Lesní usedlost v Beskydech
Co všechno může obsahovat současná usedlost zasazená do lesního prostředí?
Mimo jiné také krb, saunu s odpočívárnou, venkovní posezení s otevřeným ohništěm, venkovní gril nazývaný braai area a v neposlední řadě i kamenný sklep. Na této stavbě dominují dřevěné materiály spolu s kamenem. Je centrálně umístěna na louce o rozloze 20 000 m² na hranici rozsáhlého lesa. Dům je přizpůsoben umístěním i tvarově povětrnostním podmínkám, jelikož se nachází v nadmořské výšce 600 metrů v polootevřené krajině se západovýchodními větry.
Projektu se ujalo architektonické studio WMA architects z Opavy (Ing. arch. Adam Weczerek a Ing. arch. Martin Materna). Dům stojí na hranici urbanizovaného území v CHKO, kde původně stála typická beskydská dřevěnice s chlévem z konce 18. století. I přes veškerou snahu investora se původní záměr stavení rekonstruovat vzhledem k rozsáhlé devastaci objektu nepodařilo realizovat.
Současná stavba je prostorná, avšak není koncipována jako klasický rodinný dům. Majitel stavbu využívá pouze část roku, kdy se zdržuje ve svém rodišti v Beskydech. Nevylučuje však, že se na sklonku života usadí v domě natrvalo, kdy tento záměr stavba rovněž reflektuje.
Dům je koncipován tak, aby interiér splýval s exteriérem, a proto je celý prostor obytné části prosklený a otevřený. Záměrem investora bylo především udržet „ducha“ původních beskydských stavení, tzv. Pasekářů, které se v předminulém století v oblasti nacházely.
Na budovu bylo použito modřínové dřevo a kámen z místních zdrojů. Modřínové kmeny byly vytěženy v lese v průběhu zimy, na několik let uloženy k proschnutí a následně zpracovány na místním stále funkčním katru z 19. století. Stejně tak tomu bylo s kamenem. Ve vnitřním prostoru jsou použity identické materiály jako venku, avšak doplněné o výrazné solitérní prvky se vztahem k předchozímu životu majitele. Například v průhledové ose domu dominuje solitérní kmen, původem z Afriky. Obklady a dlažby hlavní koupelny jsou přírodní vápencové z jižní oblastí Itálie. Materiál pro obklady si majitel vybral sám v tamním lomu a následně byl materiál formátován a opracován místní firmou dle návrhu architekta. Jednotlivé díly byly očíslovány, převezeny do místa realizace a koupelna pak touto stavebnicí byla obložená. Zde je nutno poznamenat, že celá tato akce byla z finančního pohledu pouze zlomkem ceny oproti původnímu návrhu obložit koupelnu nadstandartním keramickým materiálem dostupným v té době na trhu v ČR.
Prosklené plochy dosahují výšky až 5,5 metrů, přičemž okna s trojitým zasklením se vzhledem k rozměrům ale i povětrnostním podmínkám musela speciálně konstrukčně navrhovat. Například rakouský výrobce oken, specializující se na výrobu v alpských podmínkách, po zjištění rychlostí větrů v dané oblasti, odmítnul zakázku realizovat. Česká firma z Valašska tento úkol však zvládla.
Atypickým prvkem v domě je čtvercové okno v ložnici. V jiných místnostech totiž okna vedou od podlahy až po střechu. Je neobvyklé i svou konstrukcí, kdy rám je z masivního modřínového dřeva, prochází přes zeď, čímž vytváří simulaci obrazu se scenérii lesa s rybníkem, kdy se tento „obraz“ mění zároveň s ročním obdobím. Všechny dveře v interiéru jsou vysoké 2,6 m. Jsou slícované se stěnou a skrytými zárubněmi. WMA architects mají rádi minimalistický styl, proto se při navrhování interiéru zbavili různých výčnělků, na kterých by mohl ulpívat prach. V domě proto není mnoho výrazných a dominantních prvků, což se shodovalo s představou investora. Díky velkorysé výšce dveří i oken nepůsobí prostor příliš rozlehlým či neútulným dojmem.
V obývacím pokoji je kromě velkoformátových oken další dominantou krb, který tvoří srdce domu. Dle požadavků majitele je krb zhotoven klasicky s otevřeným ohništěm. Majitel si nepřál mít v krbové stěně prosklenou krbovou vložku, kterou nazýval akváriem. Pro správnou funkčnost krbu s topeništěm o šířce 1,3 m musel být zvolený adekvátní průměr sopouchů (450 mm). Krbová stěna byla vytvořena z materiálů Cor-Ten. Ke konstrukci krbu byly využity staleté zkušenosti jihoafrických odborníků, kteří při konstrukcích krbů plechové, litinové či prosklené vložky nepoužívají. Krb je plně funkční bez sebemenšího úniku kouře do interiéru, a to v jakýchkoliv venkovních podmínkách i v případě zatápění.
Dalším podstatným požadavkem investora bylo i vytvoření prostorné garáže pro 3 auta. V původním objektu stejně tak jako u jiných obdobných stavení v oblasti byl ustálený koncept budovy chlév, chodba, obytná část a ložnice. Vše v jedné linii. Toto pravidlo bylo dodrženo, pouze chlév byl nahrazen garáži.
Součástí projektu byl i sklep, který byl vybudovaný na místě původního sklepa, přičemž tak jako před staletími zabíhá pod úroveň terénu. Přední část je z monolitického betonu, následně je obložená kamenem. Tento prostor slouží částečně k úschově zahradního nářadí, ale také jako technické zázemí domu, kde se nachází úpravna vody ze sto let staré kopané studny a 40 kW agregát, který plně pokryje spotřebu elektřiny při výpadku sítě. Zadní část sklepa je přírodní, vyskládaná z kamene nasucho s hliněnou podlahou.
Na pozemku se vybudoval i 3 metry hluboký rybník o rozloze 1500 m², který má stálý přítok. V současnosti slouží jako výkrmna vydry, která si obzvlášť oblíbila původního obyvatele rybníka, pstruha duhového.
Projekt byl dlouhodobou záležitostí (8 let), jelikož majitel byl vzhledem k pracovnímu vytížení přítomen pouze nepravidelně a velmi omezenou část roku, avšak stavbu si chtěl osobně sám dozorovat.
Projekt interiéru se průběžně doplňoval, avšak také měnil v návaznosti na potřebu umístění unikátních doplňků, které měl majitel možnost v průběhu svého zahraničního pobytu získat a následně jimi dům vybavit. Například, po odsouhlasení konceptu interiéru, poslal fotografie pařezu mrtvého stromu odněkud z pouště. Z tohoto pařezu pak byl vyroben stolek v obývacím pokoji. Stejně tak to bylo i v případě jídelního stolu, který byl v podstatě připraven do výroby u místního stolaře. Majitel však následně získal z vyhořelé stolárny na druhém konci světa sto let starou masivní eukalyptovou desku o rozměrech 3x1 metr a váze cca 250 kg, ze které pak nechal vyrobit úplně jiný jídelní stůl.
Investor měl celou realizaci pod kontrolou, zastával v podstatě roli stavbyvedoucího a částečně i spoluautora projektu. Tento druh spolupráce vyhovoval oběma stranám, jak WMA architects tak investorovi. V průběhu celé realizace probíhal intenzivní dialog. Co se základního projektu týká, investor až na drobnosti respektoval návrhy architektů, o interiéru měl ovšem jasnou představu, jak by měl vypadat, přičemž architekti pouze usměrňovali jeho ne vždy zcela realizovatelné vize.
Mimo jiné také krb, saunu s odpočívárnou, venkovní posezení s otevřeným ohništěm, venkovní gril nazývaný braai area a v neposlední řadě i kamenný sklep. Na této stavbě dominují dřevěné materiály spolu s kamenem. Je centrálně umístěna na louce o rozloze 20 000 m² na hranici rozsáhlého lesa. Dům je přizpůsoben umístěním i tvarově povětrnostním podmínkám, jelikož se nachází v nadmořské výšce 600 metrů v polootevřené krajině se západovýchodními větry.
Projektu se ujalo architektonické studio WMA architects z Opavy (Ing. arch. Adam Weczerek a Ing. arch. Martin Materna). Dům stojí na hranici urbanizovaného území v CHKO, kde původně stála typická beskydská dřevěnice s chlévem z konce 18. století. I přes veškerou snahu investora se původní záměr stavení rekonstruovat vzhledem k rozsáhlé devastaci objektu nepodařilo realizovat.
Současná stavba je prostorná, avšak není koncipována jako klasický rodinný dům. Majitel stavbu využívá pouze část roku, kdy se zdržuje ve svém rodišti v Beskydech. Nevylučuje však, že se na sklonku života usadí v domě natrvalo, kdy tento záměr stavba rovněž reflektuje.
Dům je koncipován tak, aby interiér splýval s exteriérem, a proto je celý prostor obytné části prosklený a otevřený. Záměrem investora bylo především udržet „ducha“ původních beskydských stavení, tzv. Pasekářů, které se v předminulém století v oblasti nacházely.
Na budovu bylo použito modřínové dřevo a kámen z místních zdrojů. Modřínové kmeny byly vytěženy v lese v průběhu zimy, na několik let uloženy k proschnutí a následně zpracovány na místním stále funkčním katru z 19. století. Stejně tak tomu bylo s kamenem. Ve vnitřním prostoru jsou použity identické materiály jako venku, avšak doplněné o výrazné solitérní prvky se vztahem k předchozímu životu majitele. Například v průhledové ose domu dominuje solitérní kmen, původem z Afriky. Obklady a dlažby hlavní koupelny jsou přírodní vápencové z jižní oblastí Itálie. Materiál pro obklady si majitel vybral sám v tamním lomu a následně byl materiál formátován a opracován místní firmou dle návrhu architekta. Jednotlivé díly byly očíslovány, převezeny do místa realizace a koupelna pak touto stavebnicí byla obložená. Zde je nutno poznamenat, že celá tato akce byla z finančního pohledu pouze zlomkem ceny oproti původnímu návrhu obložit koupelnu nadstandartním keramickým materiálem dostupným v té době na trhu v ČR.
Prosklené plochy dosahují výšky až 5,5 metrů, přičemž okna s trojitým zasklením se vzhledem k rozměrům ale i povětrnostním podmínkám musela speciálně konstrukčně navrhovat. Například rakouský výrobce oken, specializující se na výrobu v alpských podmínkách, po zjištění rychlostí větrů v dané oblasti, odmítnul zakázku realizovat. Česká firma z Valašska tento úkol však zvládla.
Atypickým prvkem v domě je čtvercové okno v ložnici. V jiných místnostech totiž okna vedou od podlahy až po střechu. Je neobvyklé i svou konstrukcí, kdy rám je z masivního modřínového dřeva, prochází přes zeď, čímž vytváří simulaci obrazu se scenérii lesa s rybníkem, kdy se tento „obraz“ mění zároveň s ročním obdobím. Všechny dveře v interiéru jsou vysoké 2,6 m. Jsou slícované se stěnou a skrytými zárubněmi. WMA architects mají rádi minimalistický styl, proto se při navrhování interiéru zbavili různých výčnělků, na kterých by mohl ulpívat prach. V domě proto není mnoho výrazných a dominantních prvků, což se shodovalo s představou investora. Díky velkorysé výšce dveří i oken nepůsobí prostor příliš rozlehlým či neútulným dojmem.
V obývacím pokoji je kromě velkoformátových oken další dominantou krb, který tvoří srdce domu. Dle požadavků majitele je krb zhotoven klasicky s otevřeným ohništěm. Majitel si nepřál mít v krbové stěně prosklenou krbovou vložku, kterou nazýval akváriem. Pro správnou funkčnost krbu s topeništěm o šířce 1,3 m musel být zvolený adekvátní průměr sopouchů (450 mm). Krbová stěna byla vytvořena z materiálů Cor-Ten. Ke konstrukci krbu byly využity staleté zkušenosti jihoafrických odborníků, kteří při konstrukcích krbů plechové, litinové či prosklené vložky nepoužívají. Krb je plně funkční bez sebemenšího úniku kouře do interiéru, a to v jakýchkoliv venkovních podmínkách i v případě zatápění.
Dalším podstatným požadavkem investora bylo i vytvoření prostorné garáže pro 3 auta. V původním objektu stejně tak jako u jiných obdobných stavení v oblasti byl ustálený koncept budovy chlév, chodba, obytná část a ložnice. Vše v jedné linii. Toto pravidlo bylo dodrženo, pouze chlév byl nahrazen garáži.
Součástí projektu byl i sklep, který byl vybudovaný na místě původního sklepa, přičemž tak jako před staletími zabíhá pod úroveň terénu. Přední část je z monolitického betonu, následně je obložená kamenem. Tento prostor slouží částečně k úschově zahradního nářadí, ale také jako technické zázemí domu, kde se nachází úpravna vody ze sto let staré kopané studny a 40 kW agregát, který plně pokryje spotřebu elektřiny při výpadku sítě. Zadní část sklepa je přírodní, vyskládaná z kamene nasucho s hliněnou podlahou.
Na pozemku se vybudoval i 3 metry hluboký rybník o rozloze 1500 m², který má stálý přítok. V současnosti slouží jako výkrmna vydry, která si obzvlášť oblíbila původního obyvatele rybníka, pstruha duhového.
Projekt byl dlouhodobou záležitostí (8 let), jelikož majitel byl vzhledem k pracovnímu vytížení přítomen pouze nepravidelně a velmi omezenou část roku, avšak stavbu si chtěl osobně sám dozorovat.
Projekt interiéru se průběžně doplňoval, avšak také měnil v návaznosti na potřebu umístění unikátních doplňků, které měl majitel možnost v průběhu svého zahraničního pobytu získat a následně jimi dům vybavit. Například, po odsouhlasení konceptu interiéru, poslal fotografie pařezu mrtvého stromu odněkud z pouště. Z tohoto pařezu pak byl vyroben stolek v obývacím pokoji. Stejně tak to bylo i v případě jídelního stolu, který byl v podstatě připraven do výroby u místního stolaře. Majitel však následně získal z vyhořelé stolárny na druhém konci světa sto let starou masivní eukalyptovou desku o rozměrech 3x1 metr a váze cca 250 kg, ze které pak nechal vyrobit úplně jiný jídelní stůl.
Investor měl celou realizaci pod kontrolou, zastával v podstatě roli stavbyvedoucího a částečně i spoluautora projektu. Tento druh spolupráce vyhovoval oběma stranám, jak WMA architects tak investorovi. V průběhu celé realizace probíhal intenzivní dialog. Co se základního projektu týká, investor až na drobnosti respektoval návrhy architektů, o interiéru měl ovšem jasnou představu, jak by měl vypadat, přičemž architekti pouze usměrňovali jeho ne vždy zcela realizovatelné vize.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Fantázia a fúga!
21.09.23 08:20
zobrazit všechny komentáře
