Lebenski

Apartmánový dům Lebenski stojí osamoceně na okraji horského lesního pásma, za kterým se majestátně tyčí štíty Vysokých Tater. Jeho výlučná pozice v lokalitě Horného Smokovce příznačně zvané Pekná vyhliadka z něj dělá dominantu viditelnou už od Popradu. I proto bylo snahou architektů, aby v prostředí působil klidně a pozornost přitahoval svou formální jednoduchostí a čistotou.

Jméno Lebenski odkazuje k původní zotavovně Nový život postavené na počátku 60. let 20. století. Objekt, který od 90. let chátral a ztrácel architektonické i funkční kvality, zakoupila společnost Bukna & Laurinčík a v roce 2023 započala jeho kompletní přeměnu na apartmánový dům, kterou svěřila studiu atrium architekti. Navázali tím na předchozí úspěšný projekt v Dolném Kubíně, nominovaný na cenu CEZAAR.

Rámec pro rekonstrukci určily jednak přísné regulace Národního parku TANAP a města Vysoké Tatry, jednak zadání investora na maximální využití všech prostor. Záměrem architektů bylo navrátit stavbě účelnou eleganci inspirovanou architekturou tatranského horského hotelu. Ubytovací kapacitu nového apartmánového domu navýšili zobytněním podkroví a suterénu, přičemž původní výška, zastavěnost i silueta domu zůstala zachována.

"Možnost pracovat v prostředí architektury Vysokých Tater není typologie, se kterou se setkáváme každý den. Lokální tatranská architektura je historická vrstva vznikající od dob Rakouska-Uherska. Najdeme v ní vlivy ze Švýcarska, Itálie i Budapeště, ale zároveň kořeny místního prostředí a folklóru. Je to důležitá archi- tektonická stopa Slovenska a práce v tomto kontextu pro nás byla zajímavá výzva, za kterou jsme vděčni."

Původní železobetonová konstrukce trojpodlažní budovy byla při rekonstrukci odhalena až na nosný skelet a staticky přeřešena zejména v podkroví a suterénu. Největší výzvou projektu bylo zobytnění suterénu, a to i pod nově řešenou terasou. Ta byla původně umístěna přímo na terénu, proto musela být po stranách rozšířena a doplněna o systém nových základů. Apartmány jsou zde řešeny jako dvouúrovňové, aby byla zajištěna optimální světlá výšky.

Citlivé proměny architektonického výrazu bylo dosaženo nahrazením původní sedlové střechy nadstavbou se střechou valbovou, která zůstává dominantním prvkem typickým pro tradiční horskou architekturu. Střecha nově pojmula mezonetové apartmány s obytnými galeriemi a zapuštěnými terasami, orientovanými na jih. Po obvodu objektu vznikly balkony a lodžie, zvětšení oken otevřelo ještě více výhledy na okolní krajinu Vysokých Tater.

Podobu objektu respektuje i materiálové řešení. Ve třetím podlaží a v podkroví byl použit titanzinkový plášť, první a druhé podlaží má omítanou fasádu. Investor se i přes značnou finanční náročnost rozhodl pro obnovu soklu z masivních žulových bloků o hloubce přibližně 40 cm, jehož rozebrání a opětovné uložení představovalo mimořádně komplikovanou kamenickou práci.

Byty jsou navrženy v různých velikostech, od menších jednotek až po mezonetové apartmány s galerijními prostory. Architekti v interiéru definovali základní dispoziční řešení, výšky prostor a klíčové prvky, jako je materiálová paleta neutrálních barev, světlé podlahy v kombinaci se dřevem. Samotné zařízení a finální podoba interiérů jednotlivých bytů je ponechána na individuálních preferencích majitelů.

Parkování je nově řešeno zatravňovacími tvárnicemi, ale výhodou je alternativní doprava. Tatranská elektrická železnice je blíže než 100 metrů a poskytuje snadné spojení s dalšími horskými středisky i rychlíkem do Popradu. Přímo pod domem vede také chodník podél Cesty slobody, táhnoucí se od Tatranské Lomnice až po Tatranskou Polianku.