělení mezi přírodou a architekturou musí být co nejvíce nejasné, ale stále umožňovalo vzájemnou souhru i vymezení funkčních hranic. Náš návrh tak namísto zdi využívá dřevěné žaluzie, které pomáhají sloučit architekturu s ulicí a řekou. Kromě toho se předpokládá, že žaluzie budou posuvné, čímž vytvoří řadu variant přechodů mezi ulicí a architekturou. Pro uzavřenou i otevřenou variantu jsme navrhli systém dvojice posuvných žaluzií, které umožní navodit různé atmosféry. Zatímco první žaluzie jsou ze dřeva a upomínají na tradiční japonskou architekturu, tak druhá vrstva je vytvořená z akrylátu, čímž zaručuje nezbytný pocit pocit oddělení při zachování požadované průsvitnosti.
Naši cílem bylo vytvořit architekturu bez potřeby stěn pouze prostřednictvím otvorů. Vnitřní prostor je určován pomocí otvorů než stěnami, které jsou zde upozaďovány a v tradiční japonské architektuře je jimi dokonce opovrhováno. Vnitřní uspořádání je lehké a uvolněné, aby mohly vzniknout různorodé prostorové kvality pro smyslové prožitky. V obklopení pevnými těžkými stěnami mám problémy s dýchání, zatímco v prostředí vytvořeném otvory se naopak cítím povznesen.
Alini Luigi: Kengo Kuma. Opere e progetti, Mondadori Electa, Miláno 2005, s.195
Lázně Ginzan jsou veřejným lázeňským domem pro místní obyvatele a návštěvníky historicky významné lázeňské oblasti v hlubokém údolí řeky Ginzan, kde se nachází 20 dřevěných ryokanů. Kvůli stísněným pozemkům jsou dřevěné stavby vysoké 3-4 poschodí, což v porovnání s ostatními japonskými regiony, kde převládá horizontální architektura, vytváří jedinečnou scenérii. Místo pro vybudování lázní bylo velmi stísněné. Šířka přístupové komunikce měří jen 2 metry. Také hloubka pozemku se pohybuje od 2 do 6 metrů.
Cítili jsme tak velkou potřebu navrhnout prostory, které by komunikovaly s okolní přírodou řeky, koridorem cesty a architekturou původního Onsenu. Pokud by se návrh oddělil od cesty silnou stěnou, pak by oba prostory ztratily dojem celkové hloubky a vznikla tísnivá atmosféra. Bylo jasné, že oddělení mezi přírodou a architekturou musí být co nejvíce nejasné, ale stále umožňovalo vzájemnou souhru i vymezení funkčních hranic. Náš návrh tak namísto zdi využívá dřevěné žaluzie, které pomáhají sloučit architekturu s ulicí a řekou. Kromě toho se předpokládá, že žaluzie budou posuvné, čímž vytvoří řadu variant přechodů mezi ulicí a architekturou. Pro uzavřenou i otevřenou variantu jsme navrhli systém dvojice posuvných žaluzií, které umožní navodit různé atmosféry. Zatímco první žaluzie jsou ze dřeva a upomínají na tradiční japonskou architekturu, tak druhá vrstva je vytvořená z akrylátu, čímž zaručuje nezbytný pocit pocit oddělení při zachování požadované průsvitnosti.
Naši cílem bylo vytvořit architekturu bez potřeby stěn pouze prostřednictvím otvorů. Vnitřní prostor je určován pomocí otvorů než stěnami, které jsou zde upozaďovány a v tradiční japonské architektuře je jimi dokonce opovrhováno. Vnitřní uspořádání je lehké a uvolněné, aby mohly vzniknout různorodé prostorové kvality pro smyslové prožitky. V obklopení pevnými těžkými stěnami mám problémy s dýchání, zatímco v prostředí vytvořeném otvory se naopak cítím povznesen.
Kengo Kuma, 2001
0 komentářů
přidat komentář
