Jedno ze základních děl
postmoderny. Obsahově velmi bohatá stavba, reagující na urbanistický koncept okolí. Při návrhu vycházel Stirling ze Schinkelova
Altes Museum v Berlíně.
Ústředním prvkem objektu je nezastřešená rotunda, v jejímž nitru spirálovitě probíhá veřejná komunikace spojující dvě části města. Galerie je umístěna na svažitém terénu, takže se přímo nabízí využití různých propojovacích ramp (zjevná inspirace athénskou Akropolí).
Dočasné výstavy probíhají ve velkých otevřených sálech, zatímco trvalé sbírky jsou umístěny v místnostech, což evokuje uspořádání galerijních prostor v 19. století. Vstup do těchto prostor se podobá vstupu do egyptské hrobky.
Vstupní část galerie poutá pozornost svým zvlněním zasklením (v šedesátých letech Stirling proslul právě využíváním levného průmyslového zasklívání na svých moderních stavbách). S decentní barevností kamenného obkladu zde kontrastují křiklavě natřené kovové části - ostatně různých protikladů se dá na budově nalézt celá řada.