Loděnice Zaka na Bledském jezeře
Průhled skrze - světlo, vodu, krajinu
Posunutá prkna vytvářejí poloprůhlednou dřevěnou fasádu, která mění plášť loděnici spíše ve filtrující síto než pevnou stěnu – vrstvu, která propouští světlo, vzduch i odlesky jezera. Tato vizuální pórovitost umožňuje průhledy napříč celým domem a decentně propojuje interiér s okolní krajinou. Budova se stává objektivem, který rámuje výhledy na části vodní hladiny, oblohy a břehu. Vybízí návštěvníky, aby jezero vnímali nikoli jako kulisu, ale jako součást architektonického prostoru. Stejně jako dlouhé střešní květníky, tak i poloprůhledná fasáda nám připomíná, že architektura může současně chránit i odkrývat.
Loděnice Zaka, jezero Bled - architektonická a ekologická revitalizace
Loděnice Zaka, která se nachází na klidném západním břehu Bledského jezera, je skromná racionální stavba, která vyjadřuje mnohovrstevnatý vztah mezi architekturou, krajinou, ekologií a společností. Bled je jedním z nejznámějších slovinských alpských středisek – celosvětově uznávaným pro své křišťálově čisté jezero, ostrovní kostel a okolní Julské Alpy – a je také místem pro pozorování přírody a péče o životní prostředí. V tomto citlivém místě nebylo architektonickým záměrem navrhnout něco nového, ale s pokorou revitalizovat stávající objekt.
Zachování tradic prostřednictvím restaurování
Hlavním cílem projektu bylo zachování a opětovné použití co nejvíce částí původní stavby. Místo demolice nebo radikální přeměny stávající loděnice se stavební zásah zaměřil na zachování původní dřevěné konstrukce, proporcí, měřítka i architektonického jazyka lidových staveb poblíž jezera, které se nacházejí ve zdejší alpské oblasti. Celá dřevěná konstrukce byla pečlivě rozmontována, prozkoumána a restaurována. Veškeré dřevěné obložení fasád bylo vyčištěno, opraveno a ošetřeno borovicovou pryskyřicí, přírodním materiálem, který zvyšuje odolnost a zároveň respektuje místní řemeslné poznatky a ekologické standardy.
Aby budova mohla dýchat a vizuálně se propojit s vodou a okolním lesem, nebyla původní fasáda znovu osazena rovnoměrně. Místo toho jsou dřevěná prkna různě otáčena a posouvána v odlišných úhlech, čímž se vytvořil rytmus lamel, který nabízí míru transparentnosti, hru stínů a zastřené průhledy zevnitř i zvenčí.
Toto jemné členění proměňuje obvodový plášť budovy z čistě ochranné funkce na responzivní, živou membránu, která reaguje na světlo, vzduch a vlhkost – prvky, které jsou vlastní jejímu jezernímu prostředí.
Funkce rámování
Loděnice si sice uchovává svůj původní diskrétní vnější vzhled, ale zároveň hraje důležitou roli pro vědeckou obec. Slouží jako přístav pro dva výzkumné čluny používané Agenturou pro životní prostředí Slovinské republiky. Lodě jsou odtud pravidelně vysílány na terénní výzkum zaměřený na monitorování kvality vody v Bledském jezeře – což je klíčová role vzhledem k zachování ekologické rovnováhy jezera vzhledem k vysokému počtu turistů. Rekonstrukce nejen zlepšila celkový stav konstrukce a prodloužila životnost budovy, ale také vytvořila lepší vnitřní podmínky pro vnitřní vybavení a zázemí výzkumníků. Betonové dlaždice, které byly dříve na podlaze, se odstranily a nahradily dřevěnými prkny, které nabízejí příjemnější a prodyšnější povrch pod nohama. Tato nenáročná výměna materiálů vede k lepší atmosféře a vhodnějšímu prostředí, které lépe reflektuje dřevěnou konstrukci a celkové prostředí jezera.
Architektura jako ekologická infrastruktura
U projekt loděnice byl uplatněn experimentální a didaktický střešní systém. Architekti si uvědomují strategickou polohu a vědecký účel stavby, a proto navrhli na šikmou střechu řadu dřevěných truhlíků, z nichž každý obsahuje místní druhy alpských květin. Tyto truhlíky nejsou pouze okrasné, ale jsou součástí živého experimentu v oblasti ekologické výchovy. Každý truhlík je naplněna vrstvami filtračních substrátů – kamenem, štěrkem, pískem, zeminou a kokosovými vlákny – jimiž je jezerní voda přečerpávána a filtrována před zavlažováním rostlin.
Voda cirkuluje truhlíky, napodobuje přirozené filtrační systémy a vrací se do jezera čistší, přičemž podporuje růst vegetace. Vysazené druhy pocházejí ze zdejší alpské oblasti, což zdůrazňuje biodiverzitu a ukazuje, jak jednoduché přírodní systémy mohou mít měřitelné ekologické účinky. Tato viditelná a funkční zelená infrastruktura vybízí k zamyšlení. Mění loděnici ve vzdělávací nástroj, který nejen podporuje vědecký výzkum, ale také zapojuje návštěvníky do procesů péče o životní prostředí a čištění vody. Střecha se stává krajinou i laboratoří, spojuje zastavěnou plochu s ekosystémem.
Tiché gesto s dlouhodobým účinkem
Rekonstruovaná loděnice Zaka není svým vzhledem ikonická ani expresivní. Je záměrně skromná a pevně zakotvená ve svém prostředí. Její síla spočívá v materiálech, ekologii a propojení místem. Nesnaží se konkurovat Bledskému jezeru, ale místo toho zesiluje jeho přírodní, kulturní a vědeckou hodnotu prostřednictvím nenápadných zásahů. Projekt tak nabízí architekturu s nízkým dopadem na životní prostředí a vysokou přidanou hodnotou: architekturu, která zachovává paměť, prodlužuje životnost stávajících konstrukcí a přidává nové vrstvy významu prostřednictvím ekologie a zapojení veřejnosti. Stává se nejen přístřeškem pro lodě, ale i platformou pro spravování – vodního hospodářství, prohlubování znalostí a ochranu krajiny.
Posunutá prkna vytvářejí poloprůhlednou dřevěnou fasádu, která mění plášť loděnici spíše ve filtrující síto než pevnou stěnu – vrstvu, která propouští světlo, vzduch i odlesky jezera. Tato vizuální pórovitost umožňuje průhledy napříč celým domem a decentně propojuje interiér s okolní krajinou. Budova se stává objektivem, který rámuje výhledy na části vodní hladiny, oblohy a břehu. Vybízí návštěvníky, aby jezero vnímali nikoli jako kulisu, ale jako součást architektonického prostoru. Stejně jako dlouhé střešní květníky, tak i poloprůhledná fasáda nám připomíná, že architektura může současně chránit i odkrývat.
Loděnice Zaka, jezero Bled - architektonická a ekologická revitalizace
Loděnice Zaka, která se nachází na klidném západním břehu Bledského jezera, je skromná racionální stavba, která vyjadřuje mnohovrstevnatý vztah mezi architekturou, krajinou, ekologií a společností. Bled je jedním z nejznámějších slovinských alpských středisek – celosvětově uznávaným pro své křišťálově čisté jezero, ostrovní kostel a okolní Julské Alpy – a je také místem pro pozorování přírody a péče o životní prostředí. V tomto citlivém místě nebylo architektonickým záměrem navrhnout něco nového, ale s pokorou revitalizovat stávající objekt.
Zachování tradic prostřednictvím restaurování
Hlavním cílem projektu bylo zachování a opětovné použití co nejvíce částí původní stavby. Místo demolice nebo radikální přeměny stávající loděnice se stavební zásah zaměřil na zachování původní dřevěné konstrukce, proporcí, měřítka i architektonického jazyka lidových staveb poblíž jezera, které se nacházejí ve zdejší alpské oblasti. Celá dřevěná konstrukce byla pečlivě rozmontována, prozkoumána a restaurována. Veškeré dřevěné obložení fasád bylo vyčištěno, opraveno a ošetřeno borovicovou pryskyřicí, přírodním materiálem, který zvyšuje odolnost a zároveň respektuje místní řemeslné poznatky a ekologické standardy.
Aby budova mohla dýchat a vizuálně se propojit s vodou a okolním lesem, nebyla původní fasáda znovu osazena rovnoměrně. Místo toho jsou dřevěná prkna různě otáčena a posouvána v odlišných úhlech, čímž se vytvořil rytmus lamel, který nabízí míru transparentnosti, hru stínů a zastřené průhledy zevnitř i zvenčí.
Toto jemné členění proměňuje obvodový plášť budovy z čistě ochranné funkce na responzivní, živou membránu, která reaguje na světlo, vzduch a vlhkost – prvky, které jsou vlastní jejímu jezernímu prostředí.
Funkce rámování
Loděnice si sice uchovává svůj původní diskrétní vnější vzhled, ale zároveň hraje důležitou roli pro vědeckou obec. Slouží jako přístav pro dva výzkumné čluny používané Agenturou pro životní prostředí Slovinské republiky. Lodě jsou odtud pravidelně vysílány na terénní výzkum zaměřený na monitorování kvality vody v Bledském jezeře – což je klíčová role vzhledem k zachování ekologické rovnováhy jezera vzhledem k vysokému počtu turistů. Rekonstrukce nejen zlepšila celkový stav konstrukce a prodloužila životnost budovy, ale také vytvořila lepší vnitřní podmínky pro vnitřní vybavení a zázemí výzkumníků. Betonové dlaždice, které byly dříve na podlaze, se odstranily a nahradily dřevěnými prkny, které nabízejí příjemnější a prodyšnější povrch pod nohama. Tato nenáročná výměna materiálů vede k lepší atmosféře a vhodnějšímu prostředí, které lépe reflektuje dřevěnou konstrukci a celkové prostředí jezera.
Architektura jako ekologická infrastruktura
U projekt loděnice byl uplatněn experimentální a didaktický střešní systém. Architekti si uvědomují strategickou polohu a vědecký účel stavby, a proto navrhli na šikmou střechu řadu dřevěných truhlíků, z nichž každý obsahuje místní druhy alpských květin. Tyto truhlíky nejsou pouze okrasné, ale jsou součástí živého experimentu v oblasti ekologické výchovy. Každý truhlík je naplněna vrstvami filtračních substrátů – kamenem, štěrkem, pískem, zeminou a kokosovými vlákny – jimiž je jezerní voda přečerpávána a filtrována před zavlažováním rostlin.
Voda cirkuluje truhlíky, napodobuje přirozené filtrační systémy a vrací se do jezera čistší, přičemž podporuje růst vegetace. Vysazené druhy pocházejí ze zdejší alpské oblasti, což zdůrazňuje biodiverzitu a ukazuje, jak jednoduché přírodní systémy mohou mít měřitelné ekologické účinky. Tato viditelná a funkční zelená infrastruktura vybízí k zamyšlení. Mění loděnici ve vzdělávací nástroj, který nejen podporuje vědecký výzkum, ale také zapojuje návštěvníky do procesů péče o životní prostředí a čištění vody. Střecha se stává krajinou i laboratoří, spojuje zastavěnou plochu s ekosystémem.
Tiché gesto s dlouhodobým účinkem
Rekonstruovaná loděnice Zaka není svým vzhledem ikonická ani expresivní. Je záměrně skromná a pevně zakotvená ve svém prostředí. Její síla spočívá v materiálech, ekologii a propojení místem. Nesnaží se konkurovat Bledskému jezeru, ale místo toho zesiluje jeho přírodní, kulturní a vědeckou hodnotu prostřednictvím nenápadných zásahů. Projekt tak nabízí architekturu s nízkým dopadem na životní prostředí a vysokou přidanou hodnotou: architekturu, která zachovává paměť, prodlužuje životnost stávajících konstrukcí a přidává nové vrstvy významu prostřednictvím ekologie a zapojení veřejnosti. Stává se nejen přístřeškem pro lodě, ale i platformou pro spravování – vodního hospodářství, prohlubování znalostí a ochranu krajiny.
OFIS arhitekti
0 komentářů
přidat komentář
