Maják a muzeum Járy Cimrmana

prostě hodnota

vizuálně krásná stavba, do deseti let ji bohužel zavřou z důvodu statických poruch vzniklých destrukcí dřeva, které je vystaveno povětrnosti, jsem z oboru, vím co říkám, ale pokud to celé bylo myšleno tvůrci jako dočasná stavba, tak pardon...

prostě hodnota

ťuky ťuk pane žofka, je někdo doma?

Typická "rajnišovská" konstrukce, skládačka z malých prvků s velkou pracností. Škoda, že je nutno věž kotvit pomocí lan, dost to, bohužel, ubližuje její eleganci. Také se kloním k názoru, že životnost stavby bude
nižší, než u staveb rozhleden, jejichž konstrukce je pojata více tradičně s použitím robustních nosných prvků.

A jsou opravdu dlouhá životnost a nízká pracnost ty klíčové hodnoty?

Do jaké míry jsou hodnoty klíčové, je věcí individuálního posouzení. Každopádně však jsou
hodny zřetele.

...nízká pracnost by snad ještě nemusela být rozhodující kritérium, pokud by byla vyvážená dlouhou životností. Když se koukám na staré pohlednice, tak mně docela štve, že mnohé hezké rozhledny minulých časů uhnily, zrezivěly, rozpadly se, a já na ně už nikdy nevystoupím.

U Rajniše mi přijde, že si pod vlivem stařeckého marasmu neustále dokola staví obrovské padací domino: rozhledna u Chrudimi, správa lesů města Písku, poštovna na Sněžce... Trvá sice moře času, než se to postaví, pak je ale o zábavu postaráno: stačí na jednom konci maličo strčit a během krátké doby se to všechno řetězově sesype.

...Možná nějaká forma pozdní reflexe stavitelského úsilí ve smyslu "marnost a nic než marnost". Prostě zvláštní záliba (7;- ))

Tieto stavby su stavby demonstrativne, aby architekti aj laici mohli premyslat ze existuju aj ine pristupy k stavaniu ako tie klasicke..samozrejme ze zivotnost stavby by sa dala predlzit roznymi opetreniami ..ale co by potom demonstrovala, keby bola konstrukcia schovana pod krytinou alebo izolaciou? Kazdopaadne stavba mala vyvolavat diskusiu, co sa jej aj podarilo..

Dakujem

PS: Klobuk dole pred detailmi pana Rajnisa

hlavně, že tu demonstraci někdo zaplatí. viď. ?

...abych neupadl v podezření, že jsem věc nepochopil, zdůrazním, že jsem svůj předchozí příspěvek v jeho druhém a třetím odstavci mínil bohapustě ironicky. Je mi dokonale jasné, že si Rajniš prostě s gustem hraje a na nic se neohlíží. Jen se mi přitom dere na jazyk neodbytná otázka: JSOU SI TOHO JEHO INVESTOŘI VĚDOMÍ?...

...Nic víc jsem tím nemínil (7:- ))

Je dobre, kdyz stavby vyvolavaly premysleni a diskuzi. Ale stavby samy o sobe by nemely ohrozovat (ani ted, ani po dobu zivotnosti) lidsky zivot a to se bohuzel u MR deje.
A je jedno jestli se jedna o rozhlednu Bara, ktera by spadla nehlede na udajnou "vichrici", nebo o Lesovnu, kde se zamestananci dusi CO2 a plisnemi a opekaji se v lete za sklenenyma tabulema, ktere mohou vlivem krouceni dreva praskat (protoze nejsou bezpecnostni) a rozsypat se jako caj na pritomne lidi v mistnostech......
Clovek muze byt arogantni, ale bohuzel ne v kombinaci s hlouposti.... at si stavi exhibice, ale ne stavby pro uzivani lidmi....
A investor? Dejte tomu cas, on pochopi, ze to ma za "odmenu".

pro mm - Pokud umíte dokázat, že by Bára I spadla tak jako tak, ozvěte se pojišťovně, u které byla pojištěna. Jistě vás zaměstnají. Protože jejich lidé neprokázali žádné pochybení ani v projektu ani v provedení a nová Bára II se stavěla z pojistky.

Vichrice nebyla "udajna" jak píšete. Ona tam skutečně byla, 25.6.2008. A bylo to s velkou pravděpodoností dokonce tornádo. Je pečlivě zaznamenáno na stránkách ČHMU, stačí do googlu zadat "25.6.2013 ČHMU" a objeví se vám patřičné odkazy.

Takže laskavě nepomlouvejte a nefabulujte. Není to ani slušné ani hezké.

Pokud jde Lesovnu, tak bych opět doporučil držet se faktů. Nikdo se v ní nedusí, plísně byli v jedné místnosti vlivem špatně provedené hydroizolace střechy a závadu stavební firma dávno odstranila.
Lesovna má spoustu kontroverzních detailů, ale ani pan Smola ve svém věhlasném článku není schopen identifikovat, co je provedeno dle projektu a co ne a proč. Ono toho dle projektu totiž moc nebylo...

Za povšimnutí stojí, že od stejného projekčního teamu jako lesovna vznikly i domy jako Dům v oboře v obci Železná (také zde na archiwebu), který naopak za své provedení získal ocenění Dřevostavba roku 2012. Na kvalitě domu se totiž drasticky podepisuje krom projektantů i přístup investora, TDI a samozřejmě kvalita stavební firmy.

Pokud jde o životnost dřevěných věží, ta poznámka se tu objevuje u každé dřevěné rozhledny. Je nepochybně pravda, že dřevěná rozhledna bude vyžadovat mnohem větší pozornost při údržbě a ponechána svému osudu spadně dříve, než betonová. Porovnáte-li si ale pánové ceny podobně vysokých rozhledem (archiweb je k tomu opět dobrý zdroj informací) zjistíte, proč se tak často po dřevu sahá - zatímco 20-25m vysoká dřevěná věž vyjde na zhruba 2mil korun, kamenná na Velkém Lopeníku stála 5,5 milionu. Oba přístupy mají nepochybně své pro a proti. Je to o penězích, o přístupnosti místa pro údržbu i stavbu, atd.. Rozhodnout si to musí investor. A investor Majáku a muzea Járy da Cimrmana ví o stávbách od MR své, už jich několik vlastní.