UmístěníProjekt muzea Liaunig vyčnívá na dvou stranách z příkrého svahu. Prokopání kopce představuje jasný zásah do krajiny.
ZnameníNové muzeum se svým umístěním do krajiny podobá spíše landartovému dílu. Z podlouhlého muzea lze zvenku vidět jen malou část. Proříznutím kopce se jeden z konců hlavní části muzea vynořuje z hustě zalesněného příkrého svahu, kde se otevírá jedinečná výhled na řeku Drávu protékající o sedmdesát metrů níže. Druhý převislý konec stavby se působivě tyčí 30 metrů nad příkrým svahem, odkud je ze silnice pro blížící se návštěvníky ihned patrný.
Prohlížení skladuVstupní část muzea je orientována směrem ke středu městečka Neuhaus a také nedalekému historickému zámku patřícímu mecenášovi muzea. Jednou z hlavních částí muzea je depozitář exponátů, kam mohou návštěvníci přes skleněnou stěnu kdykoli nahlédnout. Návštěvníci prochází tímto 'vinným sklípkem pro umění', kudy po mírně nakloněné rampě vede přístupová cesta do hlavního výstavního sálu. Tato podzemní část nabízí možnost organizovat za použití přizpůsobitelných zástěn a světelného uspořádání různé druhy výstav.
Umělecká galerieHlavní část stavby tvoří 160 metrů dlouhý výstavní sál s plným denním osvětlením a opatřený terasami na obou koncích. Nepřetržitý 13 metrů široký a 7 metrů vysoký prostor je zakrytý částečně průsvitným zakřiveným pláštěm, který tvoří prvky uplatňované především v průmyslovém odvětví a propouštějí denní osvětlení. Prostor v sále je uspořádáván za pomocí mobilních výstavních panelů.
Grafická sbírka a Zlatá kolekceMírně kónický prostor bez denního světla, který je určený pro grafickou sbírku, sousedí hned vedle vstupní rampy. Sbírka je přidružená k hlavnímu výstavnímu sálu a je orientovaná směrem ke vstupu do muzea. Na konci grafické sbírky je nad foyer umístěno okno s výhledem na Neuhaus. Zlatá sbírka v samostatném sálu je spojena se zbytkem muzea úzkou chodbou. Cestu do podzemní sbírky provází světelná instalace od Brigitte Kowanz.
Užitkovost a trvalá udržitelnostVysokým pořizovacím nákladům na vnější plášť bylo zabráněno zapuštěním velké části stavby pod úroveň terénu. Vykopaná zemina je dále využívána k přetváření okolního terénu. Na stavbě očividně převládají průmyslové materiály jako beton, sklo a plechové pláty. Stavba díky svému vsazení do kopce těží tepelné výhody. Geotermální tepelné čerpadlo využívá stálou teplotu okolní zeminy. Střešní světlíky se snaží co největší možnou mírou nahradit umělé osvětlení.
querkraft architekten